Jsem prodavač iluzí. Sám jsem o ně ale přišel. Kouzelník je nejpoctivější řemeslo na světě.

Pavel Kožíšek

Kým vším musí být mág?
Kouzelník je psycholog, herec a člověk šikovný na ruce v jednom. Výsledkem naší práce je dokonalý klam. Divák přicházející na kouzelnické představení musí uvěřit tomu, co prožívá. Jsem vlastně takový prodavač iluzí. A u malého dítěte to platí dvojnásob. Nic nesmí naznačit, že se člověk kouzlo dlouho učil, vše musí vypadat naprosto přirozeně. Prozrazení kouzla je tím, co divákovi sebere všechnu naději a zklame ho. Lidé přichází proto, že chtějí zažít iluzi a pobavit se. Také z toho důvodu každý kouzelník skládá slib, že nikdy neprozradí nic z umění moderní magie.

Jak se český kluk rozhodne, že se stane kouzelníkem?
Já jsem se ke kouzlení dostal naprostou náhodou jako malý kluk, když jsem si vypůjčil knížku pro začínající kouzelníky. Jedno malé náhodné setkání s knížkou, které změnilo celý můj život. Mám to štěstí, že práce je zároveň můj koníček.

Je pravda, že kouzelníci využívají optické iluze, hologramy nebo je to mýtus?
Tak samozřejmě vám nemohu prozrazovat principy triků, ale máte pravdu, že optické zákonitosti kouzelníci samozřejmě využívají. S hologramy to ale už tak není. I děti na kouzelnickém táboře učím, jak předvádět dva úplně stejně velké předměty vedle sebe, aby se jeden zdál větší nebo jak černá barva pohlcuje světlo. Já vždycky říkám, že kouzelník je nejpoctivější řemeslo na světě. Na rovinu divákům říká, že jim bude předvádět triky a že je bude tím pádem podvádět. Pokud i vy umíte triky a optické klamy, vyfoťte je a pochlubte se s nimi veřejnosti na www.facebook.com/TelevizeSpektrum. Vaše fotka bude součástí pokusu o rekord ve vytvoření největší fotokoláže.

Myslíte si, že magie a kouzla naživo mají ještě budoucnost, nebo že jsou děti čím dál více ovlivněné počítači a videohrami?
V zahraničí naopak moderní magie zažívá momentálně velikou renesanci a kouzelnické produkce se těší obrovskému zájmu. Psychologové to vysvětlují tím, že v dnešní přetechnizované době, kdy na počítači nebo filmovém plátně je možné nasimulovat jakoukoli trikovou optickou situaci, se lidé vrací na živá kouzelnická představení, aby ten pocit okouzlení mohli prožívat na vlastní oči.

Věří ještě vaše děti, že děláte skutečná kouzla, nebo vědí, že je vše jen trik?
Můj syn Matyáš, když byl ještě malý, a viděl v divadle scénu, kde mě osm mnichů probodává hořícími hroty, tak křičel na celé divadlo: „Ne ne! To je můj tatínek!“ A teď, když je mu osm, tak už říká s přehledem: „Já vím tati, to je jenom kouzelnický trik!“ Zásadní rozdíl je v tom, že malé děti vám jako kouzelníkovi věří, že opravdu dokážete zázraky. A s touto důvěrou je nesmíte zklamat. Větší děti, které už vědí, že kouzla jsou pouze technické triky, se snaží přijít na princip triků a pokud uděláte sebemenší chybičku, tak na ni nekompromisně a nahlas upozorní. V tom je rozdíl od dospěláků, kteří případnou drobnou chybu decentně přejdou mlčením. Zkrátka děti jsou pravdomluvné a u nich se nikdy nevyplácí na jevišti ani v životě chybovat, jinak vám to spočítají. Ne jako kouzelníkovi, ale i jako rodiči. Každý rodič jistě ví, o čem mluvím…