Žraločí zátoka

Žraločí zátoka, tato podmořská říše divů, leží v nejzápadnějším místě Austrálie, asi 650 kilometrů na sever od města Perth. Je široká a mělká. Roku 1629 se dostal do této oblasti holandský cestovatel Francois Pelsaert a poušť v okolí zátoky označil za „pustou a prokletou krajinu bez jediné stopy jakékoli zeleně nebo trávy“. I pozdější návštěvníci zátoky vyjádřili své dojmy podobně. Nazývali ji Beznadějné místo, Neužitečná zátoka a Záliv zklamání.

Dnes sem každý rok přijíždí asi 120 000 turistů. Tato odlehlá oblast je tak pozoruhodná, že byla v roce 1991 zařazena na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví.

Podmořské louky plné života

Kdyby se Pelsaert podíval pod hladinu, našel by tam travnaté louky. Žraločí zátoka je totiž místem s největšími a nejrozmanitějšími podmořkými loukami na světě. Rozkládají se na ploše více než čtyři tisíce kilometrů čtverečních. Jedna taková louka se táhne v délce 130 kilometrů podél východního ramene zátoky.

Mořské trávy jsou de facto kvetoucí rostliny, které poskytují podmínky k životu neuvěřitelnému množství živočichů. Třeba pro mladé krevety, drobné rybky a mnoho dalších tvorů. Louky mořské trávy také nabízejí dostatek obživy pro přibližně 10 000 dugongů neboli mořských krav. Tito zvědaví a mírní podmořští savci váží až 400 kilogramů a na podmořských loukách se klidně pasou někdy i více než stočlenných stádech. V Austrálii, tedy od Žraločí zátoky na západě až po zátoku Moreton na východě, dnes asi žije nejvíce gugongů na světě.*

Jak již vypovídá název zátoky, nachází se zde mnoho žraloků, kteří patří k více než deseti druhům. Je tu mezi nimi i obávaný žralok tygří a neškodný žralok obrovský, největší ryba na světě. Žraloci tu žijí společně s delfíny, a tento fakt vyvrací tvrzení „kde jsou delfíni, tam nejsou žraloci“- je to tedy mýtus.Vědci dokonce zjistili, že asi 70 procent delfínů v této oblasti má jizvy po útocích žraloků. K fauně zátoky patří i tisíce keporkaků, kteří se zastavují při každoroční migraci na jih. Rok co rok sem také připlouvají tisíce mořských želv, které na místních plážích kladou vejce.

Opravdu to nejsou kameny

V nejjižnějším výběžku Žraločí zátoky je laguna Hamelin Pool. Na rozdíl od jiných části zátoky vypadá jako bez života. Navíc se tu mělká voda rychle vypařuje, taže je vlažná a dvakrát slanější než normální mořská voda. Břeh je lemován něčím, co na první pohled připomíná velké šedivé kameny. Ale nejsou to kameny. Při pohledu zblízka, zjistíte že jsou to stromatolity -útvary vzniklé působením jednobuněčných mikroorganismů zvaných sinice. Na každém čtverečním metru tu žije asi tři miliardy sinic.

Tyto odolné organismy produkují lepkavý sliz, který se mísí s minerály získanými z mořské vody. Výsledkem je cementová hmota, kterou sinice vrstvu po vrstvě přidávají ke své stavbě. Tento proces je velmi pomalý. Než stromatolit dosáhne výšky asi 30 centimetrů, trvá to téměř tisíc let.

Největší atrakce Žraločí zátoky

Nejvěší atrakcí Žraločí zátoky jsou delfíni skákaví, kteří pravidelně připlouvají k pláži Monkey Mia na poloostrově Denham. Je to prý jedno z mála míst na světě, kde se divocí delfíni beze strachu přibližují k lidem. Nikdy ale neví, kdy to začalo.

Někteří lidé tvrdí, že v 50. letech minulého století připlouvali delfíni až k pláži, protože když lovili ryby, naháněli si je do mělké vody, což dělají i dnes. Je docela možné, že lidé začali delfíny krmit a spřátelili se s nimi. V roce 1964 jedna místní rybářka hodila delfínovi rybu, který skákal kolem jejího člunu u pláže Monkey Mia. Delfín, kterému se pak říkalo Charlie, se na druhý den večer vrátil a vzal si od rybářky rybu přímo z ruky. K Charliemu se brzy přidali i jeho kamarádi.Od té doby přináší radost milionům návštěvníků již třetí generace delfínů. Radost z nich mají i vědci. Místní delfíni patří k nejvíce pozorovaným na světě. Jejich studiu se věnovalo už více než sto vědců z mnoha zemí světa.

K pláži Monkey Mia delfíni připlouvají už obvykle ráno, často i s mláďaty. Očekávají je davy nadšených turistů, ale jen někteří z nich dostanou příležitost delfíny krmit. Proč? Strážci parku dbají na to, aby se delfíni nestali zcela závislí na přísunu potravy od lidí. Ale všichni návštěvníci mohou krmení pozorovat. Jedna žena prohlásila:

„Kdyby se tak lidé dokázali sblížit se všemi zvířaty!“

*Dugongové jsou příbuzní kapustňáků, ale je to samostatný druh. Kapustňáci mají zakulacenou ocastní ploutev, zatímco ploutev dugongů je vidlivovitě vykrojená jako u delfínů.

Sdílet s přáteli