Do paláců Petrohradu bez víza
Jde to prostřednictvím společnosti St. Peter Line
Cesta do někdejší metropole Ruska vede nejprve do finského hlavního města Helsinky – z Česka nejspíše letecky - a odtud pak po moři do Petrohradu. Úvodem si zodpovězme otázku: proč je cesta po této trase zajímavá a výhodná? Odpověď zní: hned z několika důvodů. Především – za předpokladu, že usoudíte, že vám k návštěvě Petrohradu postačí doba limitovaná 72 hodinami, nebudete při cestě lodí potřebovat víza. Ušetříte kolem 2500 korun. Vyhnete se současně i časovým a administrativním nárokům, spojeným se samotným vyřizováním víza. Svou cestu navíc obohatíte o zážitky z cesty trajektem, které - jak jsem si osobně vyzkoušel – rozhodně jsou příjemné a stojí za to. Odpovídají i v současnosti dominujícímu trendu – zážitkové turistice. Budete-li mít čas a zájem, můžete si cestu prodloužit a zpestřit o pobyt ve Finsku – ať už jen v Helsinkách, nebo větší či menší toulkou po zemi, která je specifická a mimořádně zajímavá. Pokud byste tak učinili hned napřesrok – tedy v roce 2017, zavítáte do Finska v době, kdy oslaví mimořádně významné jubileum – 100 let své nezávislosti – a to velkým množstvím rozmanitých událostí a atraktivních akcí (viz suomifinland100.fi).
Po vlnách Baltu na palubě Princezny Marie
Společnost St. Peter Line, registrovaná na Kypru, provozuje na Baltu dva mohutné, komfortní trajekty: Princess Maria a Princess Anastasia. První z nich obstarává třikrát týdně spojení mezi Helsinkami a St. Petersburgem, druhý pluje dvakrát týdně po trase Stockholm – Helsinky - St. Petersburg – Tallin – Stockholm. Nás bude zajímat Princezna Marie. Cestujícím je tu k dispozici deset palub – ta nejnižší, číslo 2 nabízí tzv. aqua zonu, fitness, saunu s bazénem a sport bar. Paluby 3A a 3B jsou určeny pro zaparkování motorových vozidel. Paluby 4, 5 a 6 skýtají 600 kajut, s možnostmi Ubytování pro více než 1500 cestujících. Vyberete si podle toho, kolik hodláte utratit – od kategorií luxusních, přes střední komfort až po jednoznačně ekonomickou třídu pro 4 osoby o ploše 9 m2 a bez okénka. Stupeň luxusu však zajímá jen ty, kdo chtějí noc opravdu prospat. Většina hostů však dává přednost zábavě a zážitkům. Těch je tu opravdu velký výběr. Od možností sportovně zdravotních, přes kavárnu, tři různé bary, tři různě orientované restauranty, kasino, diskotéku, bar pod širým nebem na palubě 10, nákupy v rozlehlém duty-free shopu, až po pozdně noční revui, která je v ceně a málokdo si ji nechá ujít. Nechybí ani zvláštní herna pro děti, využít lze i fotoslužby, pokud vám nepostačí na památku vlastní fotografie. Pro pocit bezpečí hostů je samozřejmostí i medicínské středisko na šesté palubě. Pohodlnému pohybu po všech lodních prostorech slouží dvě výtahové šachty s velkokapacitními kabinami. A ještě jedna velmi důležitá služba: pokud si nestačíte připravit program v Petrohradu předem sami, pak na 4. palubě najdete tzv. Shorex Desk, tedy pult, kde vám exkurze do požadovaných míst pomohou zajistit. Nalodění v Helsinkách i zpět v Petrohradu probíhá vždy v pozdně odpoledních hodinách, noc zabere plavba a ráno kolem osmé hodiny jsme v cíli. Večeře i snídaně – s velmi opulentním bufetem, kde nechybí ani sekt a kaviár je rovněž v ceně plavby. Jak k lodi? Pokud nevolíme zakázkovou Dopravu z letiště do přístavu – např. taxíkem, pak bez problémů využijeme veřejnou Dopravu. Vlak nás za 5,50 Eur dopraví během půl hodinky do centra Helsinek (jede prakticky co půl hodiny) a odtud tramvaj č. 9 má náš nástupní terminál, tzv. Západní – Länsiterminali přímo jako svou konečnou. V terminálu má St. Peter Line jak v Helsinkách, tak v Petrohradu své odbavovací kiosky. Tady na základě rezervace obdržíme talony na nalodění, stravu i vylodění a pak už se staneme vítanými hosty na palubě…(Samozřejmě před nástupem a po výstupu ještě procházíme pasovou kontrolou).
