Z Bořislavi přes Vrahožily do Rtyně nad Bílinou - diskuse

Dobrý den všem, tak zase jsem si připoměl krásný kout naší země, který jsem si zamiloval a kam mě moje toulavý boty pořád nesou. Milešovka je magická hora, ale zdraví má člověk jen jedno. Kamkoliv člověk ve Středohoří vyrazí, pořád na něj Milešovka kouká a jako by říkala tady jsem. S Vítkem dáme hlavy dohromady a vymyslíme ten výlet do Opárenského údolí.

Karle, zas krásná slova od Vás! Neboť v přírodě je stále co obdivovat, to je pravda i včetně památek, ale když ono přece jen v té hlavě zůstává přání zdolat to anebo ono....!   

Jak se říká,- není důležité zvítězit, ale zúčastnit se -. Jsou mnozí, a v daleko mladším věku, kteří by nevěřili, co všechno ještě ušlápnete. Ono vůbec není podstatné zdolat tu a nebo onu horu, vaše síla je ve vaší vytrvalostí a neutuchající lásce k přírodě a turistice.

Vítku, ty Vaše sladké řečičky jsou sice moc hezké a chcete mě jistě potěšit a ani nevíte, jak jste mě potěšil Vaší odpovědí... ráda bych ji zdolala, ale nevím, nevím. Vím že víra i hory přenáší a tak si ji nechávám pořád v srdci a doufám, že možná...snad....!Vrchy jsou holt pro mě zlé!

Hezky napsaný článek. Když se vrátím k té Milešovce. Ona Vám určitě odpustí, že ste jí ještě nezdolala. To Vám zaručuji.Ona tu ještě nějaký čas bude a Vy věřte, že ji zvládnete i přes ty Vaše občasné zdravotní potíže. Když vrchol Milešovky zvládnete a uvidíte na vlastní oči tu krásu, která se z ní rozprostírá, tak budete najednou nabita takovou energií, že budete zase běhat skoro jako v mládí. Skuste tomu věřit.