Moldavská horská dráha slaví 130 let

Letošní rok je vyhlášen rokem Moldavské horské dráhy. Je to totiž právě 130 let od dokončení stavby moldavské dráhy a jejího propojení se sousedním Saskem. Při příležitosti oslav významného výročí této unikátní technické památky vydá letos Česká pošta poštovní známku v řadě Technické památky České republiky. S výročím moldavské dráhy je spojeno také zahájení turistické sezóny v destinaci Krušných hor.

Oslavy 130. výročí zprovoznění moldavské horské dráhy pořádá Českojiřetínský spolek spolu s Destinační agenturou Krušné hory, Ústeckým krajem a dalšími partnery Klubem přátel krušnohorské železnice, Přáteli historie Litvínovska a Historickým domovským spolkem z německého Rechenbergu. Nápad vydat poštovní známku s tématikou moldavské dráhy podpořila všechna města a obce podél trati, Ústecký kraj i německé velvyslanectví v Praze. „Moldavská trať má nespočet příznivců. Výročí dráhy, po které se v 50. letech minulého století dopravoval materiál na stavbu flájské přehrady, bude spojen se dnem otevřených dveří právě na vodním díle Fláje. Kdo se nestihl podívat do unikátní duté přehradní hráze před dvěma lety, bude mít tak příležitost opět letos, a to v sobotu 16. května,“ říká Petr Fišer z Českojiřetínského spolku. S Rokem moldavské dráhy je spojena také dětská výtvarná soutěž.

„Destinační agentura Krušné hory vydá při příležitosti Roku moldavské dráhy turistickou brožuru o historii Moldavské horské dráhy spojenou s turistickým okruhem vázaným na jednotlivé železniční zastávky moldavské dráhy. Součástí materiálu bude také turistický pas, do kterého budou turisté sbírat známky na atraktivních místech v okolí jednotlivých zastávek dráhy. Pas je slosovatelný a ceny rozhodně nejsou zanedbatelné“, prozradila ředitelka Destinační agentury Krušné hory Eva Maříková.

Unikátní moldavská horská dráha už od prosince roku 1884 vede z Mostu přes Litvínov, Lom, Osek, Hrob, Dubí a Mikulov na Moldavu v Krušných horách. Trať tehdy vybudovala společnost Pražsko-duchcovské dráhy. Jejím úkolem bylo dopravovat severočeské uhlí do sousedního Saska.

Historie Moldavské horské dráhy

Už kolem poloviny 19. století narůstala v saských průmyslových oblastech kolem Freibergu potřeba uhlí tak silným způsobem, že již nemohla být zásobami v tamním uhelném revíru Zwickau - Oelsnitz plně pokrývána. Freiberg je nejvýznamnějším centrem rudného hornictví v Krušných horách, které bylo už před érou dobývání uhlí zásobováno prostřednictvím plavebního kanálu z Flájí na Mostecku více než dvě staletí palivovým dřevem. Necelých sto kilometrů odsud, v české kotlině u Teplic, Duchcova a Mostu, se nacházelo dostatečně velké množství hnědého uhlí. Uhlí z Mostu ale nebylo pro Freiberg dosažitelné, protože přes Krušné hory ještě neexistovalo žádné kvalitní dopravní spojení, které by umožňovalo rychle, efektivně a ve velkém množství dopravovat uhlí ke spotřebiteli – tedy železnice. V roce 1871 uzavřely Lipsko-Drážďanská železniční společnosti se společností Pražsko-duchcovská dráha smlouvu o stavbě železniční trati Most - Freiberg. Tím bylo umožněno zkrácení dopravní vzdálenosti mezi oběma průmyslovými městy ze 176 na 80 km. Tak začíná historie "moldavské dráhy", zvané také Teplický Semmering.

Od počátku byla dráha využívána zejména pro nákladní dopravu. Kromě Dopravy severočeského hnědého uhlí do Saska to byla například i zpětná Doprava zboží do Čech, mj. z přístavu Hamburk. Dráha znamenala v době svého vzniku nejkratší spojení mezi Vídní a Hamburkem. Zajišťovala tedy i přísun zboží z německých přístavů v Severním moři do Čech a dále do centra Rakouska - Vídně. Vozila se i krušnohorská rašelina a dřevo, domácí výrobky místních obyvatel a za 1. světové války též wolframové rudy z cínoveckého dolu.

Osobní dopravu již od prvopočátku vyžívali především turisté, ke kterým se okolo roku 1900 přidali i lyžaři. I mezinárodní osobní frekvence byla poměrně silná – na Moldavě na sebe navazovaly české a německé osobní vlaky, tím bylo zajištěno např. rychlé spojení Mostu s Drážďany. Zajímavostí je, že na Moldavu jezdily přímé osobní vlaky Praha-Louny-Most-Moldava.

V době II. světové války byly zrušeny hranice a dráha projížděla územím jednoho státu. V době náletů na Mostecko na konci války byla údajně využívána také k ukrývání vlaků s pohonnými hmotami, vyráběnými ze severočeského hnědého uhlí v chemických závodech STW v Záluží u Mostu. V květnu 1945 se na stavu trati podepsala jak ustupující německá armády, tak i postupující Rudá armáda. V důsledku poválečného uspořádání byl zrušen příhraniční úsek z Moldavy do Hermsdorf-Rehefeldu.

Renesanci nákladní dopravy zažila dráha na přelomu 50. a 60. let 20. století, kdy sloužila jako dopravní tepna pro přesun materiálu na stavbu unikátní flájské přehradní hráze. V druhé polovině 20. století se dráha s přerušeným přeshraničním provozem stala jak na české straně, tak i na německé straně turistickou atraktivitou, kterou využívají lyžaři a turisté z průmyslových měst pro příměstskou rekreaci. Horská dráha byla vyhlášena technickou památkou.

Informace o zahájení turistické sezóny najdete na www.krusne-hory.org, na facebooku Krušné hory – volný čas a turistika a na www.moldavska-zeleznice.cz.