Botanická zahrada v Troji – kvete a vzkvétá

Až do 31. srpna je v běhu velká letní turistická internetová soutěž o zahraniční dovolenou a spoustu hodnotných cen pod lákavým názvem Léto s LOAPem. Od začátku června ji spolu s Jihočeskou centrálou cestovního ruchu spustil známý internetový portál Turistika.cz. Hraje se především o výrobky společnosti Piccollo, která mj. vyrábí a distribuuje sportovní oblečení a vybavení pro volný čas i pobyt v přírodě. V neposlední řadě jsou pro výherce ale připraveny i volňásky do nejrůznějších hradů či zámků, adrenalinových sportovišť i tak lákavých nevšedních míst, jakým je kupříkladu Trojská Botanická zahrada se svým jedinečným skleníkem Fata Morgana a trávníky, kde se dá, věřte, nevěřte, i piknikovat!

Za poznáním i relaxací

Dá se říci, že téměř uprostřed hlavního města je nevídaná přírodní oáza. Vznikla na celkové ploše téměř 50 hektarů, z čehož polovinu tvoří placené venkovní expozice a polovinu volně přístupný přírodní areál a chráněná území. Součástí přírodního areálu je i naučná stezka s krásným panoramatem na Pusté vinici, odkud je (stejně jako z vinice sv. Kláry, které jsou součástí venkovní expozice) jedinečný výhled na Trojský zámek a celou severní část Prahy). Mimo poznávací funkce se Botanická zahrada v tomto roce (od 1. dubna), stala rovněž ideálním místem odpočinku, neboť umožnila svým návštěvníkům nejenom volný pohyb po areálu, ale k dispozici jsou i lehátka a k zapůjčení dokonce piknikové deky. Ročně sem zavítá na tři sta tisíc lidí. My máme to štěstí, že se nám při naší návštěvě věnovala zástupkyně ředitele zahrady, Mgr. Věra Bidlová. Pracuje zde od otevření venkovních expozic pro veřejnost, prošla celou pracovní hierarchií a dnes má na starosti, mj. i styk s veřejností a medii.

Tropickou přírodou kolem světa

„Botanická zahrada Hlavního města Prahy byla založena v roce 1969, pro veřejnost byla otevřena v roce 1992, Fata Morgana je návštěvníkům přístupná od září roku 2003,“ vysvětluje Věra Bidlová.

Stojíme před unikátním expozičním skleníkem s originálním tvarem, připomínajícím ležaté protáhlé písmeno S. Patrová budova je vhodně zapuštěna do svahu nad Vltavou, až sem čas od času doléhá řev šelem z nedaleké trójské ZOO, což tvoří náramnou kulisu a atmosféru. Povrch skály, který tvoří zadní stěnu objektu, je využitý k výsadbě rostlin a vzniká tak pozoruhodná expoziční plocha o rozloze 1750 čtverečních metrů, která svým jedinečným řešením činí z Faty Morgany evropský unikát.

V přízemí, u pokladny, jsou k dispozici toalety i prodejna přírodnin a suvenýrů, samotný interiér skleníku je rozdělen do tří samostatných částí s rozdílnou teplotou a vlhkostí vzduchu. Expozice nás postupně seznamují s rostlinstvem tropického i subtropického klimatického pásma. Iluze je dokonalá, nechybí ani vodopád a jezírka. Naše průvodkyně se co chvíli zastavuje u jednotlivých rostlin a upozorňuje na nejrůznější kuriozity, včetně velkých masožravých láčkovek, které lákají hmyz do svých objemných načervenalých kalichů.

„Řadu exemplářů přivezli osobně naši přírodovědci z výprav, výsadby jsou členěny podle významných fytogeografických oblastí a uspořádány tak, aby navodily představu přirozených rostlinných společenstev,“ upozorňuje Bidlová.

První část skleníku je věnována vegetaci tzv. suchých tropů a subtropů. Návštěvníka nejprve vítá suchý australský buš a ukázka vzácné flóry z Madagaskaru, nechybí vegetace jižního Mexika i několika oblastí Afriky. Prostřední, největší část skleníku představuje nížinný deštný prales vlhkých tropů. Procházíme efektní podzemní štolou, raženou ve skále, na jejímž konci nás čekají po obou stranách velká sladkovodní akvária s množstvím tropických ryb, včetně arowan dvouvousých, příbuzných legendárním piraním. Stojíme na vyhlídkové terase, pot nám lepí košile na lopatky, vnímáme zvuky vodopádu i skřehotání žab. Nechybí mnoho, abychom se vcítili do role dobrodruha, prosekávajícího se mačetou tropickým pralesem.

„Pojďme do poslední části,“ zve nás Věra Bidlová,“ tam nás ochladí drsné prostředí vysokých hor…“

Díky důmyslnému systému vzduchotechniky se závěrem jedinečné prohlídky unikátního skleníku ocitáme v amerických Andách či horských oblastí pevninské nebo ostrovní Asie. Jak nás upozorňuje magistra Bidlová, centrální část expozice je věnována vzácné vegetaci stolových hor Venezuely.

Návštěvníci jsou zde vítáni

Až do roku 1992 nebyla zahrada, mimo výjimečných Dnů otevřených dveří, nikdy celoročně otevřená pro veřejnost. Pro většinu Pražanů tak zůstala zcela neznámá.

