Výlet na běžkách z Churáňova k pramenu Vltavy a zpět přes Černou horu

Fotografie (20) • Foto: Bubinga

Předposlední den roku 2012 jsem si udělal výlet na běžkách po krásné Šumavě. Od hotelu Churáňov jsem šel pěšky do kopce k turistickému ukazateli „V Polci“. Zde jsem nasadil lyže (běžky) a pokračoval po perfektně upravené stopě okolo horní stanice lanovky na sjezdovce Kobyla. Jedná se o modře značenou cestu, která končí u silnice a turistického ukazatele „Pláně“. Po překonání komunikace jsem pro další putování zvolil zeleně značenou lesní cestu. Vzhledem k tomu, že jsem byl běžkařsky vybaven a sněhu moc nebylo, nejednalo se o ideální volbu. Občas jsem musel přezout na pěší pohon. Ale všechny záludnosti terénu jsem zvládnul a po čase jsem se ocitnul na rozcestí „U Starých hutí“. Zde jsem změnil označení mé další turistické cesty na modrou. Po několika stech metrech se nacházím u rozcestníku „Pod Přilbou“. Následuje nejprve mírné stoupání a poté sjezd k asfaltové komunikaci a rozcestí „Pod Hůrkou“. Je mi jasné, že stejně jako pokaždé, když se v lese sjede k silnici nebo vodnímu toku, tak také v tomto případě bude následovat stoupání. Ale není to tak hrozné a poté, co překonávám vrch Hůrky na kótě 1.158 metrů nad mořem, následuje sjezd k silnici č. 169, kde se nachází ukazatel „U Tremplů“. Zde se napojuji na běžkařskou „dálnici“ s perfektně upravenou stopou a po jednom kilometru přijíždím do Kvildy. Respektive na její začátek, jelikož zde odbočuji vpravo, kde je pro běžkaře najetá stopa jako obchvat nad městečkem. Při překonání komunikace na Filipovu Huť je potřeba ještě jednou zout lyže. Poté následuje klesání k modře turisticky označené asfaltové komunikaci, odkud na mne čeká mírné stoupání po široké lesní asfaltové cestě. I zde je při dobrých sněhových podmínkách upravená stopa pro běžkaře.

Pramen Vltavy se nachází v pohraničním pásmu Šumavy, pod jihovýchodním svahem Černé hory v nadmořské výšce 1.172 metrů. Návštěvník se zde pohybuje v I. zóně Národního parku Šumava. Vlastní místo je označeno ukazatelem a přehlednými informačními tabulemi, které informují o zdejší přírodě a historii. Uvedený pramen je však jen symbolický, voda je totiž do kamenné studánky svedena dřevěným potrubím. Skutečných pramenů je samozřejmě více a nacházejí se vysoko v nepřístupném terénu jihovýchodního svahu Černé hory (1.315 m n.m.).

Foto: Bubinga

Místo je to hodně navštěvované, a musí se asi moc poštěstit, aby se zde mohl člověk v klidu kochat krajinou. Tudíž celkem brzy pokračuji dále po modré, abych se po necelém půl kilometru ocitl u turistického rozcestníku s názvem „U Pramene Vltavy“. Také zde je lidí jak na kolonádě a tak se vydávám na jízdu po perfektně upravené stopě po červené turistické značce směr Modrava. Jízda to ani tak moc není jako spíše celkem slušné stoupání úbočím Černé hory. Asi po jednom kilometru je odbočka doprava, kde čtu označení „Vyhlídka nad prameny Vltavy“. Shledávám to interesantním a tak si přidávám k dnešnímu výletu ještě přibližně půlkilometrové stoupání. Zde, na otevřené mýtině vybudovala Správa Národního parku Šumava a v srpnu 2012 slavnostně otevřela dřevěnou vyhlídku. Skládá se z vyvýšené plošiny, stolu a lavic. Počasí sice dnes není ideální, ale některé zajímavé pohledy na centrální část Národních parků Šumava a Bavorský les se přece nabízí.

Původně jsem se chtěl vrátit, ale vyjetá stopa od více běžkařů mne láká. A tak pokračuji patrně až na vrchol Černé hory (1.315 m.n.m.). Zde moji předchůdci skončili a tudíž se i já obracím. Po návratu na lyžařskou magistrálu stoupám ještě asi jeden kilometr k turistickému ukazateli „Černá hora“. Zde činím malou přestávku, jelikož se mi nabízí zajímavý výhled na celé hraniční panorama Šumavy. Za dobrého počasí jsou odsud vidět Alpy, Velký Javor či Poledník.

Foto: Bubinga

Avšak jedná se o částečně otevřené návrší, dnes to fouká a tak brzy pokračuji. Čeká mne neskutečně úžasný, asi dvou kilometrový sjezd v perfektní stopě. U rozcestníku „Ptačí nádrž“ se dávám doprava a po dalších přibližně pěti stech metrech zastavuji na turistickém rozcestí „Černohorská nádrž“ (1.110 m.n.m.). Toto vodní dílo sloužilo jako zásobárna vody v dobách, kdy se na Šumavě plavilo palivové dříví. Dle potřeby byla voda odpouštěna Modravským potokem do plavebního systému. Používám minulý čas, jelikož dnes je nádrž vypuštěna. V okolí by mělo být rašeliniště, ale moc toho zde v zimě (kromě krásné Šumavy) vidět není.

Pokračuji dále ve sjezdu, stále po červeně značené turistické cestě. Pár fotografií pořizuji v místě soutoku Modravského a Černohorského potoka. Na rozcestníku čtu „Modravský potok – most“. Po dalších dvou kilometrech přijíždím do obce Modrava, která leží v nadmořské výšce 985 metrů. Trochu se zde procházím a navštěvuji zajímavé informační středisko. Zkouším také hledat místo, kde dochází k soutoku Modravského, Roklanského a Filipohuťského potoka, čímž vzniká říčka Vydra. Kombinace počasí a mé běžkařské obuvi mi však neumožňuje podrobnější průzkum terénu.

Foto: Bubinga

Opouštím teda Modravu a vzhledem k její nadmořské výšce se jedná o výstup. S lyžemi v rukou jdu kousek po silnici na Kvildu a poté odbočuji vlevo okolo Klostermannovy chaty, za níž začíná podél stožárů elektrického vedení najetá stopa. Čeká mne nenáročná, šest kilometrů dlouhá trasa spojující významná místa běžeckého lyžování, Modravu, Filipovu Huť a Horskou Kvildu. Do posledně jmenované obce přijíždím k občerstvovně, která se jmenuje Hospoda U Krámu. Následuje zasloužená přestávka před posledním úsekem mé dnešní cesty.

Horskou Kvildu opouštím po modře značené turistické cestě. I zde je rozumně upravená stopa a tak se brzy ocitám u rozcestníku „Zlatá Studna“. Po krátkém sjezdu a obdobném stoupání odbočuji vlevo na modrou („U Mezilesní slatě). Následuje klesání i stoupání a v závěrečné fázi objíždím Churáňovský vrch. Kousek za Churáňovskými chalupami přichází finále mé dnešní cesty a já se spouštím po sjezdovce U Horejšů k hotelu Churáňov.

Celkově jsem ujel i ušel dohromady asi 45 kilometrů, ale trasu výletu lze různě kombinovat. Značení je v této části Šumavy výborné, mnoho rozcestníků nabízí různé varianty putování. Ve všech navštívených obcích (Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Filipova Huť) je možno cestování začít či ukončit. Jezdí zde autobus a je tady možnost parkování.