Z Frýdlantu nad Ostravicí pěšky do Velké nad Veličkou

Vycházel jsem 7.12 v 17 hod s Frýdlantu a došel jsem 11.12. v 19:30 domů do Velké nad Veličkou. Z bolavýma nohama, puchýřem na palci u nohy a ze spousty zážitků. Ušel jsem asi přes 150km.

S Frýdlantu jsem šel už za tmy, občas se ptám kolemjdoucích zda jdu správným směrem- jistota je jistota. Tak jsem došel až na konec Čeladné, tam jsem přemýšlel zda jít dál údolím do hor, nebo přespat na konci dědiny. Na jejím jsem našel místo s lavečkami a zástřeškem pro turisty jenž ještě částečně osvětlovala pouliční lampa. Rozhod jsem se že přespím tam. Na vařiči jsem ohřál večeři, postavil stan a zalehl ke spánku . Nebe se vyjasnilo- bylo chladno, kousek odemne tekl potok jenž přinášel chlad a hukot vody. V noci mě i ve spacáku bylo trochu chladno, vyspal jsem se však.

Ráno jsem zjistil, že na druhé straně cesty po které jsem přišel, tekla studánka a u ní dřevěná kaplička se zástřeškem. Tak mě napadlo, hledat místa na přespání kde nepotřebuji stan. Když jsem ráno vykročil vzhůru do údolí tak začalo jemně pršet, po chvilce jsem však vybalil pláštěnku a návleky. Po pár km. jsem došel na rozcestí jenž jsem nenašel na mapě a nebylo u něj ani značení, byla však u něj něco jak autobusová budka, kde jsem zakotvil k rozmyšlení kam dál. Kde se vzal tu se vzal pes, kůň s vozem a kočím, jenž mě poradil kudy jít. Tak jsem hodil krosnu na záda a vyrazil . Na vrcholku došel k turistické cestě jenž mě měla véct do Horní Bečvy a dále do Velkých Karlovic (žlutá turistická), dále jsem šel po cestě do Nového Hrozenkova. Když jsem se k němu blížil pohlížel jsem na místě k přespání a kde bych nabral vodu. Vyděl jsem jednu novostavbu- tam se mi však moc nechtělo, navíc jsem neměl vodu. Vodu mě pak načepoval nějaký pán jež ještě nestihl zajít s auta do garáže. Na mapě jsem viděl, že se blížím k vleku- tam by se mohlo dát přespat pod zástřeškem, blesklo mi hlavou. Vydal jsem se k němu. V tmavé uličce jenž vedla k vleku jsem potkal nějakého pána. Ten byl udivený kam jdu. Tak jsem mu vylíčil mé putování z tím, že hledám místo na spaní, a předpokládal jsem že by to šlo u vleku. Zeptal se mě zda kouřím, odpověděl jsem ne a tak mě nabídl, že mohu přespat v jeho seníku pro ovce jenž se tam chodí krmit. To jsem s natčením a z vděkem uvítal. Říkal , že tam ještě ráno přijde a tak asi ještě potkáme.Seník bylo po tmě trochu problém najít, předenou se však neskryl a já byl šťasten , že nemusím roztahovat stan, vyspím se v Suchém měkkém a teploučkém místě. Tak jsem si konečně zdělal pláštěnku v podstatě celí den pršelo. Ohřál jídlo nachystal pelíšek v seně. A bylo mě blaze. Asi kolem 18.hod jsem vlezl do spacáku a usnul. V noci jsem se probudil, bylo mě horko a nějak se mě ani nechtělo spát. Přemýšlel jsem o různých věcech, i o tom, že když mě počasí moc nepřeje tak aspoň potkávám v pravou chvíli lidi jenž mě dobře poradí a pomůžou třeba s vodou. I když nejsem zrovna velký katolík děkoval jsem zato tomu nahoře. Nad ránem se z kopců seběhly ovce a kolem mne se rozezněla zvonkohra z občasným zamečením, po chvilce se přidalo mlaskot z přežvykování sena jenž jedli podemnou. K seníku dopadalo trocho světla s vesnice, tak jsem ovce pozoroval jak běhají kolem . K ránu jsem zas usnul.

