Karlovy Vary o svátku cestovatelů

Karlovy Vary o svátku cestovatelů.

Vladimír Chilčenko

Text a foto autor

Karlovy Vary patří mezi evropské lázně s pověstí exklusivity,kde počet návštěvníků se během roku příliš nemění.To byl také zřejmě jeden z důvodů ,proč se organizátoři Tourfilmu rozhodli pořádat každým rokem podzimní rendez-vous cestovatelů právě v tomto neobyčejném městě.

Cestování jako snaha vymanit se ze stereotypu každodennosti.

Ukázka činnosti cestovatelů a přehlídka jejich tvorby je zároveň vyjádřením touhy objevovat něco nepoznané a zcela neprobádané. Pronikat do neznáma je druh vášně bez ohledu na námahu, nebezpečí a zdravotní rizika. Ale to je již osud typu lidí, kteří posouvají po staletí naše vědomosti o planetě Zemi ve všech oblastech dopředu .A ti ostatní, kteří se dívají na jejich fotografie i filmy a poslouchají jejich vyprávění? I oni občas asi mají představy a iluze ,že se jednou stanou účastníky nějaké dobrodružné cesty do neznáma .Proto jsou cestovatelské programy tak oblíbené.

Když generální ředitel Czech Tourismu ing .Rostislav Vondruška a ředitel Tourfilmu Josef Schutz zahajovali v Grandhotelu Pupp 44.ročník mezinárodního filmového festivalu filmů a multimédií s turistickou tematikou Tourfilm, určitě již dopředu tušili,že Karlovarský týden je dobře připraven. Jeho součástí byl i 18.ročník Tour region filmu s projekcemi o České republice a také 8. Lázeňský festival. Letos bylo do soutěže Tourfilmu zasláno na 5OO filmových snímků ,a 352 příspěvků na multimédiích ,celkem ze 135 zemí. Každý ročník má svoji hlavní hvězdu. Tou byl pro rok 2O11 cestovatel s dobrodružnou duší, švýcarský psychiatr dr. Bertrand Piccard. On sám obletěl zeměkouli balónem v rekordním čase a nyní připravuje projekt Solar Impulse. Malé letadlo by při oblétání Země bylo poháněno pouze solární energii .Dědeček B.Piccarda byl vynálezcem batyskafu a jako první člověk na světě vystoupal až do stratosféry. Jeho otec zase sestoupil v Mariánském příkopu u Filipín do nejhlubšího bodu ,který byl naměřen v oceánu. B.Piccard je v současnosti nominován na velvyslance dobré vůle Spojených národů pro humanitární pomoc lidem v nouzi .Ozdobou Karlovarského týdne byl doyen českých cestovatelů,81. letý dr.Miloslav Stingl.Cestovatel a etnograf,který se domluví 17.jazyky,navštívil 151 zemí a je autorem 41.knih.Projektem „Co je v Evropě nejkrásnější“ propaguje v zahraničí nadále Českou republiku.A dnes je pouze zneklidněn dávnou předpovědí indiánských Mayů o údajném konci světa v prosinci 2O12.

Letošní Tourfilm probíhal v himalájském duchu a byli zde početně zastoupeni i vynikající horolezci. Nechyběla ani Klára Poláčková ,první Češka ,která stanula na vrcholu Mount Everestu, i pokořitel řady osmitisícovek Josef Rakoncaj. Svoje himalájské zážitky zde vyprávěly také herečka Jana Paulová a zpěvačka Iveta Blanarovičová . Souběžně probíhal křest knihy Jitky Kulhánkové :Mizející Ladak-Útržky z Malého Tibetu. Přednášejících na himalájské téma byla celá řada a poutavé byly jejich zkušenosti s nebezpečím ze strany maoistických bojůvek nebo vyprávění o problematice ekologického znečištění hor. Část přednáškového sálu hotelu Thermál byla pro účely Tourfilmu vybavena dovezeným himalájským nábytkem. Nechyběla ani tibetská čajovna s obsluhou pro zákazníky .Diváci měli také možnost se seznámit se s ukázkami himalájských tanců ,které předváděly tanečnice v tradičních kostýmech. Podmanivá byla rovněž hra na tradiční himalájské hudební nástroje .Poslední den Tourfilmu byl věnován dětem a besedám s cestovateli. V Grandhotelu Pupp byly vyhlášeny a předány letošní ceny a v závěrečném rautu se personál hotelu Grandhotelu Pupp tradičně předvedl jako bezkonkureční karlovarský hostitel.

