Hrady, zámky a rozhledny v Karlovarském kraji

V Karlovarském kraji najdete nespočet kulturních památek. Kromě všudypřítomné lázeňské architektury, nejvýznamněji zastoupené lázeňskými kolonádami, tu najdete celou řadu hradů, zámků, rozhleden, lidových i církevních památek, zřícenin nebo památek technického charakteru. Podrobné informace k jednotlivým kategoriím najdete na turistickém portálu Karlovarského kraje, tři prvně jmenované, tedy hrady, zámky a rozhledny, bychom Vám však rádi přiblížili v tomto článku.

Podívejte se na památky v Karlovarském kraji prostřednictvím videa.

Hrady v Karlovarském kraji

Jak naznačuje bezpočet více či méně dochovaných zřícenin, oplýval kdysi Karlovarský kraj ohromným množstvím strážních hradů. Do dnešní doby se nám v původním stavu zachovalo jen několik, žádný z nich by ale neměl uniknout vaší pozornosti. Nejen slavný Loket, kamenný klenot zalesněného Poohří, ale i starobylý chebský hrad, Ostroh, Skalná nebo rekonstruovaný Horní hrad, který se mění přímo před očima návštěvníků.

Loket - Bez přehánění jeden z našich nejhezčích a nejzachovalejších hradů najdete nedaleko Sokolova, v těsném obklíčení řeky Ohře. Poměrně nedávný nález skryté románské rotundy dokazuje jeho značné stáří – hrad byl pravděpodobně založen už ve 3. čtvrtině 12. století. Románský původ má vedle rotundy také dominantní věž čtvercového půdorysu a část severního paláce. Současnou podobu mohutné pevnosti získal Loket za vlády Václava IV. Koncem 18. století byl hrad přestavěn na věznici a tomuto účelu sloužil až do roku 1948. Zpět do tohoto období vás zavede velmi autentická expozice útrpného práva s pohybujícími se figurínami a mrazivým zvukovým doprovodem. Prohlédnout si můžete také muzeum zbraní, výstavu porcelánu nebo archeologickou expozici.

Seeberg (Ostroh) – Německý název tohoto půvabného hradu odkazuje na dnes už zaniklé jezero, český název zase na místo stavby – skalnatý ostroh nad Slatinným potokem. Založení románského hradu Seeberg se datuje k roku 1200, z této doby se nám také částečně zachovala hradba. Velkou renesanční přestavbou prošel hrad v 16. století v rukou Neubergů. Velkou zásluhu na jeho nedávné rekonstrukci a zpřístupnění veřejnosti má Městské muzeum ve Františkových Lázních. Uvnitř můžete vidět expozici slohového vývoje interiérů 19. století, původní černou kuchyni, výstavu hospodářského nářadí v hradní stodole a před hradem skanzen lidového stavitelství.

Horní hrad - Nedaleko Krásného Lesa vykukuje mezi stromy pýcha Karlovarského kraje – Horní hrad neboli Hauenštejn. Kdysi malý strážní hrádek z konce 13. století byl vystavěn na strategickém místě při významné obchodní stezce. Roku 1839 koupila hrad Gabriela Buquoy-Longueval a rozhodla se z něj udělat reprezentativní sídlo ve stylu tehdy módní novogotiky. Načančaný zámek však po zkonfiskování roku 1945 rychle chátral, až se dostal nebezpečně blízko k hranici zániku. Na pomoc přispěchal roku 2000 pan Pavel Palacký, který se pustil do odvážného projektu rekonstrukce. Prohlídku na téma „Jak se staví hrad“ může dnes absolvovat každý návštěvník, k vidění je například okrouhlá vyhlídková věž, gotické sklepení, rytířský sál či lesopark. V průběhu celého roku se zde navíc koná spousta kulturních akcí.

Chebský hrad – Při procházce středověkým městem Cheb na vás bude historie dýchat ze všech koutů; nejvíc ale právě na starobylém chebském hradě. Původní císařskou falc (jedinou u nás) založil v 2. polovině 12. století Fridrich Barbarossa na místě slovanského hradiště. Jejím největším dodnes zachovalým klenotem je románsko-gotická kaple sv. Erharda a Uršuly, kde od sebe můžete snadno rozlišit oba architektonické styly v přízemí a horním patře. K prohlídce láká také černá věž, zbytky obvodového zdiva a barokní kasematy s archeologickou expozicí.

