Loading...
Pravda, na území Jihomoravského kraje nenajdeme proslulá, klasická lázeňská střediska, jako jsou Karlovy Vary či Mariánské lázně. Jak se však ukazuje, příliš to nevadí. Jihovýchodní – nejslunnější a nejteplejší cíp naší republiky může totiž nabídnout kromě léčivých vod z hlubokého podzemí navíc i každoročně obnovované prameny tekutého slunce, jejichž blahodárný vliv na lidský organismus je už dávno mimo veškeré pochybnosti. Není to vždy jen pitná kúra či lázeňské procedury, z nichž tělo načerpá dlouhověkost, duše svěžest a osobnost jako celek dobré rozpoložení. Na tuto skutečnost má za cíl upozornit Centrála cestovního ruchu Jižní Morava kampaní, nazvanou příznačně – Živé prameny jižní Moravy. Tímto projektem centrála otevírá zcela nové pojetí jižní Moravy jako kraje bohatého nejen na klasické turistické atraktivity, ale i jako regionu relaxace a wellness, využívajícího přírodních léčivých zdrojů – především zdejších jodobromových pramenů, ale i blahodárných účinků vína a slunce, jež jsou tu domovem.
Příležitost k prosazení jižní Moravy jako oblasti m. j. i lázeňské se dostavila závěrem dvacátého století. Tehdy na Hodonínsku při hledání nových ropných zásob byla v hloubce bezmála dvou kilometrů objevena ložiska třetihorní vody s významným obsahem jodu a bromu. Na přelomu tisíciletí k nim přibyly vydatné geotermální prameny léčivé vody s bohatým obsahem sirovodíku o teplotě 40 – 46 °C, odkryté pod Pavlovskými vrchy. Jejich vydatnost je takové intenzity, že nabízí možnost budování lázeňských a relaxačních zařízení s výhledem i do vzdálenější budoucnosti. Již nyní však jsou tu k dispozici programy, vhodné jak pro rodiny s dětmi, mladé lidi, tak i další skupiny návštěvníků.
Lednicko-valtický areál a Pálava – nejmladší české lázně.
Zásoby silně mineralizované jodobromové vody ( více než 30 miligramů jodidů a přes 60 miligramů bromidů na litr ) vznikly během třetihorního vrásnění, kdy se Morava zvedla ze dna prehistorického moře. V průběhu léčebného procesu dochází k vypařování jódu do ovzduší, přičemž se vytváří mikroklima, během koupelí převyšující hodnoty koncentrací jódu v přímořských oblastech. Organismus návštěvníků vstřebává jód inhalací, sliznicemi i pokožkou. Nu a právě celkový účinek na tělo je významný pro výsledek léčby. Nejmladší české lázně najdeme na Pálavě, mezi svahy, pokrytými vinicemi a v Lednicko-valtickém areálu, rozsáhlém krajinném parku s mnoha romantickými památkami. Zdejší léčebné i relaxační koupele přinášejí efekt jak preventivní, tak regenerační a do jisté míry i omlazující. Mineralizovaná voda, tzv. solanka je vysoce účinným balneologickým nástrojem k léčení poruch cévních, pohybového ústrojí, neurologických, kožních i gynekologických. Základem léčení jsou jodobromové koupele a zábaly, perličkové, přísadové i vířivé koupele, klasické, reflexní i podvodní masáže. Nechybí ani elektroléčba, magnetoterapie, parafinové a peloidní zábaly a další doplňkové procedury.
Víno – druhá polovina blahodárnosti
Bádání a disputace na téma které látky, obsažené ve víně, mají ten nejblahodárnější účinek neustává. Jedna skupina vědců přisuzuje těžiště pozitivních účinků resveratrolu, složce, působící příznivě na kardiovaskulární systém. Jiní oponují, že jihomoravská bílá vína pozitivně ovlivňují spíše stav HDL – tzv. přátelského cholesterolu. Všichni se však nakonec shodují v závěru: rozumné, mírné konzumování vína lidský organismus bezesporu pozitivně ovlivňuje. Dobré víno nejen chutná a rozveselí, ale podporuje zdravý stav srdce a cév, prodlužuje délku života a svůj význam má koneckonců i pro spokojený průběh sexuálního života. Jak známe z dějepisu i literatury, již staří Egypťané, Řekové i Římané užívali vinné révy k udržení zdraví, svěžesti i půvabu. Z vědeckých studií pak později vyplynulo, že v hroznech a ve víně je nesporně mnoho účinných látek, jako jsou minerály, vitamíny, polyfenoly a ovocné kyseliny, zdárně působící na vyhlazení pokožky a potlačující příznaky stárnutí. Nejen pití vína, ale i vinné zábaly a koupele užijeme pro svůj prospěch a potěšení na jižní Moravě. Čistí pleť, stimulují krevní oběh a zmírňují dechové obtíže. Přičteme-li k tomu tradiční tamní pohostinnost, uvolněnou atmosféru, folklorní tradice a trvale dobrou náladu, která s vínem bezpochyby souvisí – co ještě více bychom potřebovali k rozhodnutí vyrazit a Jihomoravského kraje si pořádně užít?
Miroslav Navara