Putování kolem Šumavy - tentokrát třeba karavanem

Letošní rok opět potvrzuje, že Češi jsou národem cestovatelů. Po dvou letech omezení a různých společenských uzávěr cestovní kanceláře a agentury nestíhají vyřizovat požadavky zájemců o zahraniční i tuzemské pobyty. Známá letoviska praskají ve švech a lidé si užívají nabyté volnosti. V českých zemích se ale vyskytuje ještě jeden druh cestovatelů. Jsou to lidé, kteří se nechtějí nechat svazovat sociálními pravidly více než je nezbytně nutné, mají vztah k přírodě, romantice a k enviromentalistice obecně. Dříve to byli trampové, čundráci či vandráci, kdo pěšky, stopem nebo vlaky a autobusy obcházeli, či objížděli republiku a navazovali tak na trampské hnutí vzniklé na konci předminulého století. Je logické, že za tak dlouhou dobu došlo k technickému pokroku, i díky kterému současná generace více zpohodlněla, možná i zlenivěla, ale touha po volném cestování zůstala. Důsledkem je, že lidé se snaží skloubit dohromady romantiku v přírodě a technologické vymoženosti dneška.

Dnešní trampové, či divocí skauti se rozdělili na dvě skupiny, z nichž jedna využívá pro přesuny tradičně své nohy a z technologického pokroku především oblečení, obuv a potřeby na spaní z moderních materiálů. Druhá skupina, která se stále zvětšuje, k tomu přidává i dopravní prostředky v podobě nejrůznějších karavanů, obytných vozů a dalších mobilních „bydlíků.“ Tato zdánlivá svoboda a romantika v přenocování bere za své, když v turisticky zajímavých oblastech, mezi něž bezesporu Národní park Šumava patří, musí sdílet přeplněný kemp, nebo ještě hůř obecní parkoviště, s dalšími hosty, z nichž celá řada má o své dovolené jiné představy než oni. Trampové ve své době výletníkům s auty a až s přepychovým pohodlím říkali posměšně paďouři nebo mastňáci. Jejich soužití s nimi nedělalo dobrotu tehdy a nefunguje ani dnes.

Velkoplošná chráněná území, mezi které Národní park Šumava patří, hledají cesty, jak umožnit lidem odpočinek  v parku, dle názvu národním, a zároveň zachovat i všechny atributy, pro které jsou vyhlášena. Zřizují proto návštěvnická centra, která zejména vysvětlují a vzdělávají všechny generace turistů. Národní park Šumava navázal spolupráci s certifikovanými turistickými destinacemi působícími na jeho území, ale především v podhůří Šumavy kolem vlastního parku, a ty se společně s jedním z partnerů, rezervačním systémem Bezkempu, zapojily do celostátního projektu, jehož základním principem je, že soukromé osoby, zemědělští podnikatelé, obce a další subjekty, zřizují na svých pozemcích stání pro karavanisty - nebo chcete-li, malé soukromé stellplatzy.

Jedná se většinou o zpevněnou plochu, která může mít v blízkosti i další vybavení, jako třeba suchý záchod, zdroj vody, ohniště, apod. Kde se karavanové stání nachází, a jak je vybaveno, se potenciální zájemce dozví z mobilní aplikace. Certifikované destinace, turistické oblasti Pošumaví, Šumavsko a Sušicko, po dohodě s vedením parku začaly mezi svými partnery myšlenku Bezkempu propagovat a daří se jim poměrně rychle rozšiřovat počty stání na území jejich působnosti mimo chráněnou oblast parku. V jednom místě jsou vždy zřizovány jen jednotky stání, na některých místech je dokonce možno si objednat bydlení i v trvale postaveném karavanu nebo maringotce.

Předností tohoto systému je, že ti, co vyhledávají soukromí, si mohou objednat, že chtějí být na určitém místě sami, mohou kdykoliv dojet „nahoru do parku“ na výlet nebo do některého z návštěvnických center a v případě špatného počasí mají pohodlnou dojezdovou vzdálenost za zajímavostmi v Pošumaví, na Sušicku nebo v oblasti Šumavska a v blízkém vnitrozemí. Hrady jako Švihov, Velhartice nebo Rabí jsou velmi známé, ale třeba zámky v Chudenicích, Mokrosukách, Nemilkově, či Hrádku určitě stojí za vidění. Kolem Šumavy lze navštívit i další méně známé krásné zámky, třeba Skalici a zámek Vimperk, za zmínku stojí také Sudslavický okruh s památnou lípou, tvrz Drslavice, rodný dům Mistra Jana Husa v Husinci či přírodní rezervace Chrobolské tisy. Určitě nelze vtěsnat všechny krásy okolí Šumavy do jednoho článku, nicméně tato oblast nabízí spousty dalších zajímavých turistických cílů, a hlavně bez front a přeplněných parkovišť.

Je zřejmé, že život a doba Boba Hurikána je pryč, ale i dnes lze po zážitcích z přírody posedět večer s kytarou nebo jiným hudebním žánrem, aniž by znervózněli sousedi v kempu, kteří právě chtějí odpočívat. Rodiče nemusí okřikovat hlučnější děti a romantické povahy si užijí sledování hvězd bez světelného smogu. Zároveň se odlehčí přírodě v okolí kempů a parkovišť v chráněných územích, protože i slovo mastňák údajně pochází z toho, že dotyčný po sobě zanechával množství mastného odpadu, který musel někdo zlikvidovat. 

Pokud někdo preferuje uvedený způsob turistického poznávání, nabízí Pošumaví, Sušicko a Šumavsko možnost, která v sobě spojuje trochu environmentální zodpovědnosti, trochu romantiky, trochu nostalgie, ale především zážitek, který je v přeplněných centrech nemožný.

A pokud hosté dají přednost klasickému ubytování v penzionu se zajištěným stravováním, jistě také najdou v Pošumaví to co hledají - pro snadnější orientaci v široké nabídce stačí navštívit www.toposumavi.cz  - stránky nabité spoustou nabídek turistických cílů, ubytování, zážitků a akcí.