Přidat Bruntál mezi oblíbené
Chaty a chalupy
Mapa Bruntál
Z Rýmařova k zámku v Janovicích
Ačkoliv jsme si dovolenou v Rýmařově naplánovali na začátek podzimu (kdy by mělo být teoreticky ještě teplo), budíme se po první noci v penzionu do malé doby ledové. Venku už naštěstí neprší, ale vládne tam velmi proměnlivé počasí. Obláčky, honící se nahoře po obloze rychlostí nejméně jednoho machu, jsou sice nesmírně fotogenické, ale vítr fučí až odkudsi z hloubi sibiřských hvozdů, takže to i přes občasný sluneční svit dnes na opalování rozhodně nebude!
Navlékáme tedy na sebe vrstvy a po snídani a ranní kávičce vyrážíme na první velkou túru: napřed k zámku v Janovicích, odtud přes Pastviny k rezervaci Franz Franz... a jestli nás cestou nic nesežere, tak bychom měli skončit na kopčisku nad Novou vsí, který byl poměrně nedávno přizdoben ušlechtilou siluetou nové rozhledny.
Náš penzion Mary se nachází v městské části Rýmařova - v Edrovicích, a tak to k zámku do další části města, Janovic, není až tak daleko. Prvním objektem, na kterém testujeme dostřel ospalých fotoaparátů, je jakýsi neodolatelně a přímo ukázkově nasvícený strom. Vzápětí se z Palackého ulice vyhoupneme na hlavní avenídu, která nás povede až do prvního cíle cesty. Ale nijak nespěcháme, neboť právě míjíme zajímavou budovu. Starobyle působící hospoda U Hrozna je zajisté stavením pozoruhodným (možná ještě lepší dojem bychom měli, kdyby byly její interiéry už přístupny), ale néšť – my jsme anglickými gentlemany a do západu slunce (a na pohár ostřejšího moku) je ještě fakt daleko... Proto se spokojíme s pohledem na siluetu osvěžovny a já ještě přistupuju blíž, abych si vyfotil pamětní ceduli, zdobící jeho opravenou omítku.
Je věnována objeviteli barevné fotografie – Karlu Schinzelovi, který se v roce 1886 narodil právě v tomto domě. Že znáte jenom Káju Gotta a o tomhle jste ještě neslyšeli? Nevěšte hlavu – já nebudu machrovat, protože o něm vím jen díky Vávrovu seriálu Šumná města, jinak bych byl také Neználkem...
Ještě než se vám od pýchy nad slavným moravským rodákem spustí z očí vodopád slz, dovolte, abych vás upozornil, že tento muž skutečným objevitelem barevného fota není. (Experimentům s barevnou podobou obrázků se totiž už čtvrt století před jeho narozením věnoval třeba takový J.C.Maxwell.) Ale náš Karel se díky svým vynálezům nejvíc přičinil o její komerční využití. A svou první žádost v oblasti fotografie podal ve Vídni v roce 1905 ještě jako devatenáctiletý mladík. I když se tento chemik a fotograf zařadil mezi nejvýznamnější vědce meziválečného období, blahobytu si – chudák, za života nikterak neokusil, neboť všech svých 27 patentů prodal hluboko pod cenou...
Dalším pozoruhodným stavením, které potkáme, je velmi malebná kaplička. Ve skutečnosti je to jenom zvonice. Edrovice byly původně vesničkou, jejíž obyvatelé se živili v zemědělství, ale po zřízení Drátovny a špulkárny raději utekli od dobytka do těchto provozoven. No, a protože domorodci spadali pod rýmařovskou farnost a na mše chodili do kostela sv.Michala, žádného vlastního svatostánku se nikdy nedočkali. Dokonce ani té kaple ne... Ale svojí vizáží a interiérem s prostým oltářem soškami a obrazy ji velmi zdařile nahradila tahle zvonička. Opravenou stavbičku zdobí novodobá umělecká mříž. Ta plní hned dvě funkce: v létě umožní větrání objektu a zvědavým turistům zase nákuk do jejího interiéru.
O kousek dál se dostáváme k dalším místní pozuhodnosti. Silnice prochází mezi dvěma vilkami s velkými zahradami, na kterých mezi majiteli právě probíhá soutěž Kdo z koho. Zatímco první řeší výzdobu svého pozemku kvantitou (rozsáhlý lunapark umělých zvířátek a trpaslíků), soupeř zase velikostí... a je teda fakt, že tak velkého plastového koně, táhnoucího brány, jsme ještě nikdy v životě neviděli!
