Do Slovinska kamkoli – třeba na vinobraní !

Většina zemí, obklopujících Středozemní a Jadranské moře, sází při získávání turistů na přitažlivost svých rozsáhlých pláží, na klasickou formu letní dovolené na slunci a pobřeží. Nutno poznamenat, že nejde o chybu, většina evropských hostů ze zemí, ležících poněkud severněji, zejména pak ze Skandinávie, na takovou nabídku slyší. V případě Slovinska však je tomu poněkud jinak. Vzhledem k tomu, že délka jeho mořského břehu je poněkud limitovaná – rozhodlo se vsadit spíše na nabídku kombinovanou, která kromě pobytů u moře využívá i celé škály dalších turistických atraktivit. Naštěstí i těmi byla země vcelku štědře obdařena. Rozmanitost a přitažlivost turistického potenciálu Slovinska pro mezinárodní trh cestovního ruchu u nás zatím není úplně doceněna. Zkušení však vědí: stojí za to se o ni zajímat. Ke kterémukoli cíli na slovinském území se dostaneme automobilem během jednoho dne. Navíc je tu zcela bezpečno, služby turistům tu mají dlouholeté tradice a klimatické podmínky jsou po většinu roku příznivé. A co hlavně – nabídka je prakticky univerzální. Na území o rozloze více než dvacet tisíc čtverečních kilometrů, sousedícím s Rakouskem, Itálií, Chorvatskem a Maďarskem lze vybírat – ať už jsou naše záliby, zájmy, délka volného času, či vyhrazené finanční prostředky jakékoli, vždy se najde něco, co nás spolehlivě osloví…

Vnitrozemí mnoha půvabů
Do bývalé Jugoslávie jsme jezdili od nepaměti – dokonce platí, že jsme tuto krajinu my Češi pro turistiku objevili – a místní obyvatelé to dodnes uznávají a respektují. Předpokládejme, že o mořském pobřeží netřeba hovořit, známe jej dostatečně. Věnujme se tedy spíše vnitrozemí. Severní části Slovinska dominuje přitažlivost Julských Alp. Tyto jedny z nehezčích evropských hor vyhledáme, jsme-li milovníky pěší turistiky, cyklistiky klasické nebo vysokohorské, vodáckých sportů na divoké vodě, či rybaření. Střediska jako Kranjska Gora, Bled, Bohinj a Bovec jsou proslulá již po desetiletí. Triglavský národní park, jedna z nejstarších přírodních rezervací v Evropě, na svých 84 tisících hektarů nám nabídne neopakovatelné zážitky z neporušeného světa tamní fauny a flory. Jako mimořádně atraktivní oceníme toulky u jezera Bled nebo Bohinj, či podél smaragdového toku divoké řeky Soča. Tradice turistiky do těchto míst se zrodila už v 19. století a oblíbenost zdejších výstavných hotelů a vil nepolevila dodnes. To pokud jde o Hory v létě. Jejich lákavost však není o nic menší ani v sezoně zimní. Lyžařská střediska v Alpách a pohoří Pohorje nabývají na oblíbenosti především díky příhodným cenám, vysoké míře bezpečnosti a vhodnosti pro rodinné pobyty. Kranjska Gora je populární svými třiceti kilometry sjezdovek převážně střední obtížnosti, které můžeme vychutnat s využitím osmnácti vleků. Hosté tu oceňují jak moderní hotelové kapacity, tak ateliérové apartmány i ubytování na soukromých farmách, kde navíc máme příležitost ochutnat i místní velmi zajímavou, i pro „fajnšmekry“ pozoruhodnou gastronomii. Dlužno v této souvislosti poznamenat, že jídlo zde provází i výběr kvalitních nápojů, od tradičně vynikajících vín až po „něco ostřejšího“… O něco méně nároků na sportovní vyspělost klade středisko Vogel v nadmořské výšce 1800 m nad jezerem Bohinj. Rodinná lyžařská oblast, vybavená jedenadvaceti vleky, nás přivítá i na druhé straně alpských hřebenů, na svazích Pohorje poblíž Mariboru.

Atraktivní dary přírody
Kdo se vyzná v geologii - alespoň jako laik - ví, že zdejší mimořádně bohaté krasové oblasti byly důvodem, proč v mezinárodní geologické terminologii názvy celé řady krasových útvarů pocházejí z jihoslovanských jazyků. Nejznámější jsou krasové jeskyně Postojna a Škocjan. Postojna píše stránky své mezinárodní proslulosti již více než osm set let. Přes pět km délky jeskynního systému je veřejnosti přístupných, z toho 3,5 km lze projet elektrickým podzemním vláčkem. Mimořádnou působivostí sluje podzemní koncertní síň s kapacitou až deset tisíc posluchačů, kde mezi krasovou výzdobou probíhají pravidelně koncerty ve skvěle akusticky disponovaném prostředí. Jeskynní systém Škocjan nechybí na seznamu přírodního bohatství UNESCO. Návštěvy těchto míst obvykle doplňuje zastávka v nedaleké Lipici, kde sídlí chov známých bílých koní Lipicánů, proslavených vídeňskou drezúrou u habsburského dvora. Hřebčín byl založen již roku 1580. Další kapitolou v knize nabídek pro návštěvníky Slovinska je tamní lázeňství. Je tu k dispozici celkem 87 termálních pramenů, přičemž patnáct z nich – rozložených po celém území státu – dalo vznik dobře vybaveným lázním, při jejichž návštěvě můžeme volit jak klasické léčebné, tak i relaxační a rekondiční procedury, nebo vybírat i z celé škály nejnovějších, takříkajíc až módních programů. Některé z nich, jako např. různé formy alternativní medicíny – od čínské až po Ayurvédu jsou předmětem mimořádného zájmu. Lázeňské komplexy jako Rogaška, Radenci, Dolenjske Toplice, Čatež, Olimia, či zejména luxusní Moravske Toplice jsou každoročně cílem velkého počtu hostů.

Vinobraní, na které nezapomeneme
O zdejší vynikající gastronomii a k tomu dobrém pití už byla řeč. Nejde o překvapení, vždyť celé rozsáhlé oblasti Slovinska pokrývají vinice, těšící se skvělému, pro pěstování vinné révy velice příhodnému klimatu. Kdo je milovníkem kvalitního vína, nic nepokazí, když místo do Francie, Itálie, či Španělska se za degustací vypraví pro změnu sem. Najde tu nejen mnoho jednotlivých vinařství, kde dokonale uspokojí své someliérské choutky, ale může se vydat po vytčených vinařských trasách, kde kromě ochutnávek pozná vše, co s pěstováním révy ve Slovinsku souvisí. A stojí to za to. Mám zkušenost z několika "novinářských" vinobraní, na která s kolegy trvale vzpomínáme. Slovinští vinaři navíc ctí tradice, v povědomosti udržují historii svého oboru a pravidelně organizují vinobraní podle starých tradic. Byl bych překvapen, kdyby kdokoli, kdo se do Slovinska na vinobraní vypraví, se vrátil nenadšen a bez několika lahví skvělého moku, o jehož kvalitách se na vlastní chuťové pohárky přesvědčil při degustaci na místě…

Miroslav Navara