Dnes je tomu zcela naopak – venkovní expozice je otevřena celoročně (v zimě zdarma), skleník Fata Morgana je ale z provozních důvodů uzavřen každé pondělí.

V roce 1982 byla v rámci areálu botanické zahrady vyhlášena chráněná území Podhoří, Salabka a Havránka.

Venkovní expozice Botanické zahrady se rozkládají na ploše téměř 25 hektarů, její důkladná prohlídka klidně vydá na celodenní výlet. K vidění je Ornamentální zahrada s výsadbami okrasných rostlin, své kouzlo má Japonská zahrada i Pivoňková louka se sbírkou dřevitých a botanických druhů pivoněk, která patří k nejrozsáhlejším sbírkám těchto monumentálních trvalek v ČR. Pivoňková louka také hostí kolekci časně z jara nádherně kvetoucích magnolií. Po celé zahradě potkáváme dřeviny, které v rámci projektu „Kořeny osobností“ sází významné osobnosti kulturního i společenského života. Dále stoupáme i Strání, jak se prostě jmenuje další přírodní fytogeografická expozice, na níž se dosud zachovaly fragmenty původních stepních společenstev, které byly typické pro Troju ještě do 20 let minulého století, kde se na jejím katastru nacházely intenzivně spásané Pastviny, orná pole a sady. „Postupně zde vysazujeme i suchomilné rostliny se zajímavými květy a plody,“ upozorňuje Věra Bidlová.

Míjíme louku, u které nechybí stánek s občerstvením a půjčovnou piknikových dek a jsme nadšeni bohatou sbírkou zimovzdorných kaktusů v expozici Severoamerická polopoušť. Velké ploše severoamerické opuncie a juka se na vyprahlém hřbetu písčitých štěrků vltavské terasy pod bušícími paprsky slunka vede stejně tak dobře, jako tam doma v dáli. Atmosféru smrtonosné pouště dotváří hromádka kostí, lebku před časem někdo z návštěvníků bohužel ukradl, byť to byla jen napodobenina.

Zcela jinou tvář pak má Mokřad a jezero, které patří v Troji k jedněm z mála míst, kde mohou na jaře klást žáby svá vajíčka. Kromě zajímavých vodních, bahenních i masožravých rostlin zde mohou zvídaví návštěvníci po celé jaro sledovat vývoj našich domácích žab a čolků.

Naše exkurze pomalu končí, ještě si však musíme prohlédnout Lesní biotopy východní Asie a Severní Ameriky. Jak říká magistra Bidlová, postupně se zde vysazují desítky zajímavých dřevin, jejichž semena byla sesbírána na expedicích v Číně nebo Severní Americe.

„Programově dosazujeme i keřové a bylinné patro, takže za několik let budou tyto plochy navozovat dokonalou iluzi východoasijských či severoamerických lesních společenstev,“ doplňuje Věra Bidlová, která připomíná, že si nemůžeme nechat utéci místní třešničku na dortu .

Vinice sv. Kláry

Botanická zahrada v Troji spravuje i památkově chráněnou vinici, která patří k nejstarším v Praze. Rozkládá se na slunečné stráni v rozloze necelých čtyř hektarů a svým návštěvníkům nabízí nejenom jeden z nejkrásnějších výhledů na historické centrum Prahy, ale i vinařskou naučnou stezku, kde se mohou turisté seznámit se stolními i moštovými odrůdami a ukázkami vedení révy vinné. Vinici kraluje kaple, kde se konají mše i svatby, nechybí viniční domek se sklípkem ani historický viniční lis z roku 1801. Zdejší vína, oceněná v mnoha domácích i zahraničních soutěžích je možné tady ochutnat i zakoupit, vzhledem k omezené pěstitelské ploše vinice se však jinde koupit nedají.

Závěrem nám Věra Bidlová připomíná, že Botanická zahrada celoročně připravuje řadu zajímavých akcí. Od kupříkladu tzv. Trvalkových dnů, spojených s jarmarkem rostlin, přes prodejní výstavy kaktusů a sukulentů až po setkání pěstitelů bonsají, vinobraní či Adventního rozjímání. V neposlední řadě se zde každou neděli od května do prvního září konají Hudební toulky, což je cyklus vážné hudby na venkovní expozici.

Infobox:

Na trávníky Botanické zahrady (mimo Japonské zahrady) je možné vstupovat, polehávat na nich a používat je i k piknikům. Od 1. května je možné si deky (za vratnou zálohu 200 korun) zapůjčit zdarma u dvou stánků s občerstvením.

Celoroční permanentka na venkovní expozice pro dospělého přijde 200 korun, pro seniory a děti do 5 let 100, rodinná pak 400 korun.

Celoroční permanentka na venkovní expozice pro domácího miláčka stojí 100 korun.

V letní sezoně, od 1.6 je zahrada otevřena již od 9 do 19 hodin, venkovní expozice je možné opustit až dvě hodiny po uzavření pokladen – tedy ve 21 hodin.

Průvodcovskou službu si je možné objednat na: pruvodci@botanicka.cz

Více na: www.botanicka.cz

Ivan Černý, foto: Miroslav Feszanicz