Krušné hory na cestě do UNESCO – POZNÁVEJTE JE JIŽ TEĎ!

Krušné hory • Fotografie (1) • Foto: redakce_turistikacz

Koncem ledna 2014 podala Spolková republika Německo do centra světového dědictví UNESCO v Paříži žádost doloženou obsáhlou nominační dokumentací o zapsání česko německého statku „Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří“ na Seznam světového dědictví UNESCO. V únoru 2015 potvrdil ředitel centra, že žádost splňuje všechny formální nároky a bude o ní rozhodnuto na 40. Zasedání Výboru světového dědictví, které se uskuteční v roce 2016 v Istanbulu.

Rozhodující pro zápis bude hodnotitelská mise, při níž experti ICOMOS (Mezinárodní rada pro památky a sídla) prověří, jestli žádost splňuje kritéria světového dědictví. Tato mise proběhne již v září tohoto roku.

Světovou výjimečnost reprezentuje celkem 85 tzv. komponent, z toho 79 na německé straně sdružených do 39 regionálních prvků a 6 na české straně. Těch českých je podstatně méně, avšak plošně převyšují rozlohu komponent německých. Jedná se o:

Tři rozsáhlá krajinná území

Hornická kulturní krajina Jáchymov
Hornická kulturní krajina Abertamy - Boží Dar - Horní Blatná
Hornická kulturní krajina Krupka
významné rudní revíry a k nim příslušející horní města

Tři další komponenty

Více viz www.montanregion.cz

Čím jsou Krušné hory tak jedinečné?

1. Mimořádně pestré spektrum dobývaných surovin - Ag, Sn, Fe, Pb, Cu, Co, Ni, Bi, As, W, Mo, Zn, Mn, Li, U, černé uhlí, vápenec, kaolin, další nerudní suroviny

2. Neobvykle dlouhé období více než 800 let, během nějž byla krajina, hospodářství, společnost a kultura Krušných hor formována těžbou a zpracováním nerostných surovin

3. Obrovské množství dochovaných hmotných památek i stále živých nemateriálních kulturních hodnot souvisejících s hornictvím

Hornictví bylo po staletí nejdůležitějším motorem rozvoje Krušnohoří na obou stranách česko‐německé hranice. Více než 800 let těžby trvale ovlivnilo území a jeho obyvatele, ale i celkovou kulturu regionu a dalo vzniknout významné hornické kulturní krajině, jež obstojí i v mezinárodním srovnání.

O výrazném vlivu hornictví v regionu svědčí nejen velký počet dochovaných významných památek, ale také aktivní péče o umělecká řemesla, zvyklosti a tradice, jež vycházejí právě z hornictví.

Nikde jinde na světě neexistuje region, ve kterém by na tak malém území vzniklo tolik svébytných horních měst jako v Krušných horách (v Sasku více než 30, v české části přes 20).

Na české straně Krušnohoří na území Karlovarského a Ústeckého kraje můžete již nyní poznávat hornická města, zpřístupněné doly, řadu zajímavých objektů a typických hornických krajin s patrnými zbytky montánní činnosti. V těchto horkých dnech lákají k návštěvě zejména podzemní prohlídková důlní díla

Štola č. 1 v Jáchymově
Důl Mauritius (národní kulturní památka) - Štola Kryštof na Hřebečné u Abertam
Štola Johannes na Zlatém Kopci u Božího daru

Kam vyrazit?

V Ústeckém kraji to jsou:

Štola Země zaslíbená pod Mědníkem

Důl Země zaslíbená - Měděnec

Štola Starý Martin v Krupce

Štola Starý Martin v Krupce

Štola Lehnschafter v Mikulově nedaleko Teplic

Štola č. 1

Mezi památky na těžbu stříbrných i uranových rud patří areál Štoly č. 1 a sousední důl Svornost. Ražba Štoly č. 1 proběhla v rámci rozsáhlých průzkumných prací bývalými Jáchymovskými doly v letech 1952 – 1953. Její délka je 230 m a jedna z bočních chodeb protíná i v minulosti těženou stříbronosnou žílu Evangelist. Práce na zpřístupnění štoly proběhly v letech 2006 – 2008. Ve štole je instalována také malá expozice důlní techniky – důlní vozíky, vrtáky apod. V roce 2012 se pak podařilo vyčistit a zabezpečit i starší důlní díla z dob stříbrné horečky v na přelomu 15. a 16. století.

Turisté mohou tuto technickou památku navštívit od poloviny dubna do konce října a to vždy od středy do neděle. Za návštěvu zaplatí dospělá osoba 50 Kč. Děti, studenti, senioři a ZTP musí do kapsy sáhnout pro 30 Kč a rodinné vstupné je pouhých 120 Kč.

Štola č. 1

Více informací naleznete zde.

Důl Mauritius (národní kulturní památka) - Štola Kryštof - Hřebečná

Důl Mauritius, jeden z nejvýznamnějších cínových dolů české části Krušných hor, byl založen v roce 1545 a téměř nepřetržitě pak byl v provozu až do roku 1944. Dolem byly těženy především dvě hlavní, těsně vedle sebe probíhající greisenové žíly Mauritius a Führinger se souhrnnou mocností až 16 m. Cín z Hřebečné byl pověstný svou kvalitou a v 16. století byl přes trhy v Norimberku exportován téměř do celé Evropy. Po dolování se dochovala řada nadzemních pozůstatků, z nichž nejrozsáhlejší je přes 100 m dlouhá Schneppova pinka. Kolem hlavních důlních památek vede turistická naučná stezka. Z montánně-historického hlediska je nesmírně cenné zejména podzemí dolu, ve kterém se dochovaly autentické doklady různých způsobů těžby od 16. do 19. století.