Vildštejn – Ačkoliv nedosahuje věhlasu a popularity svých známějších kolegů, za návštěvu hrad Vildštejn v městečku Skalná u Chebu rozhodně stojí. Původní jádro románského hradu, které můžete obdivovat dodnes, pochází z počátku 13. století. V průběhu času hrad několikrát změnil majitele a dočkal se také opakovaného rozšíření. Dnes patří mohutná kamenná stavba do soukromých rukou, veřejnosti přístupná je pouze stylová restaurace ve starých hradních prostorách a muzeum.

Libá - Libá nebo chcete-li Liebenstein je další z kdysi početné skupiny hradů na území Chebska. Založen byl v polovině 13. století a z původního jádra můžeme dnes obdivovat válcovou věž a tzv. Horní palác. Postupem času se hrad dočkal rozšíření i několika přestaveb, nejprve ve stylu renesance a poté do podoby barokního zámku. Po 2. světové válce zůstal hrad Libá opuštěn. Na jeho současném zchátralém stavu se značnou měrou podepsal také velký požár v 80. letech 20. století. Tento kamenný skvost si dnes můžete prohlédnout pouze zvenku, interiéry jsou veřejnosti nepřístupné respektive je možné je navštívit po předchozí domluvě.

Zámky v Karlovarském kraji

Zámky bývají na rozdíl od starších hradů téměř na rovině, snadno dostupné a v mnoha případech navíc obklopené působivým parkem, skýtajícím příjemná zákoutí k odpočinku. Nejinak je tomu například u novogotické Chyše, Valče nebo Kynžvartu. Některé karlovarské zámky k tomu ukrývají takové poklady jako vzácný relikviář sv. Maura na Bečově nebo kynžvartský kabinet kuriozit. O důvod víc, proč jejich návštěvu rozhodně nevynechat.

Bečov - Nepřehlédnutelnou dominantou divokého údolí řeky Teplé je pozdně gotický hrad a barokní zámek v Bečově. Původní mohutné věže tvoří jednotný areál s renesančním palácem, v 18. století k němu v předhradí přibyl zámek s knihovnou a zámeckou kaplí. Brána Bečova se veřejnosti poprvé otevřela až v 90. letech 20. století, po dokončení náročné rekonstrukce. Obrovskému zájmu návštěvníků se těší románský relikviář sv. Maura vystavený ve speciální trezorové místnosti. Jde o mimořádně cennou ukázku středověkého zlatnictví, až do roku 1985 ukrytou pod podlahou hradní kaple.

Chyše – Vkusně opravený a nově zpřístupněný zámek v Chyši láká návštěvníky nejen zdobenou fasádou, ale také zajímavými interiéry a expozicí připomínající pobyt Karla Čapka. Dnešní novogotické podobě z poloviny 19. století předcházela dlouhá historie – původní zemanskou tvrz vystřídal v 15. století gotický hrad, který následně prošel renesanční a barokní přestavbou v zámecké sídlo. Za prohlídku určitě stojí také přilehlý park, dokonalá oáza klidu a pohody.

Valeč – Na samé hranici tajemných Doupovských hor leží městečko Valeč, jemuž dominuje mohutný zámek rodu Glubenů. Stojí na místě původního gotického hradu a současnou barokní podobu získal v 18. století. Hlavním lákadlem pro návštěvníky je ovšem zámecký park s plastikami slavného sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Celý areál tvoří promyšlenou kompozici s menšími romantickými stavbami a sofistikovaně upravenou krajinou. Samotný zámek bohužel roku 1976 vážně poškodil požár a v současné době je veřejnosti nepřístupný.

Sokolov – Základ dnešního sokolovského zámku položili roku 1480 Šlikové, když přestavěli starou vodní tvrz na hrad obdélníkového půdorysu se čtyřmi věžemi. V 17. století z něj jeho další majitelé, známý rod Nosticů, vytvořili renesanční zámek, který se o tři staletí později proměnil v klasicistním stylu. Po 2. světové válce zde dlouhá léta sídlila československá armáda, což se velmi negativně podepsalo na stavu budovy i vnitřního zařízení. Naštěstí se zámek nedávno dočkal generální opravy a dnes už jeho typická červená fasáda opět hrdě září do okolí.

