Zimní Mravenec
Zdá se, že letošní zima se snaží ještě pořád dohnat to, co mezi prosincem a únorem zanedbala, takže místo toho, že uprostřed března už bude panovat jarní či alespoň předjarní počasí, máme vcelku pořád pěknou kosu. Od otevření lanovky na Medvědí horu již téměř tradičně v březnu vyrážíme na běžky na Mravenečník. Tedy správněji na lyžařský okruh kolem masivu Mravenečníku a Dlouhých Strání. Raní autobus na sedlo je tradičně narván do posledního místa, v Koutech vystupujeme vlastně jediní, většina osazenstva zřejmě pojede na Švýcárnu a Praděd, budeme mít alespoň na horách větší klídek.
Nevím jak se mi to podařilo, ale při placení lanovky po vytažení karty Active clubu dostáváme oba všichni výraznou slevu (zbude tedy na pivo). To si dáme ale až na Ski baru u horní stanice, pak namazat a do stopy. V pátek odpoledne se sice trasa měla rolbovat, ale přes noc nasněžilo (cca 5-10 cm), takže trasa je pokrytá čerstvým prašánkem, nakonec je to dobře, podklad je totiž pěkně umrznutý a tvrdý. Původně jsem navrhl, že bysme okruh projeli obráceně proti směru hodin, ale záhy měníme rozhodnutí, od Tetřeví chaty je stopa prošlápnutá jen přímo Na Dlouhé Stráně, jak vlastně jezdíme pravidelně, ale jak vidím někdo si vytlápnul stopu přímo na Mravenečník. Od podzimu je totiž konečně oficiálně vyznačená pěší červená TZ z Koutů Na Dlouhé Stráně. Ta v podstatě sleduje průběh sjezdovky Hřebenovka k horní lanovce, kolem vrtulí, a pak od Tetřeví chaty pokračuje svážnicovou cestou přímo k Mravenečníku. Že tam ta cesta je vím dlouho, ale vlastně jsem po ní ještě nešel, a protože se sníh neboří, celkem v pohodě se po ní vydáme. Mraky se sice honí, ale v podstatě celý výstup jdeme na sluníčku, ale podle všeho musí být na trase mezi sedlem a Švýcárnou pěkně zataženo, nám ty mraky pěkně rozbíjí Dlouhé stráně. Pod vrcholem Mravenečníku trasa odbočuje doleva k silnici kolem horní nádrže, při lepším výhledu by asi stálo vylézt až na vrchol, takhle odbočíme taky. Část stezky je na celkem na prudkém úbočí tak pro jistotu nepadáme. Ale netrvá to dlouho a jsme v sedélku mezi Mravenečníkem a Dlouhými stráněmi. Je to přes 1300 m, takže to vypadá skoro jak na hřebenovce. To už potkáváme první lyžaře, kteří Na Dlouhé Stráně míří pěkně oklikou po silnici. Protože celkem fouká a nakonec není nijak velký výhled jedeme přímo k závoře a pak už tedy dál po okruhu. Čili nejdřív rovně k Malé Jezerné (zde najdeme nový TIM U Okenní štoly, je tu kvůli červené značce, která jde lesem). Následuje táhlý sjezd kolem vrchu Homole s jedinečným výhledem na hřebenovku, tedy hlavně na Jelení hřbet a Břidličnou, pak táhlé mírné stoupání pod Vřesníkem nad údolím Sedmidvorů a Švagrova, sjezd k Margaretce a poslední úsek nad údolím Desné zpět k Tetřeví chatě a na lanovku. Jižní strana trasy je přece jen chráněna severnímu větru, takže ta už téměř jarně působí, ovšem stačí mráček a hned je cítit, že se zima ještě nevzdává.