Rakouský Zillertal – kde nabídka nezná hranic

Peter Habeler z Mayrhofenu, horolezec, který spolu s Reinholdem Messnerem jako první zdolal Mount Everest bez kyslíkového přístroje a sám má na kontě řadu dalších prestižních vrcholů světa, asi nejslavnější rodák Zillertálského údolí je přesvědčen, že nejkrásnější hory pro něj jsou doma, v Zillertalu.

Zillertálské údolí je obrovské rozlohou jednotlivých lyžařských areálů a počtem kilometrů sjezdovek všech stupňů obtížnosti. Ve čtyřech velkých lyžařských areálech je celkem 542 kilometrů sjezdovek a na všechny stačí jeden skipas. Lyžařské oblasti spojuje skibus, který je pro držitele skipasu zdarma. Svézt se můžete i červeným „motoráčkem“ Zillertalských drah, který každou půlhodinu jezdí mezi Jennbachem a Mayrhofenem.

Prázdninový region Hochzillertal-Hochfügen a Spiegeljoch

U městečka Kaltenbach vás nejprve omráčí rozlehlý prostor nástupních stanic s krytým parkovištěm (v ceně skipasů). Vše je tu skvěle zorganizováno, aby se lyžaři dostali co nejrychleji nahoru, víc než kilometr nad údolí, do nadmořské výšky 1800 metrů. Na severovýchodním svahu nad Kaltenbachem najdete největší síť přehledných sjezdovek všech obtížností, které začínají ve výškách přes 2 000 m. Hochzillertal-Hochfügen s převahou bezlesých svahů nadchne především ty, kdo milují dlouhé a přehledné sjezdové dálnice. Svahy nad Kaltenbachem jsou jako vystřižené z učebnice carvingu: přehledné, lehce členité a nanejvýš s červeným sklonem. Odtud se dá přejet do vysokoalpské údolní kotliny Hochfügen, která je dále propojena se sjezdovkami střediska Spieljoch.

Zillertal Arena

Zillertalská Arena je největší středisko v největším údolí. Pokud máte dobrou fyzičku a počasí přeje, lyžařské safari si tu opravdu užijete. Krásnými výhledy na Alpy se můžete kochat při „modrých“ přejezdech, abyste neztráceli čas. Dostat se „lyžařskými houpačkami“ přes čtyři vrcholy a čtyři střediska, z jednoho konce na druhý, totiž zabere celý den.

Areál nabízí 143 kilometrů sjezdovek a 52 lanovek v nadmořské výšce 580 až 2500 metrů. Lyžaři pohodáři mnohou vykrajovat pěkně široké carvingové oblouky na červených dálnicích, kdo si rád „přihne“ adrenalinu, potěší ho strmé a tím pádem skoro prázdné, a ještě pozdě odpoledne neboulovaté černé tratě.

Pokud sněhové podmínky přejí, sjet je množné i nejdelší rakouskou sjezdovku z vrcholu Übergangjoch (2500 m) až k výchozí gondole v Zell am Ziller (580 m). Sjezdovka se jmenuje Höhenfresser (volně přeloženo Výškožrout), a pokud to zvládnete, můžete na ní „spolykat“ na jeden zátah 8,4 kilometru.

Jestliže se ani po tomto strhujícím a náročném sjezdu necítíte jako „mistr světa“ a potřebujete na to doklad, staňte se Šampionem arény. Držitel tohoto titulu se musí zapsat na www.skiline.cc/zillertalarena, zadat číslo svého skipasu a absolvovat nejméně šest z celkového počtu čtrnácti kontrolních stanic Arena Champions, kde se měří rychlost, sjíždějí slalomové dráhy a fotografuje se.  Každý, kdo předepsaný počet stanic navštíví, získá zdarma digitální Knihu šampionů arény – fotoalbum se všemi svými fotografiemi. Ty může pořizovat a posílat na sociální sítě i na mnoha hotspotech s free wi-fi připojením po celém resortu.

Se žlutým slonem

Mnoho zábavy najdou v Zillertalu i rodiny s dětmi. Před časem tato oblast dokonce zvítězila mezi mnoha dalšími v Rakousku v testu Přívětivost k rodinám. Velký žlutý slon, symbol zdejších lyžařských škol, vítá malé i větší, úplné začátečníky i pokročilé ve všech čtyřech středicích – Zell am Ziller, Gerlos, Königsleiten a Wald und Krimml.

Program rodinné zimní dovolené v Zillertalu nemusí naplňovat jen lyžování. V údolí je čtrnáct udržovaných sáňkařských drah s celkovou délkou 45 kilometrů, 30 z nich je dokonce osvětlených. Nejdelší sáňkařská dráha v celém údolí je sedmikilometrová přírodní trať končící u parkoviště v Hainzenbergu.

Vyzkoušet si v Zillertalské Areně, ve středisku Gerslosstein, je možné i snowtubing. Na speciálně připravené dráze si mohou děti zařádit do sytosti a zdarma.

Ledovec je jistota

Jednou z velkých výhod Zillertalu je v dnešních časech sněhové bídy ledovec. Z hlavního údolí se k němu dostanete za chvilku a můžete lyžovat 365 dnů v roce. Mezi pěti tyrolskými ledovci patří v Česku k nejznámějším a nejnavštěvovanějším, ne nadarmo se mu říká „český“.

Mimo sezonu tu sice trénují špičkové lyžařské týmy z celého světa, ale ve Familyparku Hintertux najdou příležitost vyzkoušet si nyní tak módní freestyle i úplní začátečníci. Ti pokročilí zamíří do Betterpark Hintertux, jednoho z nejvýše položených a podle mnohých i nejlepšího snowparku v Alpách.