Karlovy Vary - multinárodnostní lázeňské město.

O tom,že se tyto významné lázně staly již městem kosmopolitním brzy po svém založení císařem Karlem IV v polovině 14.století a po udělení privilegií královského svobodného města, podávají svědectví zachované kroniky.Za vlády Václava IV bylo město prohlášeno tzv. svobodné s právem udělování azylu.Již v této době bylo využíváno lázeňsky a koncem16.století se nacházelo ve městě už na 2OO lázeňských domů, do jejichž sklepních koupacích místností byla termální léčivá voda přiváděna dřevěnými žlaby.

Městu se ale nevyhnuly ani katastrofy, které doprovází evropské dějiny,-dočasná ztráta svobodného statutu města jako trest za účast na stavovském povstání, nechyběla ani povodeň nebo dva požáry, z nichž po tom druhém v roce16O4 zůstaly ušetřené pouze tři domy.A lázně byly také vystaveny hrůzám třicetileté války, přestože v roce 1623 obdržely privilegiu, které je osvobozovalo od ubytování a průchodu vojsk. Během 17.století nastal pak rozvoj řemesel. Začíná výroba lázeňských oplatek a v následujícím 18. století se městečko kolem Vřídla tak rozrostlo ,že se postupně stalo známé v celé Evropě. V roce 1871 dostalo město železniční spojení a tak se významně zvýšil příliv hostů. V počátku 19.století začala výroba proslulého skla Moser, karlovarského porcelánu Thun, bylinného likéru Becherovka a začala se stáčet minerální voda Mattoni. V době Rakouska-Uherska a první Československé republiky se Karlovy Vary staly předními evropskými lázněmi, kam přijížděly špičky vědeckého,uměleckého a politického života .Nejen za léčením, ale také si odpočinout a užít si společenského života.Často mezi nimi byli i hosté z vládnoucích panovnických rodů. Tuto tradici zpřetrhala druhá světová válka,protože se lázně staly lazaretním městem a pak následný poválečný vývoj, protože všechny lázně byly v roce 1948 znárodněny a staly se pouze místem “ pro nemocné“. Teprve po roce 1989 se předválečná slavná tradice začala opět obnovovat .Ze zahraničních návštěvníků je dnes nejvíce zastoupena ruská a německá klientela .

Nejvyšší popularity v historii lázní dosáhl z lázeňských pacientů ruský car Petr Veliký, který s početným doprovodem pobýval v Karlových Varech v letech 1711 a 1712.Ještě dnes vyvolávají záznamy kronikářů sympatie a úsměv na tváři ,když se uvádí, jak car vyjel na neosedlaném tažném koni prudký kopec nad Zámeckou věží až na Jelení skok. Z obdivu nad takovým husarským kouskem nese pahorek dodnes jeho jméno. Ruský car projevoval také sympatie k prostým lidem, když jim pomáhal se stavbou domu U páva ve Vřídelní ulici. Panovník se také ve městě setkal i s významným německým univerzálním filosofem G.W. Leibnitzem, se kterým se také zamýšlel nad dalším vývojem v Evropě. Památku na návštěvu ruského cara dodnes představují i některé důkazy jeho zručnosti-dóza na tabák ze slonové kosti, kterou vyrobil, různé kovářské výrobky ,ochranný štít pro střelce. Ve výčtu významných osobností z různých zemí, kteří navštívili Karlovy Vary, je více než stovka jmen velmi známých po celé Evropě. V Karlových Varech se někteří Rusové rovněž natrvalo usadili. Občas se někde mediálně kritizuje , že postavení ruské menšiny je údajně privilegované .Například i ruské nápisy na vybraných obchodech. Stačí však navštívit luxusní střediska na Francouzské riviéře, ve Švýcarsku ,v Řecku a Turecku i jinde a zjistíme ,že domorodci tam mluví obstojně rusky a ruské nápisy jsou vidět také. Zřejmě tam místní obchodníci rychleji pochopili pravidla tržní ekonomiky .A ruská mafie? Ano, vyskytly se ojedinělé případy, ale ve sférách kriminality, která se běžného českého občana příliš nedotkne. Je třeba sdělit, že některé stavební a podnikatelské podvody nebo daňové úniky by byly nemožné bez úplatnosti a chamtivosti domácích pomocníků. Bez jejich pomoci by často medializování mafiáni zůstali zcela bezzubí. Je zvykem, že bohatí ruští návštěvníci si potrpí na tradici i okázalost a velikost útrat jim vrásky na čele zřejmě nezpůsobí. Což často vyvolává u místních obyvatel zdání jejich nadřazenosti. Ale ekonomové z oblasti cestovního ruchu si již určitě spočítali, že pokles počtu ruských návštěvníků a konec jejich značných výdajů by nepříznivě ovlivnil ekonomiku lázeňského města.