Probral jsem se za svítáni. Začal jsem snídat, balit se. Ovce byly stále u seníku a tak jsem je zkoušel fotit. Ráno mě v seníku ještě zastihl majitel. Tak jsem spolu kecali. Zavedl mě pak i k němu do sklepa , dal mě ochutnat slivovici. Má ji Dobrou. Dočepoval jsem něco vody, rozloučil se a vyrazil dál. Po žluté na červenou tur. Přešel jsem nějaké 800stovky ,i nejvyšší vrchol mé cesty "Makytu" 923mnm po této cestě mě provázela mlha. Z tama dolů do Francovi Lhoty, z ní do Střelné. Když jsem k ní po loukách scházel, zas jsem hledal přístřešek na přespání. Avšak marně. Napadlo mě, poptat s v hospodě místních zda o nějakém vhodném místě na spaní neví. Odpověděli že ne, Tak jsem dopíjel kofolu a pozoroval, že se na to téma noclehu ještě baví. Což mě dodalo trochu optimismu. jak jsem se chystal k odchodu, tak mě jeden pán řekl : Máš světlo? Mám. Tak mám pro tebe ubytování u nás v chatce za dědinou. To jsem nemohl odmítnout. Cestou k chatce jsme kecali o mé cestě a jiných věcech. Jak chatu odemykal,ukázal, kam pak dát ráno klíček. Zatopili jsme dali nějakou štemplu a rozloučili se. Vytáhl jsem věci k usušení, uvařil večeři a pak usnul na gauči. V noci jsem ještě přiložil, popřemýšlel i o rčení "Líná huba,hotové neštěstí", poděkoval tomu na hoře za perfektní nocleh a usnul.

Ráno jsem posnídal sbalil věci, uklidil, zamkl, schoval klíč a vyrazil dál. Po červené do Nedašovi Lhoty - Brumova Bylnice opět nákup-po modré -určité orientační potíže-na červenou k rozcestníku, kde je na mapě vyznačena studánka. Přišel jsem k němu za soumraku, studánku jsem však nenašel, byli tam louže s čistou vodou( už jsem měl dost žízeň), vhodné místo na stan a dřevo na oheň. Postavil jsem tedy stan, rozdělal oheň, převařil vodu na pití, opekl klobásky a začalo silně sněžit. To mě zahnalo do stanu, dřív než jsem chtěl. Ve stanu jsem pod karimatkou dal všechny věci jenž se dali použít jako tepelná izolace a opravdu mě v noci nebyla zima. Moc jsem toho však nenaspal a tak jsem si dlouhou chvíli krátil poslechem mp3.

Ráno bylo napadlého asi 5cm rozbředlého sněhu. Posnídal jsem ve stanu, ten jsem následně sbalil a vyrazil dál. S přáním, že už bych to mohl stihnout domů-sice nejdelší úsek, v podstatě však jen po hřebenech a v závěru ve známém údolí. Ke Konečné části jsem zapomněl vzít mapu-naštěstí jsem měl kus trasy projetý na kole. Zas po červené na Noví Dvůr k Rasové-zelená- červená na Kamennou boudu pod Javořinou-žlutá do Vápenek a pak domácím údolí po silnici. Ten správný rozcestník se studánkou jsem našel ráno asi o 2km dál. Vodu jsem už však měl. Cestou mě provázela mlha, bláto a mrholení. Prostě hnusně. Vzdálenost a dávku vody jsem neodhadl pořádně. Tak jsem měl i trochu žízeň ( víc vody by však znamenalo pomalejší chůzi) -chtěl jsem za světla ujít co nejvíc do známých míst,a cesta ke studánce o níž jsem věděl byla delší než jsem myslel. Přece jsem k ní došel napil se doplnil vodu, a za soumraku dorazil do Vápenek. Z tama už jen 13km dom. Do Velké nad Veličkou.

Super.

Tímto článkem bych chtěl poděkovat i všem Dobrým lidem, jenž jsem po cestě potkal.