Zámeckým parkem v Klášterci nad Ohří

Jak jsem se zmínila v minulém článku, vyšla jsem z výstavních síní, ale ještě ne přímo do parku, ale na zámecké nádvoří. Zámecké nádvoří není veliké, zdobí jej volně stojící sochy Venuše a Merkura. Mají se zde nacházet dva náhrobní kameny Oplů z Fictumu, bývalých to majitelů, ale bohužel jsem viděla jen jeden, druhý jsem nějak přehlédla…

Jelikož jsem tento zámek navštívila již před dvěma lety, a psala o něm na tomto serveru, nebudu zde popisovat rozsáhlou historii tohoto monumentu, jen se krátce zmíním, že na místě zámku stávala kdysi vodní tvrz, kterou založil rod pánů Oplů z Fictumu, kteří byli povýšeni r. 1472 do panského stavu. R. 1618 byl majetek Fictumům zkonfiskován a všichni uprchli do Saska.

V letech 1621 – 1945 vlastnil Klášterec už rod Thunů. Ti přestavěli původní tvrz na zámek do barokního stylu, později do novogotické podoby, v níž se nachází dodnes. Okolo něj vybudovali rozsáhlý novogotický anglický park, v němž se nachází letohrádek Salla terreny.

Město samotné, ve kterém se nachází zámek, leží v údolí Ohře mezi Doupovskými a Krušnými horami, jež se krásně zobrazují při cestě z nádraží k městu…Na jižní straně města Vás vítá zřícenina hradu Egerberk, a na západní straně zase zřícenina hradu Šumburk.

Zámek stojí vyvýšeně nad řekou, a dává se svojí scenérii okolo něj, poznat lahodnou krásu oku diváka. Je to nádhera, když se procházíte podél řeky, která Vám šumí do vašich kroků po cestě parkem a zpívá vám své melodie. Navíc vás někdy doprovází obyvatelé jejich vod, doufajíc, že jim hodíte nějaké to krmě…A aby vás na to upozornili, nelení i vyskočit z vody a vyhrabat se na břeh…

Park má rozlohu 10 hektarů, byl založen ve 2. polovině 17. století a je v něm vysázeno cca 200 druhů dřevin z celého světa. Anglický park obtáčí zákrut Ohře a je v nadmořské výšce 290 – 320 metrů.

V bezprostředním okolí zámku byla původně vytvořena barokní zahrada s kašnou se sochou Tritóna a byla postavena Salla terrena. Zámek sám se zámeckým parkem je součástí městské památkové zóny.

V 90 tých letech 17. století byla postavena na severní straně zámeckého parku Křížová cesta.

Po požáru zámku v r. 1784 byl zámecký park rozšířen o bývalou oboru a později ještě o předzámčí. Park měl zdůrazňovat krásu volné přírody, která zvýrazňuje romantická zákoutí podél řeky…

Přebudováním byl pověřen Čeněk Stibal, který v té době pracoval jako vrchní zahradník. Projekt zpracoval sám Josef Osvald Thun, který byl uznávaným dendrologem. Byly zde vysazovány různé exotické rarity, jejichž názvy byly na porcelánových tabulkách. Ovšem válkou vzal park za své a přestal se udržovat…

S jeho údržbou se opět začalo v 60. letech minulého století.

Jen namátkou zmíním, že tu roste buk lesní, (Fagus sylvatica Laciniata), další buk zas jiného druhu – dále lípa řapíkatá, javor stříbrný, javor stříhanolistý, křovitý jírovec drobnokvětý, tisovec dvouřadý, zerav japonský, pestrolistý buk lesní a další a další zajímavé porosty. Je toho tu k vidění mnoho. A celá stránka by nestačila k výpisu všech druhů, které tu rostou.

Zámecký park je vskutku nádherný nejen svými zajímavými porosty, ale i tím, že jej obtéká řeka Ohře, která Vám dělá skvělý doprovod. Jeho cizokrajné stromy se nad ní sklání a naslouchají jejímu šepotu, ale o čem si spolu hovoří, mně neprozradily….

Za ní se tyčí dva výrazné vrcholy Holubí vrch a vrch Planina.

Až úplně na konci parku, kde se vychází na silnici, která vede k lázním Evženie, o nichž se zmíním v dalším článku, Vás v dálce láká k výstupu rozsáhlá zřícenina hradu Šumburk, na které jsem byla přede dvěma lety. Navštivte ji, stojí za to!