Kynžvart – Jeden z nejpopulárnějších zámků Karlovarského kraje, a to nejen díky nově upravenému zevnějšku – pozornost návštěvníků přitahují zejména osobní místnosti a sbírky rakouského kancléře Metternicha. Právě on nechal barokní zámek v polovině 19. století upravit do dnešní podoby ve stylu vídeňského klasicismu. Během prohlídky navštívíte kancléřovu knihovnu, pracovnu s rozkládacím stolem, kuřácký salón se čtyřmi cennými oltářními obrazy nebo zámeckou zbrojnici. Třešničkou na dortu je slavný kabinet kuriozit s egyptskými mumiemi, hřebenem Marie Terezie, psacím stolem Alexandra Dumase a dalšími zajímavostmi.

Rozhledny v Karlovarském kraji

Karlovarský kraj je co do počtu rozhleden mimořádně štědrý. Jejich zlatý věk přišel s koncem 19. a v prvních letech 20. století, kdy se do módy dostávala pěší turistika, a výletníci vyráželi s batohem na zádech poznávat krásy krušnohorské přírody. V mnoha případech byl základní kámen rozhledny položen díky iniciativě a nadšení místních spolků, jako tomu bylo například v roce 1884 v případě rozhledny na Klínovci nebo o 11 let později, kdy se začala budovat rozhledna na Plešivci.

Rozhledny a vyhlídkové altány (např. Chebská stráž u Skalky nebo karlovarská Maierova glorieta) vznikaly také v okolí lázeňských měst – Karlových Varů, Mariánských Lázní a Františkových Lázní. Procházky lázeňskými lesy totiž hostům nabízely nejen vítané zpestření pobytu, ale zároveň významně podporovaly samotnou léčbu.

Dnes v celém kraji najdeme 24 přístupných rozhleden. Většina z nich prošla v uplynulé době náročnou rekonstrukcí, aby po letech chátrání opět rozkvetly ve své původní kráse. O tom, že zájem lidí o rozhledny ani dnes zdaleka neupadá, svědčí i poměrně mladé stavby, např. v roce 2003 vybudovaná rozhledna v Útvině u Toužimi, důvěrně nazývaná „Třasák“, dřevěná rozhledna v Lubech z roku 2005 nebo úplně nejmladší rozhledna v kraji, jež byla vybudována a zpřístupněna v roce 2014 a nese jméno Cibulka.

Vzhledem k množství rozhleden na území Karlovarského kraje se nemůžeme rozepisovat o každé z nich, pozornosti návštěvníků by však kromě výše uvedených neměly ujít rozhodně ještě minimálně dvě.

První z nich je volně přístupná rozhledna na Krásenském vrchu. Tato byla vybudována podle návrhu místního sochaře Williho Russe a architekta Fritze Hoffmanna a na první pohled zaujme svým neobvyklým spirálovitým tvarem. Její stavba byla ukončena 2. října 1934 a návštěvníci zde mohou obdivovat pozoruhodnou rozhlednovou raritu a to díky vnějšímu spirálovitému schodišti (120 schodů). Zatímco dolní podstava věže je 11 metrů široká, vyhlídková terasa nacházející se 25 metrů nad zemí má v průměru 4,2 metrů.

Tou druhou je rozhledna Diana v lesích přímo nad lázeňskou zónou, která je bezesporu jedním z nejnavštěvovanějších míst v Karlových Varech. Na Výšinu přátelství, kde slavná rozhledna stojí již od roku 1914, je možné nechat se vyvézt lanovkou. Z věže vysoké 35 metrů je možné spatřit prakticky celé Karlovy Vary nebo nahlédnout do údolí řek Ohře a Teplé. Severnímu obzoru pak dominuje hřeben Krušných hor i s nejvyšším Klínovcem. Východ a jih zaplňují kopce Doupovských vrchů a Slavkovského lesa. Součástí je i poměrně velká kavárna s restaurací.

Více informací o turistických atraktivitách v Karlovarském kraji najdete na www.zivykraj.cz.