Výlet za tajemnými troskami kostela sv.Prokopa v Krupce

Výlet za tajemnými troskami kostela sv.Prokopa v Krupce.

Už dávno jsem se vypravovala k troskám kostela sv.Prokopa,abych si ho blíže prohlédla.Jela jsem okolo něj několikrát ale busem,ale nikde poblíž kostela aut.zastávka není,tudíž jsem vystoupit nemohla.Majitel auta nejsem a známé obtěžovat nechci.

Kostel se nachází u křižovatky silnic do Krupky a Bohosudova a tzv.pěšák se k němu musí vydat silnicí,kterou lemují stromy a luka od dost vzdálené zastávky,kde frčí jedno auto za druhým ať za Vámi nebo v protisměru.

Kostel je na osamělém prostranství,je bez krovů a bez střechy,zůstalo jen obvodové zdivo kromě štítů.Kostel byl dozděn do původní výše a zakonzervován.Místo oken jsou mříže.Okolo kostela je pozemek,kde stával kdysi hřbitov a naproti němu je Památník obětem pochodu smrti z r.1945.

V místech,kde je dnes silnice na Krupku vedle kostela - stávala kdysi tvrz,která patřila ke krupskému hradu.

Trosky kostela sv.Prokopa jsou nejstarším hornickým kostelem, který byl založen v době prvotního osídlení havířské osady Kirchlice u Liščího potoka.Písemně je zmiňován již v r.1331.Za třicetileté války byl pobořen, svoji konečnou podobu kostel získal v r.1676,kdy byl kompletně přestavěn. V r.1891 přestal kostel sloužit veřejnosti,neboť byl poddolován a také se o něm vypráví pověst a to je to T A J E M N O ,o kterém jsem psala v nadpise…..

Co se stalo?

Jedna paní z oné vesnice chtěla jít na jitřní mši a tak si nařídila budíka,aby se ráno včas probudila.Budíka ale během noci shodila a když se probudila,nevěděla kolik je hodin,ale venku viděla už světlo,myslela si že je ráno a tak vstala,oblékla se a šla do kostela.V kostele bylo plno lidí,sedla si do poslední lavice a začala se modlit.Po modlitbě se rozhlížela,viděla že jsou to lidé oblečení do roztodivných krojů a pak viděla pár lidí,které znala,ale v tom si uvědomila,že jsou již dávno mrtví. Hrůza ji obestřela…..byla to půlnoční mše.Tělem jí projel strach,sevřelo se jí hrdlo,vstala a pospíchala rychle z kostela ven.Ale za ní se rychle vydali lidé z kostela a natahovali po ní ruce,chytali ji za rukáv,tahali z ní kabát,ona ho rychle vysvlékla a hodila jim ho ale to už se dostala za bránu hřbitova a tam za ní již nemohli.Vyšla na ulici a pospíchala hrůzou bez sebe domů.Ráno vyprávěla svůj zážitek známým,ale ti ji nevěřili a šli se podívat na hřbitov a když uviděli její na kusy roztrhaný kabát a poházený po Hrobech,teprve ji uvěřili.Žena nepřečkala do druhého dne-zemřela. Od té doby se lidé báli chodit do kostela,přestaly se sloužit mše a kostel začal chátrat.

Toliko pověst……….no,není to hrůzostrašné?

I mě obestřel takový zvláštní pocit,když jsem slyšela toto vyprávět a jak jsem jej pak viděla a okolo něj několikrát projížděla,hledala jsem očima stopy kdysi bývalého dění……..a v duchu jsem prožívala zážitky oné paní.Předsevzala jsem si,že se k němu musím vypravit a pokoukat a pořádně si ho prohlédnout,ale přiznám se,vůbec se mě do toho nechtělo.V jádru jsem docela strašpytel a opuštěná místa ve mně vzbuzují někdy i panickou hrůzu.Asi mám zřejmě z takových míst fobii, či co…..A tak ač jsem se tam chtěla už dávno podívat,stále jsem to odkládala a nechtělo se mě tam vůbec jet.Mé já se tomu nějak podvědomě bránilo.Ale nakonec jsem si dodala odvahu, vynadala jsem sama sobě a vydala se tam.Můj první pokus ztroskotal na špatných bateriích ve foťáku, a náhradní jsem si nevzala a tak jsem se za to proklínala,že tuto cestu musím absolvovat znovu.Místo,kde stál kostel na mě působilo tajuplně,záhadně,jakoby kostel vydával ze sebe poznatky kdysi bývalého dění…..ale nebála jsem se, i když jsem se už viděla v duchu daleko odtud……..

Také se mluví o tom,že pod kostelem se nacházejí chodby,anebo spleť chodebných štol ,vedoucích z míst zvané 5.šachta.

Zkrátka toto místo a nejen to,ale i celé Krupsko,jako je hrad Rosenberg nebo hrad Kyšperk i tento kostel je místem stvořeným pro různé historky o záhadných osobách,o permonících a strašidlech.

Ale vrátím se k historii kostela…….

V r.1939 kostel vyhořel a z jeho vnitřního zařízení se nic nedochovalo.

Po obou stranách kdysi hřbitovní brány se nacházely sochy sv.Petra a Pavla. Ty byly přemístěny do kostelíka sv.Anny na Libušíně v Krupce.

A tím končí mé vyprávění o záhadných troskách kostela sv.Prokopa v Krupce.

Mimo jiné,říká se tam Na Prokopce,nebo u Prokopky……