Pozvánka na Slovácko - letos i na Slovácký rok v Kyjově

Řekne-li se na Moravě folklor, takříkajíc automaticky se člověku vybaví – Slovácko. Za desetiletí, ba možná už staletí se představa ustálila na jednoznačném obrazu tohoto regionu: lidé jako z obrazů Joži Úprky, cimbálová muzika, pevné a pronikavé hlasy lidových zpěváků, nádherné kroje, respekt k tradicím, dobré vínečko a veselá nálada. Jistě – běžný život Slovácka je mnohem pestřejší, civilnější, folklor se neslaví denně – ale ona zjednodušená představa stále platí – zejména o dnech svátečních, slavnostech, festivalech, přehlídkách, ale třeba i o sv. Martinu, kdy se uvádí a koštuje mladá produkce zdejších vinařů…

Letos v Kyjově, jedné z metropolí moravského folkloru, vše vyvrcholí ve dnech 13. – 16. srpna, kdy se tu pořádá již 19. ročník regionálního folklorního festivalu „Slovácký rok v Kyjově 2015“. Historie festivalu sahá až do roku 1921, patří tedy k našim nejstarším národopisným slavnostem Tradice byla přerušena během II. světové války, obnovena byla až v roce 1956. Počínaje rokem 1971 akce dostala čtyřletý interval. Prvním pořadatelem v roce 1921 byl kyjovský Sokol. Tehdy s velkým úspěchem vystoupily národopisné skupiny a hudby z mnoha obcí Kyjovska, ale i dalších oblastí Slovácka. Pro velký úspěch byla slavnost uspořádána podruhé hned o rok později. Třetí Slovácký rok byl uspořádán v roce 1927, pak byla tradice narušena, až v roce 1956 došlo k obnovení. Program byl nově koncipován - soustředil se na ukázky výročního a lidového zvykosloví, obměn lidového kroje a folklorní hudební, písňové, taneční i slovesné umění Kyjovska. V programech od té doby účinkují s účastníky z kyjovského Dolňácka také soubory, hudby i sólisté z blízkého Ždánska. Od roku 1957 se Slovácký rok v Kyjově konal v letech 1961, 1971, 1975, 1979, 1983, 1987, 1991, 1995, 1999, 2003, 2007 a 2011. Význam festivalu pro Kyjovsko i celé Slovácko je značný. Pořádání akce se stalo inspirací pro činnost vesnických skupin - slováckých krúžků, souborů lidových písní a tanců, cimbálových a dechových hudeb. Je oblíbenou přehlídkou předních lidových zpěváků, tanečníků i muzikantů. Slovácký rok v Kyjově je cílem mnoha domácích i zahraničních diváků, za první republiky ji navštěvovali vrcholní politici, umělci i osobnosti společenského a veřejného života. Tehdy věhlas události zasahoval území celé republiky. Ani v současnosti si však nemůže stěžovat na nezájem – počet účinkujících dosahuje až tří tisíc, diváků je mnohonásobně. Během programu zde ožívá vše, co sice už není součástí každodenního života regionu, ale zůstává mezi základními kameny kulturního bohatství, identity a dědictví celého národa.

Kyjov turistický

Kyjov stojí za pozornost nejen jako dějiště oslav a festivalů. Láká i klasické turisty. Objeví tu řadu pozoruhodností. K nejzajímavějším patří nejstarší stavba ve městě z roku 1540 - renesanční zámeček se sgrafitovou výzdobou. V roce 1928 jej získalo vlastivědné muzeum, které tu sídlí dodnes. Stálou expozici archeologickou, etnografickou a přírodovědnou dále obohacují příležitostné výstavy po celý rok. Součástí sbírek je cenná knihovna s vzácnými tisky z 15. – 18. století.

Kaple sv. Josefa

Na pahorku nad zámečkem je kaple sv. Josefa s parčíkem a malým hřbitovem.

Renesanční Radnice

Náměstí dominuje renesanční Radnice s věží, postavená italskými staviteli v letech 1561–62. V roce 1721 byla věž osazena vysokou bání, nahrazenou roku 1876 novorenesanční helmicí. V portálu Radnice je dodnes vzorový exemplář českého lokte, který sloužil ke kontrole poctivosti měřidel na sousedícím tržišti.

Mariánský sloup

Před Radnicí stojí Mariánský sloup ze 17. století, vystavěný z podnětu kardinála Františka z Dietrichštejna jako dík za věrnost, kterou město zachovalo císaři Ferdinandovi II. v době stavovského povstání.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Na Masarykově náměstí zaujme barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie při bývalém kapucínském klášteře. Nad jeho portálem je ve sgrafitovém rámu umístěno zobrazení Madony s dítětem z roku 1910. V interiéru oceníme hlavní oltář s monumentálním obrazem Nanebevzetí Panny Marie, štukovou výzdobu a dřevořezbu Madony s dítětem.

Kaple sv. Josefa Kalasanského

Vedle gymnázia, založeného roku 1898 v budově původní piaristické koleje, stojí kaple sv. Josefa Kalasanského - tzv. Gymnazijní kaple, využívaná ke koncertům duchovní i vážné hudby.

Kaple sv. Rocha

Jihovýchodně od okraje města směrem na Vlkoš najdeme kapli sv. Rocha. Nechal ji v roce 1716 postavit městský magistrát z vděčnosti, že město odolalo epidemii moru.

Obdivovatelé moderní architektury ve městě ocení funkcionalistické stavby, jejichž autory jsou m.j. i kyjovští rodáci, architekti Ludvík Hilgert, Josef Polášek či Bohumil Tureček.

Nu a pokud nám zbude čas a energie, v okolí Kyjova je k výběru spousta dalších turistických atraktivit a zajímavostí. O většině z nich se dovíme na webových stránkách města.

Miroslav Navara