Mezi lázeňskými hosty je také množství Němců.U nich ale hrozí pokles v budoucí návštěvnosti ,hlavně mezi mladší generací, kde tradiční úcta ke karlovarské tradici už mizí.V Německu a Rakousku se otevřela nedávno řada termálních aquaparků, některé přímo na české hranici, tak proč by jezdili do zahraničí? A trochu nadřazená, arabsky hovořící klientela, je v návštěvnosti českých lázní dost nevyzpytatelná.Možná se v propagaci lázní poněkud zapomnělo na Čínu, Indii a Brazilii , tedy země,odkud by v budoucnosti mohlo přicházet mnoho lázeňských klientů.

Dilema současnosti-léčení,wellness,nebo rekreace?

Řada českých lázní zaspala dobu modernizace a programů zdravotní prevence ve své donedávna výlučné orientaci na nemocné .Statisíce Čechů se naučilo jezdit do slovenských a maďarských lázní nebo odjíždí relaxovat k moři do zahraničí.Teprve poslední změny poměrů v legislavitě, a nové politické ,sociální a ekonomické faktory nutně naznačovaly potřebu změny ve vyjasnění organizace lázeňských pobytů. V poslední době vidíme,jak katalogy cestovních kanceláří hýří nabídkami rekondičních, relaxačních ,regeneračních wellness pobytů, někde včetně kosmetických služeb .Na různé relaxační pobyty přijíždí návštěvníci většinou krátce,jen na pár dnů. Význam komplexní nebo doplňkové lázeňské léčby lékařsky indikované lékařským specialistou pro české občany samozřejmě nelze nadále podceňovat. Zvláště u pacientů po odeznění akutního stadia vážné nemoci. Dnes se však množství přidělovaných poukazů této bezplatné komplexní lázeňské léčby, hrazené pojišťovnou , pro české občany výrazně zmenšilo a tak vedle samoplátců a platících cizinců je právě prevence zdraví v různých formách placené relaxace možností , jak zabránit ekonomickému propadu lázní.Do Karlových Varů jezdí v současnosti mnoho mladších turistů, domácích i zahraničních, na rekreaci a za poznáváním kraje. Na rozdíl od řady slovenských nebo maďarských lázní zde ale chybí v nějaké podobě celoročně provozovaný termální aquapark, kde by se mohl návštěvník koupat ve skutečně léčivé termální vodě s teplotou do 38 stupňů C po celý den, jak to existuje běžně v zahraničí. Luxusní balíčky nabízených procedur pro prevenci zdraví v lázeňských domech, jsou pro značnou část návštěvníků totiž hlavně finančně nedostupné. Wellness v různých podobách by nás měl vždy osvěžit na těle a povzbudit na duši. Nesmí se však stát univerzálním a komerčním zaklínadlem na všechny zdravotní potíže rekreanta. .Wellness má samozřejmě také další úskalí, bývá náročný jak na čas tak i na peníze …