Ctěnice v programech cestovních kanceláří?

zámecká věž  •  Fotografie (3)

cechovní kasa v expozici Řemesla v pořádku  • 

Zámecký areál Ctěnice najdeme na severovýchodním okraji Prahy, na katastru obce Vinoř. Pravděpodobný nejstarší záznam o nich je z roku 1235, kdy je jmenován Sulislav ze Ctimic. Zdejší gotická tvrz je zmíněna roku 1372, kdy ji koupil pražský měšťan Jan Zeiselmeister. Byla zaštítěna bažinatými loukami a příkopem, vyhloubeným ve skále. Od roku 1502 náležely Ctěnice Václavu Hrzánovi z Harasova, jeho rod je držel do roku 1572. Mikuláš Hrzán nechal kolem roku 1550 přestavět tvrz na renesanční zámek. Z této přestavby se dodnes dochovaly hospodářské budovy. Po smrti Mikuláše se stal poručníkem jeho nezletilých sirotků bratr Václav, který majetek spravoval velmi nedbale. Ves se zámkem musela být nabídnuta k prodeji a před rokem 1572 ji koupil Petr Myška ze Žlunic. Majitelé se tu poté často střídali, mimo jiné tudy prošli např. Hazmburkové či Valdštejnové. Významné bylo období Windischgrätzů, kteří panství drželi do roku 1803. Ve 30. letech 18. století nechali renesanční zámek přebudovat ve stylu klasicizujícího baroka, který se dochoval dodnes. Přestavbu navrhl pražský architekt Václav Špaček. Vstupní věž byla snížena a zakončena tříbokým štítem s cibulovou střechou a lucernou. Stavba je směrem do skromného pětibokého nádvoří patrová, k okolnímu terénu dvoupatrová, má valbovou střechu. K vjezdu ve věži míří klenutý most přes příkop, který je částečně zachován dodnes. Po roce 1803 se majitelé opět často měnili. Roku 1849 Ctěnice koupil podnikatel a velkoobchodník Alexandr Schöller jako pozůstalost po hraběnce Aloisii Desfoursové. Schöllerové představovali v Rakousko-Uhersku významný ekonomický subjekt. V jejich držení byl pak zámek až do druhé světové války, po níž byl zestátněn a přešel pod správu Státního statku hl. m. Prahy. Současným majitelem je Hlavní město Praha, které značně zanedbaný objekt zrekonstruovalo. Od roku 2012 jej provozuje Muzeum hlavního města Prahy. Zámecký areál Ctěnice tvoří kromě zámku i hospodářské budovy a volně přístupný zámecký park.

ctěnické zahradnictví  • 

Patrně nejcennějším objektem mezi hospodářskými budovami je zámecká sýpka. Jde o dvoupatrovou stavbu se sedlovou střechou. Fasáda je rozčleněna řadami malých obdélníkových okének s kamenným ostěním a mříží. V jižní - štítové stěně jsou viditelná kamenná barokní ostění. Budova sýpky byla přestavěna na Zámecký hotel. Sousedící přízemní stavení, navazující téměř kolmo na sýpku, je dnes přestavěno na restauraci s kavárnou. Tzv. Kočárovna je podlouhlá stavba, kde až do roku 2011 byla k vidění vyhlášená expozice kočárů. Dnes objekt slouží převážně kulturním akcím, ale i ke svatebním pronájmům. Za kočárovnou stojí samostatný hospodářský dvůr s půdorysem do tvaru u, kde již bezmála dvacet let sídlí Jezdecká společnost Ctěnice. Špejchar – hospodářská budova vpravo od vstupní brány sloužil původně nejspíše jako ovčín (uvádí se však také jako špejchar). Jde o patrovou stavbu se sedlovou střechou a fasádou, členěnou vysokými slepými arkádami, ve kterých jsou segmentově zaklenutá okna a vstupy. Prostor dnes slouží výstavám. Součástí areálu je i tzv. Drábovna, v jádru barokní stavba stojící před areálem zámku při Bohdanečské ulici. Zámecký park má rozlohu 2,33 ha a přiléhá k zámku ze severní a východní strany. Protéká jím potok, který ho podélně dělí téměř na polovinu. Osnova parku z druhé poloviny 18. století byla barokní, o sto let později však byla změněna a park nabyl krajinářského charakteru. Dnes je komponován na podélnou osu, s ovocnou alejí. Na potoce nechybějí drobné vodní stavby, obklopené vhodnými rostlinami. V severovýchodní části je novostavba altánu, za ním prosperující zahradnictví. Areál parku a zámku s hospodářským dvorem je chráněnou památkou a obepíná jej masivní vysoká kamenná zeď. Je bez nadsázky opravdovou oázou klidu a pohody.

Návštěvníkům Zámecký areál Ctěnice nabízí ke shlédnutí dvě výstavní expozice. Především vysoce atraktivní soubor exponátů, nazvaný Řemesla v pořádku. Tato cenná sbírka dokumentuje historii profesního sdružovánířemeslníků od středověku po současnost a způsoby prezentace řemeslných spolků. Druhá expozice seznamuje s dějinami obce Vinoř od pravěku až po 20. století. Vzhledem k charakteru areálu si jej vybrala Asociace cestovních kanceláří ČR k nedávné exkurzi, seznamující členy s tamním turistickým potenciálem. Není pochyb, že jak pro domácí, tak i zahraniční návštěvníky může být zajímavou součástí zájezdového programu. Tento druh akcí náleží mezi aktivity ACK ČR, jimiž napomáhá svým členům k úspěšnosti jejich podnikání. Bude-li se nám Zámecký areál Ctěnice jevit jako zajímavý, můžeme se od nynějška poohlédnout m.j. i po programech cestovních kanceláří – není vyloučeno, že někteří z účastníků exkurze ACK ČR už Ctěnice do svých katalogů zařadili…

Miroslav Navara