Loading...
Oba s Frantou věříme na intuici z prvního dojmu, a ta nás i tentokrát nezklamala při našem výletu do Vysokého Pole na Zlínsku. Je první sobota v září, ráno je trochu pochmurno, my jedeme autobusem k cíli našeho výletu. Vystupujeme ve vsi před Vysokým Polem v Újezdu. První naše kroky vedou od autobusové zastávky na zdejší náves, která byla překvapivě pěkně a moderně upravena. Dokonce zde mají i Market, kino, poštu, náves zdobí barokní socha sv. Jana Nepomuckého před Obecním úřadem, v ulici pod návsí je velký hostinec. Odtud procházíme uličkou k východnímu okraji vsi, kde stojí empírový kostel sv. Mikuláše.
V jeho těsné blízkosti se nachází zbytky hrádku Hradištěk - středověké tvrze ze 14.stol., jsou zde však vidět už jen valy a informační tabule ukazující vykopávky zde nalezené. Místo je významným archeologickým nalezištěm, stojí zde i velká stará lípa. Odtud se vracíme na náves, kde ulicí pod ní pokračujeme ke konci obce. Tady navazuje panelová cesta až k louce, kterou scházíme k soukromé mu rybníku revír - KRÁSNÉ ZÁTIŠÍ, kde si rybáři po zakoupení lístku mohou v klidu lovit své zlaté rybky. Pěšinkou projdeme po hrázi až pod les, kde odbočujeme vpravo a po okraji louky jdeme pěšinou dál. Franta odskakuje do lesa, hledá nějaké hřiby. Dál jdeme kousek po asfaltce, pak vlevo lesem a opět po louce, směrem na Bojanov. U potůčku pak Franta čistí půl igelitky hřibů, které cestou našel. Potom pokračujeme už asfaltkou až k poutnímu místu Bojanov, kde si prohlédneme Vysockou kapli. Asi 200 metrů od ní jdeme kamenitým chodníkem Zdraví k menší kapličce s pramenem čistí Dobré Vody. Vše obklopují krásné záhony květin a nějakých bylin, opravdu moc pěkné místo. Chvíli zde odpočineme a vracíme se k silnici. Pokračujeme Křížovou cestou dolů do Vysokého Pole. Výhled do KRAJINY není ideální, ale i tak je zdejší valašská krajina fantastická. Pod námi vidíme Vysoké Pole, vlevo nad ním Klášťov a na pravo vrcholky Bílých Karpat.
Přicházíme na okraj Vysokého pole, kde u silnice možno navštívit ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ CENTRUM PRO KRAJINU, kde vás průvodce provede po celém areálu s dřevěnicemi, domácími zvířaty a lidovými nástroji. Nikdo tu nebyl, měli jsme štěstí, tak jsme areálem prošli sami a zadarmo. Pokračujeme do centra, kde si prohlédneme areál s dřevěnou tvrzí, a pak pokrařujeme k místnímu hostinci, zde u kofoly čekáme asi 20 minut na autobus do Zlína. Dnešní výlet se nám vydařil, ani kousek cesty jsme se nenudili, z jedné zahrádky za námi na chvíli přišli dokonce krásné kočičky, jinde jsme zase viděli zajímavé vyřezávané sochy. Musím Frantu moc pochválit, že nám dnešní výlet tak dobře vybral.