Důl Mauritius

Po schodech sestoupíte do úzké štoly Kryštof. Ta vás zavede až k obrovské komoře, do které by se vešel celý abertamský kostel.

Štola Kryštof je veřejnosti přístupná v období od 1. května do 30. září každý den v době od 10 do 18:30 hodin. Začátky prohlídek jsou v 10:00, 11:30, 13:00, 14:30, 16:00. Začátky prohlídek mohou být přizpůsobeny zájmu návštěvníků. Ke vstupu je nutná rezervace přes internet zde.

Vstupné pro dospělé činí 150 korun, pro děti 100 korun.

Více na www.dulmauritius.cz

Štola Johannes na Zlatém Kopci u Božího Daru

Zlatý Kopec se nachází nedaleko známého horského střediska, nejvýše položeného města ve střední Evropě, Božího Daru. Již od dvacátých let 16. století se zde dobývaly rudy cínu, železa, mědi a později i zinku. Celé návrší Kaff s nesčetným množstvím povrchových dobývek, odvalů, zabořených šachet a štol si zachovalo autentický charakter historické montánní krajiny. Největším dolem revíru Zlatý Kopec - Kaff byl důl Johannes, který byl v provozu bez výraznějších přestávek od 16. století do 70. let 19. století. Ještě ve 20. letech a znovu v 50. - 60. letech 20. století zde byl prováděn hornický průzkum. Jde o mimořádně zachovalý komplex historických důlních děl, ve kterém staří horníci vyrazili podzemní komory obrovských rozměrů, jaké lze i jinde ve světě vidět jen málokde. V tomto směru je důl Johannes naprosto výjimečný. I tyto unikátní komory, z nichž největší má půdorysné rozměry 60 x 20 m, při výšce 10 až 12 m, si nyní může prohlédnout každý, kdo se vydá do podzemí dolu Johannes. Pro návštěvníky jsou připraveny 3 prohlídkové trasy – základní prohlídková trasa (2,5 hodiny), speciální naučná trasa (3 hodiny) a velká naučná trasa (4 hodiny).

Štola Johannes na Zlatém kopci u Božího Daru

Štola je přístupná pouze od 1. června do 31. srpna. Mimo toto období je štola Johannes z důvodu ochrany přírody uzavřena.

Ke vstupu je nutná rezervace přes internet zde.

	základní prohlídková trasa	speciální naučná trasa	velká naučná trasa
základní	350 Kč	420 Kč	490 Kč
Děti (10 – 15 let), studenti (studentský průkaz, osoby nad 60 let	250 Kč	300 Kč	350 Kč
Rodinné vstupné (1-2 dospělí a 1-2 děti)	800 Kč	960 Kč	1120 Kč
Školy od 6 dětí (cena za osobu)	200 Kč	240 Kč	280 Kč
Skupina do 10 osob (cena za skupinu)	2000 Kč

Více na www.stolajohannes.cz

Poznávat je možné i hornickou krajinu, města s řadou architektonických památek a další zajímavé objekty:

Jáchymovsko

Město sehrálo obrovskou roli v rozvoji mincovnictví. Stříbrné tolary ražené ve zdejší Královské mincovně ovlivnily vývoj novověkých evropských měnových systémů. Jáchymovskému tolaru vděčí za své jméno i hlavní světová měna novověku - dolar.

Vysoké zisky z těžby stříbra vedly k tomu, že v první polovině 16. století vznikl v Jáchymově ojedinělý soubor pozdně gotické a renesanční městské a církevní architektury.

Přímo v Jáchymově i jeho širším okolí se dochovalo nesčetné množství památek po těžbě a zpracování rud jak z období těžby stříbra a barevných kovů v 16. až 19. století, tak z období těžby uranových rud ve 20. století a zejména po druhé světové válce. Opominout byste neměli návštěvu muzea v objektu renesanční mincovny, který je národní kulturní památkou. Dále například hřbitovní kapli Všech Svatých nebo také důl Svornost.

Jáchymovský důl Svornost

Prohlídka dolu Svornost

Pozůstatky dolování v krajině můžete vidět také v Eliášském údolí u Jáchymova, kde Vás okouzlí atmosféra starého Heinzova rybníku.

Hornická kulturní krajina Abertamy – Boží Dar a Horní Blatná

Rovněž ve skarnovém revíru Zlatý Kopec, kde se dobývaly rudy cínu, železa, mědi a zinku, se dochovaly vynikající doklady podzemní těžby rud.

Jedinečným prvkem zdejší hornické krajiny jsou sejpy u Božího Daru, jež svědčí o obrovském rozsahu rýžování cínovce v nejvyšších partiích Krušných hor.

Sejpy v okolí Božího Daru

Dodnes funkční Blatenský vodní příkop představuje nejvýznamnější báňské vodohospodářské dílo v české části Krušných hor.

Blatenský vodní příkop

Vynechat byste neměli v historii významné horní město – Horní Blatná. Pár set metrů od města se nachází Ledová jáma u Horní Blatné. V hluboké propadlině bývalého dolu Jiří je po celý rok tak chladno, že zde led a sníh vůbec neroztává. K místu vede naučná stezka Vlčí jámy, která začíná i končí v Horní Blatné. Celý okruh měří kolem pěti kilometrů.

Horní Blatná