Ze Znojma do Břeclavi po Dyji

Mnoho vodáků mluví o sjíždění dolního toku Dyje jako o "Cestě do pravěku". Jelikož letošní léto bylo na vodu bohaté (někde až příliš), rozhodli jsme se, že toho využijeme a troch si toho "pravěku" také užijeme.

Den první.

V pondělí dopoledne jsme vyrazili z Prahy. Cesta byla v pohodě a tak jsme měli lodě po obědě na vodě. Vyplouvali jsme jako vždy z Dobšic u Znojma. Za odpoledne se dá bez problémů dojet až k Dyjákovickému mostu. Za mostem je krásná písečná plážka, na které se dá přenocovat, což jsme také udělali. Sem, tam po cestě narazíte na nějaký ten padlý strom přes vodu, obvykle však nepředstavuje velký problém.

Den druhý.

Propluli jsme hraničním úsekem Dyje od Dyjákovic do Novomlýnských nádrží a zakotvili v Pasohlávkách v kempu Merkur. Řeka tekla, takže šlo o příjemnou relaxační plavbu. Díky minimálnímu hluku se mi podařilo vyfotit u nás poměrně vzácného Kvakoše nočního.

Den třetí.

Ráno jsme vyrazili z Merkuru a pomalu propluli přes všechna tři jezera Novomlýnských nádrží. Přespali jsme v Nových mlýnech, v kempu Pálava, který je necelý kilometr pod hrází. Tato část cesty patří mezi nejpomalejší a musí se opravdu odpádlovat, ale když se to prokládá přestávkami na osvěžení a koupáním, dá se to přežít.

Den čtvrtý.

U Bulhar jsme přenesli lodě přes hráz do Lednického náhonu. Jeho první část, ke zdymadlu u Maurské vodárny je překážková dráha pro otrlé, ale zbývající část řeky je díky lodní dopravě perfektně vyčištěna. Za zdymadlem na konci Staré Dyje je na hlavním toku Dyje přístaviště, a od něj je to do Břeclavi asi šest kilometrů. Po odlehčovacím rameni to trvalo asi hodinu a dopluli jsme k silničnímu mostu, který přes rameno vede. Odtud je to do kempu u zámku asi půl kilometru.

Den pátý.

Ráno jsme se v klidu nasnídali a nechali se z kempu odvézt taxíkem na vlakové nádraží, je to něco přes dva kilometry. Z Břeclavi jezdí přímý vlakový spoj do Znojma, takže na oběd jsme byli ve Znojmě, naložili lodě do aut a odpoledne byli zpět v Praze. Po cestě se mi podařilo vyfotit již trochu otrhaného Otakárka ovocného.

Omlouvám se za stručnost, se kterou jsem cestopis sepsal, ale po dovolené jsem trochu pod pracovním tlakem.