Výlet na Rožmberk.

Výlet na Rožmberk.

Za ranních červánků jsem vyrazil na vlak směrem na jih. Čeperka, Pardubice a ku Praze. Vlak má samozřejmě zpoždění a tak je malá šance na spoj do Českých Budějovic. Vláček však jede přes Vršovice a tak je šance chytit spoj. Vyšlo to,sice našlapaně,ale vyšlo. Rychlý přestup a zasednout, vytahnout svačinku a dívat se po krásné české zemi. Benešov,Tábor a rybník Jordán. Dál je tu Veselí nad Lužnicí s okolními rybníky,jak nám je pan Jakub Krčín nastavěl. A už tu jsou České Budějovice. Honem přestup směr Rybník. Vlak jako hrom, lokomotiva a dva vozy. Ještě jeden přestup na vláček,co má ještě o jeden vagon méně. Ve vlaku je nás i takhle jako do mariáše. V létě to však prý bývá dosti nacpané.

Vystupuji na zastávce Rožmberk nad Vltavou. Vlaková četa na mě kouká jak na blázna. Ač se zastávka jmenuje Rožmberk,do vesnice jsou ještě čtyři kilometry. Okolo však jsou jen lesy. No zas taková dálka to není a tak šlapu po asfaltce mezi lesy. Mám štěstí.,po půl kilometru mě zastavuje hodný pán a vysazuje mě až na návsi pod zámkem. No vesnice. Půlka jsou hospody. Zbytek ubytování. Živí je tu turistika.To je dobře. Okukuji trošku náměstíčko nebo co to tu mají. Přecházím starobylý most přes Vltavu s nějakým svatým. Je na tu vodu krásný pohled,který vylepšuji z terásky hospůdky od půllitru chladného piva.

Jsem tady však za kulturou a tak nemohu stvrdnout v hospodě. Tak batůžek zas na záda a s chutí do kopce na zámek. Je to pěkné stoupání,zato nahoře je hezký rozhled dolů na Vltavu.Ta se tu klikatí krásně okolo hradů. Jen jaksi návštěvníci nejsou. Já do nynějška nevěděl,že tu jsou vlastně zámky dva. Dvojzámčí, oddělené od sebe. Ten horní vlastní jako rekreační zařízení česká pošta. Takže je veřejnosti nepřístupná. Jelikož nikdo další tu není tak to prý to budu mít rodinnou prohlídku. Jen pro mě. Když už s průvodcem odcházíme objevují se tři další zájemci. Takže ve čtyřech procházíme tzv. dolním zámkem. Je to tu moc hezký,nelituji cesty.

Cesta dolů ze zámku je rychlejší. Tak teď přemýšlím kam dál. Na Vyšší Brod či Český Krumlov? Vyhrává ten Krumlov. Pokus o stop moc nevychází a autobus žádný nejede. Znovu tedy stop a vychází to. Bere mě náklaďáček až do Krumlova. Ochotný řidič mě vysazuje tak,abych to měl do centra nejblíž. Dík,jen seběhnu s kopečka a jsem ve městě,které je uznáváno jako památková rezervace celé. A po právu. Starobylé město má však ceny pro turisty od západu po východ. Ruština je slyšet všude okolo.

Vyrážím do kopečka směrem k zámku. U brány v příkopě si hrají medvědi. Jdu přes všechna nádvoří a nádherný zámecký most rovnou do parku. Maličko prudší kopeček ,jeden dotaz zda jdu správně a je přede mnou krásná kovaná brána. Za ní mě hladí kouzlo zámeckého parku. Ta dolní část je ve francouzkém stylu,upravovaná,sestřihávaná s květinami. Ta horní část má styl anglický,volná krajina. Krásné, vzrostlé stromy z různých končin světa. Jemné trávníky a také přírodní divadlo s otáčivým hledištěm. Jdu si sednout na jedno sedadlo a zkouším pohled diváka na přírodní jeviště. Hezké,když navíc se k tomu přidává sluníčko se svými paprsky. Je sice květen ,ale teploučko. Tak ještě pár posledních záběrů na zámek,na údolí a řeku a odcházím na nádraží,na vlak. Tady se rozhodnu co dál.

Na nádraží vede cesta do děsně prudkého kopce. Jen se zadýchávám. Než se dostanu nahoru,funím jako lokomotiva. Ještě,že je tady ten bufet. Jedno chlazené a za chvíli je tu vlak do Budějovic a tam se uvidí.

Uvidělo.Jediná možnost neztvrdnout na nádraží je vlak do Plzně. A odtud do Prahy. Tady je sice spojení do Pardubic,ale dál domů se už nedostanu,takže pokračuji dál a jedu až do ciziny,na Slovensko.Ráno vystupuju v Čadci. Tady honem na autobus do skanzenu. Jede za 10 minut.Pohoda,jenže je to školní autobus a tak stavíme na každé zastávce. Tak jedeme 36 km skoro hodinu. Potom ještě přestup na jiný autobus, asi jen 8 km. Dál to prý dojdu,je to jen asi kilometr. Tak vyrážím. Ale asi po 200 metrech mě dojíždí autobus,mávnu na něho a ten zbytek mě svezl zadarmo.

Tak a jsem v muzeu Kysucké dědiny,ale je moc brzo. Nikde nikdo,ani u pokladny. Jdu tedy dál. Na tabuli je napsáno,že první vláček jede v 9.15. tak zatím koukám,točím a fotím. U vláčku je napsané,že pojede jen pokud se sejde nejméně 10 lidí. Jsem sám a tak nemám šanci. Nedá se nic dělat,aspoň kousek po svých. Projdu si skanzenem, kousek po trati vláčku úzkokolejky pod korunami lesních velikánů a zvolna se vracím zpět dolů okolo pokladny k autobusu. Třeba něco pojede. Žádný provoz. U zastávky je obchůdek a tak si kupuju svačinku a usedám na lavičku u zastávky. Vesnice je nějak liduprázdná,jen naproti dva opilci cucají lahváče jeden za druhým.

Zkouším tedy stopnout něco,jenže aute tu pomálu. Když jedno zastavuje, jsou to ale policajti. O jejich služby zrovna nestojím a oni s úsměvem odjíždějí. Ale opět spásný náklaďák a ten mě bere až na nádraží v Čadci. Mám štěstí, stihám Košičana a s ním už rovnou domů. Zas jeden z výletů, který měl jiný plán.

Fotogalerie