Loading...
Focení zvířat vyžaduje kromě kvalitní techniky i obrovskou dávku trpělivosti a znalosti ze života zvířat. Ta jsou obyčejně velmi plachá, a tak musíte s přírodou doslova splynout. Níže si řekneme pár tipů, které vám pomohou k pořízení zajímavého snímku přírody.
Na trhu je dnes velmi široký výběr fotoaparátů, jak se správně zorientovat? Bez ohledu na značku chcete něco s vyšším počtem snímků za vteřinu, co dokáže rychle vyprázdnit mezipaměť na kartu a spolehlivě ostří. Z hlediska snímače bych doporučil fotoaparát full frame formátu, ale myslete na jednu věc: tu a tam se vyplatí přepočet u crop faktoru, který vás dostane k fotografovanému objektu zase o kousek blíže. Záložní tělo se vždycky hodí, časem i kvůli váze. :-)
Jsou asi tím nejdražším, co si lze pořídit. To platí jak pro kvalitní zoomy, tak především pevná skla od předních výrobců. Tím ale končí veškeré rozhořčení. Mohu skoro garantovat, že jak vezmete jeden z těchto objektivů do ruky a vyzkoušíte ho v akci, bude už jen otázkou času, kdy si ho pořídíte. Pokud fotíte na Nikon, pak bych doporučil začínat s pevným ohniskem 300 mm f/4 VR. U Canonu pak 400 mm f/5.6 nebo 300 mm f/4. Neskutečně ostrá skla, která ostří rychle a spolehlivě, neunikne vám ani letící pták. Pro všechny ostatní jsou tu zoomy 100-400, které jsou už dnes kvalitou velmi srovnatelné s pevnými skly. Do batohu bych si ale hodil i něco nestandardního, třeba kratší ohnisko, které vám umožní zapojení prostředí, ve kterém zvíře žije. Nudných atlasovek už bylo dost.
Nosíte techniku celý den na zádech, ne? Začínal jsem na batohu Lowepro Flipside 400 AW. Ten jsem pak vyměnil za jiné batohy stejnojmenné značky, abych se opět vrátil k sourozenci zmiňovaného batohu. Do Lowepro Flipside Trek 450 AW dám 300 mm f/2.8 spolu s 2 těly a dalším objektivem, bundu, svačinu, vodu a příslušenství a celý den si chodím v naprosté pohodě.
Stativ není nikdy od věci. Často mnoho hodin čekám a chci mít fotoaparát připraven k akci, až na pár vteřin nastane. Z auta na cestách často fotíte, protože působí jako přirozený kryt, a jakmile otevřete dveře, zvěř uteče. V takovou chvilku se hodí tzv. "bean bag", který můžete naplnit až na lokaci prakticky čímkoliv. Hodí se i srolovaný kousek karimatky. Pod lokty - když ležíte nebo si klekáte do bláta apod. Stačí třetina. Odrazná deska také pomáhá, a to zejména na makro hmyzu, rostlin, květin apod. Ta se po sbalení do batohu vejde a odražené světlo dodá vaší fotce nový rozměr. Finálně je vždy dobré myslet na rychlé karty a náhradní baterie.
Standardně fotím v modu priorita clony (A, Av,...) a s automatickým časem závěrky a pouze si s fotoaparátem u oka hýbu hodnotou ISO, pokud je potřeba. Po očku zkontroluji dostatečný čas závěrky a fotím. To vše samozřejmě do formátu RAW k dalšímu zpracování v PC. Výslednou fotku fotím primárně k tomu, abych si ji mohl nechat vytisknout.
Velmi důležitý bod. Myslete na kompozici. Pták by měl pokud možno "letět do fotografie" apod. Pravidlo zlatého řezu je určitě na místě. To platí zde, stejně jako v jiných žánrech, většina lidí se ale nechá unést sílou momentu a kompozice nebo pozadí jsou pro ně vedlejší. Pro vás by právě toto mělo být jedním z rozhodujících faktorů, zda vůbec snímek pořídit.
Úhlem záběru jsem myslel to, že fotíme vždy v úrovní očí zvířete. Fotce to dodá hloubku, myslete na to! Kratší ohnisko zase pracuje ve váš prospěch, do fotky dostanete i prostředí, ve kterém zvíře žije.
Používám již řadu let zadní tlačítko AF-ON. Ostření na spoušti mám vypnuté. Jedním z hlavních důvodů je rychlá schopnost reakce. Celé ostření jsem tak zjednodušil na střední AF bod, který je neustále v režimu SERVO, ale pouze při namáčknutí a držení tlačítka AF-ON. Pokud mi ale zvíře chvíli postojí, mám ihned prostor pro zaostření a překomponování. To je pro mě stále klíčové. Střední bod je navíc obyčejně citlivější a přesnější než ostatní. Načtěte si někde návod na AF-ON, jakmile to pochopíte, začnete to také používat.
Jsou velmi důležité. Fotky, které jsou jedinečné, nevznikají náhodou. Jsou plánované a promyšlené. Autor dal mnoho času studiu druhu - aby se naučil jeho zvyky, časy krmení, období páření apod. Procházky parkem jsou fajn a možná se vám něco povede, snažil bych se ale maximálně připravit a znalost přírody je v tomto žánru naprosto nezbytná. Nesmíme zapomínat ani na etiku chování v přírodě a její ochranu. Dodržujte pravidla a nechoďte pro fotku "přes mrtvoly".
EXIF je soubor informací zapsaný v každém vašem snímku. Zaznamenává model fotoaparátu, ohnisko a model objektivu, expoziční hodnoty, údaje o autorovi, datum a třeba i GPS lokaci, pokud ji váš fotoaparát podporuje. Tyto informace lze ve vaší knihovně zpětně dohledat a dozvědět se z nich, že když jsem například fotil kamzíky v horách, kvetl tam v červenci už vřes. A ten kamzík v popředí s rozkvetlým vřesem zkrátka vypadá lépe. Za rok se na lokaci vrátím a fotku vyladím k dokonalosti. Modelových situací je hodně, někdo si dokonce vede fotografický deníček "kdy, kde, jak a co fotit".
Asi nejdůležitější ze všech rad. Člověk musí být trpělivý, nebo aspoň zarputilý a cílevědomý. Dobré není nikdy dost dobré, jde to lépe. Zvířata nemůžete někde honit po lesích. Naučte se znát prostředí, v němž pracujete, buďte v něm jako doma a fotky se dostaví. Musíte zkrátka splynout s přírodou. Fotografický kryt se ukázal jako vhodná volba, připravte se ale, že v něm za soumraku a svítání budete hodně hodin. To je zkrátka realita. Případná čekaná na hranici lesa a pole se také vyplácí.
Všem přeji mnoho zážitků ze světa přírody a třeba někdy při focení zvířat v Bavorském lese na viděnou.
Autor článku a fotografií: Václav Křížek
Článek původně vyšel na blogu Centra FotoŠkoda.