Po stopách selského baroka napříč dvěma turistickými oblastmi

Líbezná krajina jižních Čech protkaná potoky, říčkami a zrcadlící se v hladinách nesčetných rybníků je neodmyslitelně spjata s typickou lidovou architekturou, která je označována všeobecně, i když trochu nesprávně, jako „selské baroko“. Asi nejznámější jihočeskou vesnicí s architekturou tzv. selského baroka, dnes památkou UNESCO, jsou Holašovice. Avšak malebná průčelí venkovských usedlostí, které se honosí velice zdobnou a tak charakteristickou štukovou výzdobou, najdeme ve vsích a vesničkách téměř po celém území jižních Čech. Pokud byste chtěli poznat architekturu selského baroka důkladněji, není nic lepšího než vyrazit na výlet do oblastí, kde se s ní setkáte téměř na každém kroku – do turistických oblastí PodKletí a Šumavsko. Ať už pojmete poznávání architektury selského baroka jako okružní jednodenní výlet, anebo rodinnou dovolenou na kole, můžete si sebou na cestu přibalit pár tipů, kam se za tímto skvostem, tak charakteristickým pro jihočeský venkov, vydat.

Architektura selského baroka je spojena především s centrální částí jižních Čech tzv. Blaty. Blata byla v minulosti označována rozsáhlá území původně pokrytá mokřady, rašeliništi a podmáčenou půdou. Asi výtvarně nejbohatší zdobení průčelí vznikala na tzv. Soběslavsko-Veselských Blatech, kde se na výzdobě statků podíleli známé zednické rody Patáků z Vlastiboře a Šochů ze Zálší. Největší území pak zaujímají Hlubocko-Zbudovská Blata, rozkládající se v trojúhelníku České Budějovice – Vodňany – Netolice. Zatímco Hlubocko se vyznačuje střídmějšími štíty, Zbudovská Blata ležící v turistické oblasti PodKletí, představují výtvarně svébytné území s typickými a nezaměnitelnými křídlovými štíty a zdobnými prvky, na kterých hlavním motivem jsou plastické zavěšené voluty, boží oko a často i obrazy svatých. Tyto štíty je možné nejlépe poznat hned v několika vesnických památkových rezervacích a zónách s architekturou selského baroka. Kromě již zmiňovaných a asi nejznámějších Holašovic, které jsou zároveň i památkou UNESCO, byste rozhodně neměli vynechat i méně známé, ne však méně malebné vesničky – Záboří, Břehov, Zbudov, Dobčice, Mahouš, Vodice, Vitějovice a rezervace Malé Chrášťany a Plástovice. Asi nejvýznamnější a nejcennější vsí v oblasti Zbudovských blat jsou Plástovice, se svoji bezpochyby nejznámější stavbou - kovárnou z roku 1852. Tady a v nedalekých Malých Chrášťanech najdete také štíty, které patří k vrcholným dílům architektonického slohu Zbudovských blat s typickými prvky blatského dekoru (čp. 1, čp. 18 Plástovice). Štíty usedlostí čp. 3, 4, 5 a 6 v Malých Chrášťanech jsou dokonce považovány za jedny z nejkrásnějších ukázek blatské architektury v celém regionu. Asi nepřekvapí, že kulisy těchto vesnic často slouží i filmařům. Zatímco v Plástovicích a nedalekých Pašicích se v roce 1943 natáčel film Mlhy na Blatech a v roce 1963 film Mezi námi zloději, statek čp. 4 v Malých Chrášťanech posloužil jako ubytování hokejistů v epizodě filmu Zděňka Trošky Babovřesky. To ale nebyla jediná vesnička, která okouzlila známého režiséra na Blatech. Filmová hospoda byla na návsi v Záboří v bývalé kovárně čp. 22, ve statku čp. 15 se zase interiér obecního úřadu Záboří přeměnil na obecní úřad Babovřesky. Podobných příkladů bychom našli mnohem víc, ale necháme Vás, abyste je objevovali sami.

Velice specifický typ staveb ve stylu selského baroka proslavený zejména díky textům psaným do průčelí se nachází na Prachaticku, v turistické oblasti Šumavsko. Jejich autorem byl většinou Jakub Bursa a je to zároveň jediný potvrzený zednický mistr lidové architektury. Jakub Bursa se narodil 21. srpna 1813 v Dolních Nakvasovicích a zemřel 19. srpna 1884 ve Vlachovo Březí. Jeho stavby jsou velice charakteristické a užívají vedle tradičních zdobných prvků výrazné sloupky a polosloupky při členění štítů, stylizovaný motiv smrku, nejrůznější nápisy, ve kterých lze spatřit i tehdejší gramatické chyby. Jako dominantní znak Jakuba Bursy lze označit boží oko, které bylo zpravidla vždy orámované trojúhelníkem či půlkruhem. Obrázková výzdoba se různila podle charakteru stavby, například na hospodách byl znázorněn stůl s pivem, kořalkou či pečivem, naopak na kovárnách bylo znázorněno kovářské náčiní.

Stavby Jakuba Bursy pocházejí z velké části z let 1832 – 1852. Mezi nejvýznamnější stavby se na Šumavsku řadí statek čp. 9 v Dolních Nakvasovicích, statek čp. 27 a 13 v Bušanovicích a statek čp. 18 a 4 v Předslavicích. Pokud zavítáte do Předslavic, můžete svůj výlet spojit s návštěvou unikátního soukromého Muzea venkovského života, které se zde nachází pod správou LIVA Předslavice. Další domy selského baroka od Jakuba Bursy naleznete v obci Litochovice, Jiřetice, Kratušín, aj. Možnou inspirací v Bursově díle mohou být mimořádné soubory lidové architektury v Zechovicích, Nahořanech, Hracholuskách či Přechovicích.

Kontakty:

PodKletí

Pištín 56
373 46 Pištín
+420 605 288 953
dasa.bastlova@gmail.com

Šumavsko

Archiváře Teplého 1
387 06 Malenice
+420 720 023 760
hanzalova@prosumavsko.cz

Přejeme Vám příjemnou návštěvu památek selského baroka na jihu Čech.