Petrohrad plný historie a okázalosti
Jako vstup do města carů, často zvaného Benátky severu, se hodí toulka jeho střední částí. Podle času – pěšky nebo třeba busem s kratšími zastávkami – nadechneme atmosféru. Na nábřeží Něvy pořídíme první fotografie, např. exteriéru Ermitáže, siluety města, z níž vyčnívá „zlatá jehla (ostrá, štíhlá věž) Admirality“ (název, který my starší známe z učebnic ruštiny), komplexu Petropavlovské pevnosti či pohledu na impozantní Svatoizakijevskou katedrálu, Palácové náměstí, známého Bronzového jezdce, nebo výběžek Vasilevského strova. Neopomeneme také orientační procházku po největším petrohradském bulváru – známém Něvském prospektu. Zejména večer je v záři světel a neonů velmi efektní. V dalším čase pak už vyhledáme proslulé a světoznámé paláce…
Obvyklé číslo 1 – Ermitáž
Je jedním z největších a nejznámějších muzeí v celém světě. Sbírky se počaly soustřeďovat od roku 1764 z popudu carevny Kateřiny II. Veliké, veřejnosti se staly dostupnými až v roce 1852. Soubory Ermitáže, ze kterých jen malá část je součástí stálé výstavy, soustřeďují více než 3 milióny artefaktů, včetně největších kolekcí obrazů na světě. Jsou instalovány v komplexu šesti historických budov při nábřeží řeky Něvy. Patří k nim i proslulý Zimní palác, někdejší sídlo ruských imperátorů, známé m.j. i z událostí bolševické revoluce. Nejdříve však jedinou budovou, obsahující veškerá díla, byla Malá Ermitáž. V současnosti muzeum představuje soubor budov jak podél nábřeží, tak v přilehlém okolí. Spolu s Malou Ermitáží expozice zaplňují i Starou Ermitáž (tzv. Velkou), Novou Ermitáž, Ermitážské divadlo a Zimní palác, někdejší rezidenci ruských carů. Nedávno ke komplexu přibyla hlavní administrativní budova na náměstí před Zimním palácem a Menšikovský palác. Ze šesti budov areálu muzea je pět přístupných veřejnosti. Pro zahraniční návštěvníky jsou ceny vyšší, bezplatný je první čtvrtek každého měsíce a pro děti a studenty trvale. Otevřeno je kromě pondělí, hlavní vstup je z nádvoří Zimního paláce.
Isakijevský chrám
Je na první pohled největší z petrohradských chrámů – jeho kopule vyniká už při celkovém pohledu na město. Řadí se mezi nejčastější cíle turistů i návštěvníků Petrohradu. Je zasvěcen sv. Izákovi, na jehož svátek se narodil Petr I. Veliký. Stojí v centru Petrohradu na Isakijevském náměstí, na místě dřevěné stavby z roku 1707 a dvou pozdějších budov kamenných, které však obě vyhořely. Po porážce Napoleona I. se car Alexandr I. Pavlovič rozhodl, že zde vybuduje národní památník. V soutěži architektů zvítězil Auguste de Montferrant z Francie. Stavba podle jeho plánů v neoklasicistním stylu trvala více než 40 let (1816 - 1858). Dominantou mohutné stavby je pozlacená kupole, sahající do výšky 101 metrů. Pozlacení si vyžádalo 100 kg čistého zlata. Chrám pojme bezmála 14 000 věřících. Během komunistického režimu byl - jak absurdní - přeměněn na muzeum ateismu. V období let 1928 až 1990 tu byly zakázány bohoslužby. Mohutnost, okázalost, i bohatost dekorací fascinuje denně tisíce návštěvníků…
Peterhof
Toto letní sídlo carů, vystavěné za vlády Petra Velikého je skvělým příkladem ruské architektury. Mohutný komplex, slavný po celém světě, je na dosah od Petrohradu a představuje jednu z nejvýznamnějších architektonických památek v Rusku. Turista, který by během návštěvy Petrohradu Peterhof (Petrodvorec) vynechal, by byl vzácnou výjimkou. Rozsáhlý komplex budov nezahrnuje toliko obrovský palác Petra Velikého, ale i slavnou vodní kaskádu a okrasnou zahradu s parkem a kolonádou. nádheru podtrhuje nespočet fontán. Nechybí ani pravoslavný kostel, který sloužil carům k soukromým modlitbám. Sídlo, sloužící zejména k reprezentativním účelům, bylo vyzdobeno zlatými a pozlacenými sochami. Dominantou celého objektu je Petrův palác, který spolu se Spodním a Horním parkem tvoří půvabný architektonický celek. Fontány patří k největším lákadlům návštěvníků. Stavba byla započata roku 1715, původně měla sloužit pouze k přijímání návštěv, či pořádání oslav. Brzy však carovi budova nebyla dostatečně reprezentativní a došlo k přestavbě. V polovině 18. století tak přibylo třetí patro a rozšířily se vnitřní prostory. Později proběhlo ještě několik přestaveb, např. když Kateřina Veliká si přála mít letní sídlo moderní. Tehdy nechala doplnit prvky klasicistní a upozadit znaky baroka. V letech Druhé světové války byl objekt značně poškozen, ale již v roce 1964 byly návštěvníkům otevřeny první rekonstruované sály a dnes lze obdivovat už celý areál.
