Krásná óda na krásný kout naší země.Bohužel pokrok nezastavíme.
Mám rád České Strředohoří.
Díky za milý článek, sice trochu prodchnutý nostalgií, ale vidí-li dnes milovník přírody, v jakém bezútěšném stavu se dnes nachází, nezbývá mu nic jiného, než vzpomínat na doby, kdy si lidé,-a hlavně ti na rozhodujících postech-, vážili přírody přeci jen více.
Už aby jsme na tu Milešovku mohly vyrazit. Ještě jedna informace pro Jirku. Když jsem chodil pravidelně do Prackovic, tak jsem tak malý nebyl, bylo mi kolem 16 let, +-2,3 roky. Začal jsem někdy asi ve 14 letech. Možná to ale tak vyznělo, jak si to pochopil. Ale že mám rád železnici od mala, je pravda, přivedl mě k tomu můj táta a strejda strojvedoucí a něco už jsem musel mít v sobě.
Ahoj Vítku, tento článek je psaný srdcem a když se něco dělá od srdce, tak je to vždy dobré! Fotky jsou parádní a koukám, že u nás máme více zbytků sněhu než u Vás. Už se těším na Milešovku Honza
Díky všem za pochvalu. Jinak železnice je pro pravděpodobně osudem. I když na ní nedělám, tak ji od malička mám rád a jen tak ji mít rád nepřestanu. Západy sluníčka jsou prostě něco úžasného až tajuplného.
Perfektní článek - a závidím to, pokud jsi byl jako malý u železnice - to je sen.
Krásně jste to Vítku napsal i fotky jsou krásné!!!!! Zvlášť západ slunce, který já taky miluji a ráda fotím! Dík!
Tento národ by potřeboval monohem tvrdší ruku - za minulého režimu ale bylo "černých" skládek daleko víc !
Zpět na příspěvek Vzpomínková procházka vonící jarem.