Z Mikulášovic na vrcholy Weifberg a Wachberg

O tom, jestli otevřené hranice v Evropě jsou přínosem nebo ne bychom mohli vést dlouhosáhlé debaty a není to ani pro tento web vhodné. Jednu věc ale tomuto kroku nelze upřít, k cílům, které se nachází kousek za hranicí už nemusíme složitě přejíždět přes oficiální hraniční přechody, ale dostaneme se k nim podstatně snadněji. Následující popis vás zavede na vrcholy Weifberg (s rozhlednou) a Wachberg v oblasti Saského Švýcarska.

 

Jako místo startu jsme zvolili Mikulášovice u informačního centra. Bohužel vlak v současné době jezdí jen do Mikulášovic dolního nádraží (dále jen v letní sezóně), takže do centra obce jsme použili autobus. V íčku je možnost zakoupit upomínky, nebo shlédnout muzeum zavíracích nožů (které se v obci vyrábějí) a pak nezbývá než vyrazit.

 

Žlutá značka nás vede jížním směrem společně s cyklotrasou č. 3041. Překonáme železniční přejezd výše zmiňované tratě s omezeným provozem a u přírodního koupaliště opustíme rovněž společně vedoucí značku zelenou. Mírně uhýbáme vlevo a pokračujeme mírným stoupáním po zpevněné cestě k samotě a posléze na rozcestí Hančův vrch. Tady značku kříží modře značená cesta, která se také nazývá zlodějská. My ale pokračujeme stále rovně a to klesáním nad pramenem strouha až linii ohraničující naši vlast se svobodným státem Sasko, na což upozorňuje i kamenný obelisk.

 

I přesto, že jsme na druhé straně hranice, stále pokračujeme po žluté značce KČT kolem tabulí místní naučné stezky až na rozcestí trasami značenými modře a červeně. I když rozhledna na několika místech už cestou prosvítala mezi stromy, teprve odtud je vidět pořádně. Zbývá ještě přejít louku a po vnoření se opět do lesa, pokračujeme vlevo posledním „vrcholovým“ stoupáním, což je převýšení asi 30 metrů a dosahujeme vrcholu Weifberg.

 

Zde byla v roce 2000 postavena dřevěná rozhledna.Vzhledem k tomu, že rozmary počasí narušují nejenom rozhledny u nás, ale i v Německu, musela být v roce 2018 rekonstruována a díky tomu, teď opět můžeme vystoupat do výšky 32 metrů a kochat se pohledy na Švýcarsko saské, české, Lužické hory a třeba i České Středohoří. Určitě nelze přehlédnout typický vrch s pevností Königstein. A vidět je odtud i Wachberg, kam zamíříme dál.

 

Od rozhledny se vracíme stejnou cestou odkud jsme přišli až na rozcestí modré, červené a žluté trasy. Tu poslední barvu opouštíme a začínáme traverzovat hraniční hřeben. Cestou se několikrát přiblížíme ke státní hranici a mírným stoupáním se stále držíme pod hřebenem. Na několika místech jsou výhledy na právě navštívenou horu Weifberg. Kousek před Wachbergem narazíme na asfaltovou silničku a po ní se dostáváme až na vrchol vypínající se bez čtyř metrů až k půlkilometrové výši.

 

Na vrcholku se nachází chata s restaurací, prostor kolem a za chatou je lemován dřevěnými vyřezávanými postavičkami, kterým za mě vévodí Dobby z Harryho Pottera. Kousek pod chatou je dětský koutek, spíš tedy kout v podobě jakési malé vesničky a od chaty jsou celkem pěkné výhledy ovšem pouze jížním směrem a to zejména na obec Saupsdorf, je odtud ale vidět i rozhledna na Weifbergu.

 

U chaty není přímo na rozcestníku směrovka zpět do ČR, k ní se dostanem budeme-li pokračovat dále směr Sebnitz, a asi po 200 metrech kdy se značka láme doleva, začíná zelená trasa KČT po níž asi po 50ti metrech překonáme zpět státní hranici. Pohodlná cesta, při naší návštěvě ovšem trochu poničená probíhající těžbou, nás zavede na už na začátku vzpomínanou cestu zlodějskou. Další chůze je přjemná téměř po vrstevnici na 700 metrů vzdálené rozcestí zlodějská cesta 1, kde opustíme zpevněnou cestu a začínáme mírně klesat lesem a posléze i mezi loukami ke koupališti v Mikulášovicích a odtud již známými místy zpět do centra.

 

Cesta není náročná a celková délka měří asi 11 km a převýšení mezi nejnižším a nejvyšším bodem je asi 70 metrů.