Japonská zahrada v Botanické zahradě hl. m. Prahy v Troji

Fotografie (1)  • Foto: Bekmen

Meditační zahrady jsou stále populárnější – patří mezi místa, kde je možné v současném shonu a stresu, který nás obklopuje, zpomalit šílené tempo, relaxovat a zklidnit tělo i duši a vnímat krásnu přírody.

K takovým místům patří i Japonská zahrada, která je již od roku 1997 součástí Venkovní expozice Botanické zahrady v Troji.

Japonská zahrada v Troji je rozdělena na dva volně na sebe navazující celky.

První, do něhož se vstupuje subtilní bambusovou brankou z Ornamentální zahrady, představuje "krajinu s horami, stromy, potůčkem a jezírkem". Dominantou je jezírko s ostrůvkem ve tvaru želvy, symbolu dlouhého života. Seskupení kamenů mezi břehem a ostrůvkem znázorňuje lodě, plující na ostrov, a nazývá se "kameny nočního čekání". Ve vodě se zrcadlí zkroucený kmen borovice, vysazené na ostrůvku, a trsy travin, kosatců, bambusů a azalek, rostoucích z rozeklaných břehů s tůňkami. Potůček, pramenící v horách, se vine mezi kopci, tvoří kaskády a vodopády. V jeho korytě můžeme nalézt "kámen peřeje" a v místě, kde vtéká do jezírka, je umístěn "kámen vtoku". Bambusový háj pod jezírkem okouzlí jemnou kadencí pohybu stvolů a větví při mírném vánku i hrou světel a stínů v paprscích slunce.

Zastavení u kamenné kašničky s vodou (cukubai) je symbolem fyzické a duševní očisty i okamžikem estetického zážitku. V minulosti měl každý z kamenů svou funkci – kámen před kašničkou (jutoiši) sloužil jako schůdek, na kámen vpravo (tešokuiši) se za chladných dnů stavěla nádoba s teplou vodou či naběračka a na levé straně je kámen na svíčku nebo přenosnou lucerničku. Zahradní kamenná lampa vedle své praktické funkce symbolizovala i světlo poznání, zaplašující mračna nevědomosti. Ve starých zahradnických příručkách se připomíná, že za měsíčních nocí má být její světlo přitlumené, neboť nemá rušit temnotu, ale podtrhnout její kouzlo a nechat noc, aby zůstala nocí. Zahradní cestičky se mění, jak si to vyžaduje praktická potřeba a estetické ladění – souvislá kamenná dlažba se střídá s nepravidelně položenými kameny a pískovými cestičkami. Kameny na chodníčku (tobiiši) vyčnívají nad úroveň cesty, aby si člověk neumazal boty, a jsou záměrně položeny nepravidelně tak, jak to bývá v přírodě. Chýše, krčící se mezi "horami", poskytuje klid pro odpočinek a naslouchání hukotu vody v nedalekém vodopádu. Odtud jsou také nejkrásnější výhledy do zahrady i na kopce v okolní krajině.

Brzy na jaře začínají vykvétat první stromy v "sakurovém háji" naší zahrady. Je zde vysázeno dvacet šest kultivarů okrasných slivoní (Prunus). V rostlinné symbolice představují jaro a dokonalost, dívčí něhu i odolnost. Kvetoucí sakura bývá v Japonsku častým námětem básníků a malířů. Dřevité pivoňky, symboly bohatství a okázalosti, zde vykvétají v květnu v šestadvaceti odrůdách. Období květu rhododendronů a azalek (asi třicet kultivarů) je jedním z největších efektů zahrady. V červnu a červenci kvetoucí japonské kosatce (asi pět kultivarů) jsou znakem čistoty, cudnosti a nevinnosti. Unikátní je sbírka japonských javorů, které představují podzim a věrnost. Listy těchto stromků (asi třicet dva druhy a kultivary) mění barvu během celého roku, ale nejkrásněji vybarvené jsou v říjnu a listopadu.

V zahradě je vysázena řada dalších botanicky zajímavých rostlin – například třináct druhů a kultivarů borovic (Pinus), čtrnáct forem kryptomerie japonské (Cryptomeria), šest odrůd skimie japonské (Skimmia), pět kultivarů vonokvětky (Osmanthus), zmarličníky (Cercidiphyllum), jinany (Ginkgo), cesmíny (Ilex) a řada dalších.

Ve druhé sbírkové části zahrady Japonské zahrady jsou postupně shromažďovány rostliny Japonska a Číny, například jerlín japonský (Sophora japonica), zelkova (Zelkova japonica), Pterostyrax hispida, Prinsepia uniflora, Orixa japonica, Leycesteria formosa, Lespedesa buergeri, Fontanesia fortunei, Clerodendron trichotomum a řada dalších. Zde také rostě sakura, kterou před dvěma lety vysadil prezident Václav Havel.

Dominantou sbírkové části Japonské zahrady je obrovská, téměř pěti metrová bonsaj borovice Thunbergerovi (Pinus thunbergii), která sem byla vysazena loni v létě. Stáří této nádherné dřeviny je kolem 60 let.

Ve spodní části japonské zahrady se nachází také pergola, pod níž je možné ve stínu vistárií, které v tuto dobu začínají plodit, posedět a vychutnávat si všechny odstíny pozdního léta.

http://www.botanicka.cz/hlavni-stranka.html?page_id=95