Galerie Jaroslava Fragnera se stane železniční stanicí-začíná akce na podporu pražských nádraží

Nádraží Dejvice_FOTO LUKAS BERAN  •  Fotografie (3)

Nádraží Vršovice_FOTO JAN ZIKMUND  • 

Stylizovaný prostor „panťáku“, uniformy pracovníků dráhy nebo proslulá razítka na dámská pozadí Z ostře sledovaných vlaků. Podobnými prvky anglického humoru zarámovali kurátoři výstavy Pražská nádraží ne/využitá, která bude od 7. března na pouhý týden k viděnív pražské Galerii Jaroslava Fragnera, daleko závažnější téma: aktuální a budoucí stav nádraží a železničních nemovitostí v kontextu rozvoje metropole. Sarkastičtější pojetí výstavy, jejíž vernisáž se uskuteční v úterý 6. března od 19 hodin, záměrně upozorňuje na lichévnímání železnice coby reliktu minulosti, romantickou a překonanou záležitost. Přitom vedle nezpochybnitelné a nenahraditelné funkce železniční Dopravy nádraží mají v organismu Prahy výsadní postavení. A to i díky originální, často výjimečně cenné industriální architektuře. Výstava Pražská nádraží ne/využitá tvoří jeden z hlavních pilířů stejnojmenné akce, nabízející – kromě jiných východisek – také řešení vedoucí k záchraně pražských nádraží a železničních areálů.

Nákladové nádraží Žižkov_FOTO LUKAS BERAN  • 

„Pražský železniční uzel není historickým tématem. Průmyslové dědictví tvoří skelet pražského urbanismu a pražská nádraží a drážní areály jsou toho jednoznačným dokladem,“ upozorňuje Benjamin Fragner z Výzkumného centra průmyslového dědictví při FA ČVUT, jež je spolupořadatelem výstavy a vydalo i doprovodný katalog. A dodává: „Dochované objekty a významná technická díla, jak to dokládají i zahraniční příklady, jsou pamětí míst, která procházejí proměnou, i strategickými záchytnými body dalšího rozvoje. Tak je k nim nutné přistupovat a jejich likvidace, byť se může jevit z hlediska okamžitého finančního efektu výhodná, představuje v dlouhodobějším výhledu zřejmou kulturní i ekonomickou ztrátu. Pro budoucnost transformovaná místa pomáhají rozlišovat, tvoří je jedinečnými, ve výsledku i komerčně přitažlivější.“

V prostoru Galerie Jaroslava Fragnera mohou návštěvníci posoudit projekty developerů, urbanistů a studentů. V první části se na desítce panelů představuje celkem čtrnáct nádraží v Praze – od dejvického až po méně známá na Vinohradech nebo Veleslavíně. Tyto prezentace doplňují videa a projekce vizualizací developerských projektů například na Masarykově, Smíchovském nebo Bubenském nádraží. Spektrum přístupů k železničním budovám se rozšiřuje v druhé části výstavy, která je cele zaměřena na Nákladové nádraží Žižkov skrze jeho využití a dlouhodobou udržitelnost (což může být zajímavé i pro samotné developery). Představeny jsou dvě desítky návrhů studentů Fakulty architektury a Fakulty stavební ČVUT, jež vznikly v rámci loňského workshopu.

„Jsme velmi rádi, že se do akce vedle Magistrátu Hlavního města Prahy zapojilo rovněž Ministerstvo Dopravy ČR i České dráhy. Je to pro nás důkazem, že přítomnost a budoucnost nádražních nemovitostí jsou v popředí zájmu zástupců státní správy i samosprávy. Také z těchto míst slyšíme hlasy volající po velmi uvážlivém řešení, a to i ve vztahu k organismu městských čtvrtí i celé metropole,“ říká Dan Merta, šéf Galerie Jaroslava Fragnera, která je společně s Výzkumným centrem průmyslového dědictví ČVUT a občanským sdružením Tady není developerovo hlavním organizátorem projektu Pražská nádraží ne/využitá. Více informací o výstavě i konferenci (proběhne ve čtvrtek 8. března od 9 hodin v hlavním sále MHMP a zbývají na ni poslední místa – registrace na e-mailu: zuzana@gjf.cz) na www.gjf.cz. Nad akcemi převzal záštitu ministr Dopravy ČR Pavel Dobeš, nad konferencí i pražský primátor Bohuslav Svoboda.

Ačkoliv četné diskuse provázejí budoucí záměry využití téměř všech pražských nádraží (Bubny, Smíchov, Masarykovo nádraží…), signifikantní je různice pohledů na Nákladové nádraží Žižkov. Zatímco v jedné variantě rozvoje celého území s historickým objektem není počítáno, funkcionalistická budova má své četné zastánce. Jak připomíná Benjamin Fragner, jenž je členem celosvětově odborné organizace zaměřené na ochranu průmyslového dědictví TICCIH, jde dodnes o největší a intaktně dochovanou funkcionalistickou stavbu v Praze, která dokládá vzácné, i když nepříliš dlouhé, období tvůrčí aktivity a dynamického hospodářského rozvoje.

Ne náhodou se tak žižkovské nádraží stalo tématem workshopu uspořádaného v rámci mezinárodního bienále Industriální stopy 2011 Výzkumným centrem průmyslového dědictví FA ČVUT, ve spolupráci a s konzultací řady pedagogů ČVUT i dalších odborníků. Studentské projekty, které díky tomu vznikly a jsou nyní prezentovány v Galerii Jaroslava Fragnera, ověřují možnosti a limity konverze diskutované industriální stavby - v akademické rovině, zčásti polemicky a i z protilehlých úhlů pohledu.

Studenti i jejich učitelé se museli vypořádat s problémy ekonomické udržitelnosti, s prostorovými a technickými omezeními… „Výsledky nabízejí odlišná urbanistická řešení, přou se o oprávněnosti či riziku nových architektonických intervencí. To vše by mohlo být, zdá se, řešitelné,“ dodává optimisticky Benjamin Fragner.

Výstavu Pražská nádraží ne/využitá doplní ve čtvrtek 8. března kvalitně obsazená mezinárodní konference. Domácí odborníci představí možnosti využití nádražních a industriálních lokalit podobného typu na území Prahy. O své zkušenosti s konverzemi železničních (a obecně průmyslových) areálů a budov se ze zahraničí přijedou podělit Christoph Hrncir (Stadt Wien - Rakousko), Vanessa Miriam Carlow (COBE - Dánsko), Dieter Polkowski (BSU Hamburg - Německo), Carlos Baztan Lacasa (Ayuntamiento de Madrid – Španělsko) a Jeroen Dirckx (KCAP - Nizozemí).

Nevyužité nádražní plochy mohou posloužit jako příležitost dalšího možného rozvoje města, pro vznik moderních čtvrtí s občanskou vybaveností, zelení, šetrnou Dopravou a nápaditou architekturou vzešlou na základě veřejné diskuse z urbanistických a architektonických soutěží. Rizikem se však stává jejich další možný osud pouze v rukou developerských společností. Jedním z cílů projektu Pražská nádraží ne/využitá je proto ukázat, že nejvhodnější cestou pro nalezení nových využití pro velká území je mezinárodní architektonická (urbanistická) soutěž, její transparentní vyhodnocení a kvalitní realizace.