Výlet do okolí Ostravy

Smyčka-Mexiko-Klimovické lázně-Mezihoří-Okluk-Krásné pole-Poruba myslivna –Poruba Smyčka.

16 km okruh v okolí Ostravy s krásnými výhledy a spoustou občerstvovacíh zastávek – hrozilo totiž díky horku vypaření během pochodu :o)))

Vyrážíme v parném sobotním dopoledni od smyčky v Porubě po žluté trase směr vyhlášená hospoda Mexiko, kde dostanete jedny z nejlepších nakládaných tvarůžek v Ostravě. Ale to bych moc předbíhala. Zatím nás čeká ne sice moc náročná, ale díky dešťům, které byly v minulých dnech, místy dosti rozbahněná cesta. V takových úsecích cesty máme co dělat abychom vyhráli boj s dotěrnými komáry, kteří mají opravdu bojovnou náladu a nějaké spreje proti hmyzu je fakt nedokážou odradit. Spíše naopak. Vypadá to na letku, která byla od narození kojena Repelentem J

Asi po hodince chůze lesem do mírného kopce podél potoka se zastávkou u malebného rybníčka s kačenkami , jsme dorazili k prvnímu cíli a to již k zmiňované hospodě Mexiko. Došli jsme právě včas , akorát na otvíračku v 11 hodin. Je tady fajn, zatím dorazilo jen několik cykloturistů. Měla jsem obavu, že zde bude narváno, dle zkušenosti z minulých let. Měkký chleba s čerstvým máslem a porcí nakládaných tvarůžků je opravdu ňamka – nejsem jejich vyznavač, ale tady si je nenechám nikdy ujít – zkrátka tady chutnají tak nějak jinak :o))) Cenově je to přijatelná svačinka.

Po krátké občerstvovací zastávce vyrážíme opět po žluté směr Klimkovické lázně. Asi po půl kilometrů chůze se nám otevírá nádherný pohled na Beskydy nijak nerušený komíny a paneláky Ostravy. Opravdu kouzelné místo. Asi po 1.5 km přicházíme do Klimovických lázní, kde opět vyčerpání horkem (teplota ve stínu neklesá pod 30 stupňů), usedáme pod slunečníkem do křesílek, hned vedle minigolfového hřiště. Desítka Radegast je to pravé osvěžení a ještě, když je odsud opět krásný výhled na Beskydy, tak se nám vůbec nechce pokračovat dále. Ale nejsme žádné bačkory. Takže vstyk !!! A opět po žluté přes pole a lesy až k rozcestí na Okluku. Chvílemi máme problém najít turistické značení. Je vidět, že si tu vítr vybral také svou daň – polomy jsou vidět skoro po celou cestu pochodu. Vůbec nezávidím dřevařům, kteří neúnavně v lese i v sobotu dřevo zpracovávají.

Na rozcestí Okluk měníme barvu turistické značky z žluté na zelenou. Procházíme kolem pečlivě udržovaných chatiček až na zastávku tramvaje. Jezdí zde tramvaj číslo 5. Takže méně vytrvalí jedinci to zde již mohou vzdát a usednout ve stínu na lavičku a vyčkat příjezdu plechové záchrany na kolech, která by je dovezla až na Porubskou smyčku. My však pokračujeme po svých dále. Zelená trasa nekopíruje hlavní silnici, ale uhýbá do lesa. Po chvíli opět narážíme na další zastávku tramvaje. Mezi rodinnými domky stoupáme do mírného kopce k penzionu Motýlek, kde je opět nezbytná občerstvovací zastávka. Příjemný penzionek má ještě příjemnější zahrádku, kde jsmwe zpocení a utahaní načerpali nové síly k dalšímu pochodu. Kousek za penzionem asfaltová cesta přechází v polní. Okrajem a pak lesem , kde nezvykle převažují borovice , přicházíme k Porubské myslivně. Původně jsme měli v plánu, že se zajdeme podívat ještě k nedalekému planetáriu, ale horko z nás už vycucalo veškerou energii a všichni se už vidíme pod chladnou sprchou. V tuto chvíli ani jeden z nás není romantik a pohled na hvězdnou oblohu nás nechává zcela chladnými. Takže příště. Aspoň jsme nevyčerpali všechny možnosti v jeden den. Od Myslivny se už jen po asfaltové silnici mezi rodinnými domky vracíme zpět na Porubskou smyčku. Teď už jen chvíli počkat na tramvaj a hurá do sprchy !!!!!