Puškin
Přibližně 25 km jižně od Petrohradu nás čeká město, kde budeme obdivovat komplex, zvaný Carskoje selo. Najdeme jej i na seznamu Světového dědictví UNESCO. Carskoje selo bylo letní rezidencí ruských carů od 18. století až do Únorové revoluce. Prostor pro dnešní palácový areál získala Kateřina I. roku 1710 darem od manžela Petra I. Postupně tu byla vybudována řada dalších paláců a parků. Nejokázalejší z nich, Kateřinský, dostavěl Bartolomeo Rastrelli v roce 1756. Na dohled od palácových komplexů postupně vyrostlo město, které vycházeje ze situace získalo název Carskoje Selo. Dnešní název Puškin pak odkazuje na pobyt básníka a spisovatele Alexandra Sergejeviče Puškina, který studoval ve zdejším Carském lyceu, založeném Alexandrem I. Město navštěvoval ve své době i Grigorij Rasputin. Kateřinský palác nás ohromí nejen svými rozměry, ale i okázalostí interiérů.
Muzeum Fabergé
Na nábřeží řeky Fontanky objevíme druhou největší sbírku proslulých Fabergého vajec a několika tisíc dalších jeho i dalších miniatur, vzbuzujících po celém světě nelíčený obdiv.
Slavný klenotník Carl Fabergé vytvořil tyto oslnivé umělecké předměty pro cara Alexandra III. a jeho syna Mikuláše II.. V petrohradském muzeu nyní můžeme spatřit devět Imperiálních vajec (ostatní jsou uložena ve zbrojnici Kremlu), dalších pět tzv. neimperiálních a na čtyři tisíce dalších mistrovských prací od klenotníků a řemeslníků z předrevolučního Ruska. Jako vhodný prostor pro toto muzeum byl velmi zdařile zvolen skvěle rekonstruovaný Šuvalovský palác. Zvyk, dle kterého car obdarovával svou choť o Velikonocích vejcem - klenotem, se zrodil roku 1885, kdy Alexandr III. pověřil tehdy sedmatřicetiletého Fabergého, aby vytvořil dar pro jeho dánskou manželku, císařovnu Marii Feodorovnu. Císařovnu nápad Fabergého velmi okouzlil a tak od té doby tvůrce mohl pokračovat v navrhování dalších vajec. Tzv. „renesanční vejce“ z achátu, pokrytého zlatem a drahokamy věnoval Alexandr Marii roku 1894. Z muzea Fabergé si nesporně odneseme originální, nezapomenutelné dojmy.
Na skok do současnosti – Muzeum a galerie současného umění ERARTA
Byť jsme do Petrohradu přijeli aniž bychom o tomto stánku umění věděli, rozhodně jsme nelitovali jeho návštěvy na doporučení místních. Na rozdíl od zbytku města, kde občas zavane dech starých časů, v objektu Erarta to žije současností a do značné míry nezávislým myšlením. Jde o patrně největší expozici současného výtvarného umění v zemi – je tu vystaveno 2300 děl od 250 autorů, navíc po třech měsících se část obměňuje. Galerie je dílem i prodejní. Budova však není jen tichým stánkem výtvarných děl, ale ročně se tu uskuteční na tři sta koncertů, představení, lekcí, promítání filmů apod. V provozu je divadelně koncertní sál pro 800 diváků. Otevřeno mají denně kromě úterků od deseti do deseti. Objekt najdeme na Vasilevském ostrově, Linie 29, dům č. 2.
Balet nejvyšší jakosti
Divadelní život Petrohradu je velmi bohatý. Pozornost si zaslouží již samotné budovy divadel, obvykle velmi cenné i po architektonické stránce. Zbude-li vám čas, neváhejte – vyberete si skvěle i když třeba Rusky neumíte. Shlédl jsem balet La Sylphide (klasický romantický balet ve dvou aktech: originál Filippo Taglioni 1832, II.verze Auguste Bournonville 1836) v Mariinském divadle a odcházel po představení s mimořádným zážitkem (jak by ne – věhlas ruského baletu nestrpí pochybnosti…). Ostatně pokud vám čas dovolí, kulturní život města nabízí desítky dalších možností – k výběru dobře poslouží brožura „St. Petersburg in your pocket“, volně dostupná v hotelech, obchodních centrech, info střediscích a jinde.
Závěren – co služby, uspokojivé? Celkově lze konstatovat: ano, služby cestovního ruchu jsou kvalitní. Moje zkušenosti? Výborný hotel Corinthia na Něvském prospektu, skvělé menu v restauracích „Ruskaja rumočnaja“ No.1, „Park Džuzeppe“, „Family Restaurant“, „Ochotnichja usadba“, kde se podává vynikající zvěřina. Průvodkyně Olga skvělá, řidiči spolehliví. Sečteno a podtrženo, naše tři dny v Petrohradu bez víza se velmi vydařily… Miroslav Navara
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Rusko
Půjčovna aut