Silnička dál prochází okolo potoka a z parkové vegetace vystupuje silueta velkého stavení, které už je součástí Janovického zámku. Milovník piva zbystří smysly a zavětří, neboť to vypadá skoro jak pivovar... a skutečně to býval pivovar. Harrrachovský... Česká hrabata z Harrachu byla majiteli janovického panství od roku 1721 až do roku 1943. Budovu svého vlastního pivovaru si vystavěli na jižní straně zámeckého areálu, předtím se pivo vařilo v jednom zámeckém křídle. Jejich potomci začátkem následujícího století zrenovovali a doplnili nejmodernějším zařízením té doby. Až do začátku II.světové války se tu vařil tak kvalitní nazrzlý mok, že mu nemohl konkurovat ani ten, který vyprodukoval sousední rýmařovský Městský pivovar. Po válce ale přišel definitivní konec, objekty sloužily různým účelům, a tak je velkým divem, že se tyto (dnes nevyužité a prázdné) budovy dočkaly začátku třetího tisíletí v tak dobrém stavu. Holt – v 18.století si ještě mistři zedničtí svého řemesla považovali a nechávali za sebou jen kvalitní práci! (Velkou záhadou je pro mne fakt, že pivovar dosud neobdržel statut chráněné technické památky...)
A pak už s Janou vcházíme branou do vlastního areálu zámku a naše cesty se kvůli focení členitého dvoupatrového objektu se dvěma křídly a vysokou věží na chvilku rozdělí. K našemu překvapení zde narazíme i na plakát, oznamující, že je interiér zámku od května do září ve čtvrtek a v sobotu přístupný. Prohlídka je komentovaná a k vidění je tu i Galerie. Tak to při naší poslední návštěvě ještě nebylo... a tahle novinka je pro nás příjemným překvapením. Bohužel, my jsme tu zrovna po sezóně, a tak se musíme spokojit s prohlídkou zvenčí. Od zámku se dostáváme po mostku k Rozcestí. Stojí tu i Informační panel s obrázky interiérů, jak to uvnitř zámku kdysi vypadalo a jeho stručnou historií. Po přečtení si obcházíme šlechtické sídlo od západu a severu. Tady sousedí s parkem, který kdysi býval chloubou Severní Moravy.
Ještě než Jana dofotí a my budeme moci jít dál, dovolím si vás seznámit se stručným životopisem tohoto zámeckého sídla. Okamžik strpení, prosím, jen co můj mozek načte data... No, moc se mu to nedaří, a tak budu muset (tak jako jiní), sem tam něco z jeho dějin i opsat. Na druhé straně ale - proč tolik hýřit historickými daty? Obyčejného návštěvníka to stejně nezajímá, a ten druhý ví, že zámecká obydlí vznikala v době renesance jako náhrada studených a nepohodlných hradů. A tak tomu bylo i v tomto případě: Janovice vznikly ještě před zpustnutím hradu Rabštejna. Napřed to byl jen takový malý zámeček, spíše tvrz, který prošel velkou renesanční dostavbou za Ferdinanda Hoffmanna z Grunbuhlu. K tvrzi přibyla směrem na záapd dvě velká zámecká křídla s masivními válcovými věžmi v nároží. (Původně tu stálo jen východní křídlo s nakoso situovanou věžicí a bosovanými nárožími. A také ta vysoká vstupní věž.) Za dalších majitelů pak Janovice dostaly raně barokní podobu a hrabě Ferdinand Bonaventura z Harrrachu nechal interiéry reprezentativně upravit.
(Jak některé dříve vypadaly, můžete vidět na přefocených obrázcích ve Fotogalerii. Při prohlídce zámku to ale nespatříte, neboť veškerý inventář ještě před vypuknutím a v průběhu II.světové války „vycestoval“ do zahraničí.)
Po válce sloužil zámek jako pobočka opavského státního oblastního archívu a dodnes je na jeho oprýskaných fasádách hezky vidět, jak se o jeho údržbu po celou tu dobu „vzorně staral“...
No nic, musím končit, neboť manželka už se po mě otáčí...
A tak pomalu a společně opouštíme rozsáhlou památku, které z duše přejeme celkovou renovaci, ale však víte jak to dnes chodí... stát se nestará a finanční možnosti malého města na to nestačí... takže nezbývá, než držet palce, ať to s janovickým zámeckým areálem jednou dobře dopadne!
Od zámku přicházíme na zastávku na rušné Opavské ulici. Hned vedle stojí milá zvonička, která též vypadá spíš jak kaplička. Bohužel - stejně jako Edrovice, ani Janovice nikdy neměli vlastní kostel. Ale místní nemuseli (když nechtěli) chodit na mše až do dalekého Rýmařova, neboť majitelé panství jim umožnili návštěvu bohoslužeb vzámecké kapli. Prohlížíme si interiér zvonice a také desku padlých z I.světové války. Možná, že vás zarazí, proč se tu kromě Janovic uvádějí jména obětí i z jakýchsi cizích obcí... ale on nejen ten vzdálený Ferdinandov, ale i Růžové, Nové Pole a Harrachov bývaly součástí janovického katastru.
Tak - ještě poslední pohled na siluetu zámku, tonoucího v raně podzimní zeleni... a čelem vzad a odchod z civilizace do lůna přírody...
Přidat do oblibených uživatelů
Rýmařov
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Z Rýmařova k zámku v Janovicích