Kde se ubytovat … Theresa, jedině Theresa

K nezapomenutelné dovolené ovšem patří i nezapomenutelné ubytování. Když cestuji, ráda poznávám nové destinace a nové hotely. V případě hotelu Theresa, kam už jezdím víc než deset let, je to úplně jinak. Vracím se ráda a často, jedno v jakém ročním období, tam prostě musím. Je to kouzlo neuvěřitelné rodinné atmosféry, kterou musím opakovaně zažívat.

Hotel rodiny Eggerových najdete v městečku Zell am Ziller nedaleko areálu Zillertal Arena. Hotel řídí již tři generace Eggerů: šéfují tu stále rodiče – otec Siegfried filosoficky, energická matka Theresia fakticky – jejich syn Stefan je nejen šéfkuchař, ale i dietolog, sestra Theresa v hlavní roli sommeliérka a Stefanovi dvě dcery mají na starosti recepci, marketing a wellness.  Hotel vlastní i lovecký revír, takže stačí lovecký lístek a Stefan vás vezme na lov.

>> www.theresa.at/cs/ 

Šéfkuchař a maratónec

Šéfkuchař Stefan Egger, bývalý ultramaratonec a vystudovaný dietolog, vychází z tradičních tyrolských receptů, ale inspiruje se i mezinárodní kuchyní. K jeho hitům patří například Alpské sushi, ve kterém jsou všechny suroviny včetně rýže ze Štýrska. Místo do mořské řasy balí rýži do listů zelí, pstruhy mu dodává jeho soused a kamarád ze zdejších vod, zeleninu farmáři z okolí, místo wasabi se podává nastrouhaný křen rozmixovaný s bylinkami… Další specialitou hotelu Theresa, mezi jehož hosty patří i nemálo Čechů, je také vlastní „sedmibylinný“ gin. Jeho složení Stefanova dcera Franziska prozradila jen rámcově – jalovec, všedobr, citronová kůra, seno, limbové dřevo, růže, levandule. Chutná náramně a potvrzuje krédo Stefana Eggera, které platí nejen u sporáku a u stolu: „Z přírody můžeš čerpat sílu, pokud jsi s ní v souladu.“

Peter Habeler z Mayrhofenu, horolezec, který spolu s Reinholdem Messnerem jako první zdolal Mount Everest bez kyslíkového přístroje a sám má na kontě řadu dalších prestižních vrcholů světa, asi nejslavnější rodák Zillertálského údolí je přesvědčen, že nejkrásnější hory pro něj jsou doma, v Zillertalu.

Zillertálské údolí je obrovské rozlohou jednotlivých lyžařských areálů a počtem kilometrů sjezdovek všech stupňů obtížnosti. Ve čtyřech velkých lyžařských areálech je celkem 542 kilometrů sjezdovek a na všechny stačí jeden skipas. Lyžařské oblasti spojuje skibus, který je pro držitele skipasu zdarma. Svézt se můžete i červeným „motoráčkem“ Zillertalských drah, který každou půlhodinu jezdí mezi Jennbachem a Mayrhofenem.

Prázdninový region Hochzillertal-Hochfügen a Spiegeljoch

U městečka Kaltenbach vás nejprve omráčí rozlehlý prostor nástupních stanic s krytým parkovištěm (v ceně skipasů). Vše je tu skvěle zorganizováno, aby se lyžaři dostali co nejrychleji nahoru, víc než kilometr nad údolí, do nadmořské výšky 1800 metrů. Na severovýchodním svahu nad Kaltenbachem najdete největší síť přehledných sjezdovek všech obtížností, které začínají ve výškách přes 2 000 m. Hochzillertal-Hochfügen s převahou bezlesých svahů nadchne především ty, kdo milují dlouhé a přehledné sjezdové dálnice. Svahy nad Kaltenbachem jsou jako vystřižené z učebnice carvingu: přehledné, lehce členité a nanejvýš s červeným sklonem. Odtud se dá přejet do vysokoalpské údolní kotliny Hochfügen, která je dále propojena se sjezdovkami střediska Spieljoch.

Zillertal Arena

Zillertalská Arena je největší středisko v největším údolí. Pokud máte dobrou fyzičku a počasí přeje, lyžařské safari si tu opravdu užijete. Krásnými výhledy na Alpy se můžete kochat při „modrých“ přejezdech, abyste neztráceli čas. Dostat se „lyžařskými houpačkami“ přes čtyři vrcholy a čtyři střediska, z jednoho konce na druhý, totiž zabere celý den.
Areál nabízí 143 kilometrů sjezdovek a 52 lanovek v nadmořské výšce 580 až 2500 metrů. Lyžaři pohodáři mnohou vykrajovat pěkně široké carvingové oblouky na červených dálnicích, kdo si rád „přihne“ adrenalinu, potěší ho strmé a tím pádem skoro prázdné, a ještě pozdě odpoledne neboulovaté černé tratě.

Pokud sněhové podmínky přejí, sjet je množné i nejdelší rakouskou sjezdovku z vrcholu Übergangjoch (2500 m) až k výchozí gondole v Zell am Ziller (580 m). Sjezdovka se jmenuje Höhenfresser (volně přeloženo Výškožrout), a pokud to zvládnete, můžete na ní „spolykat“ na jeden zátah 8,4 kilometru.
Jestliže se ani po tomto strhujícím a náročném sjezdu necítíte jako „mistr světa“ a potřebujete na to doklad, staňte se Šampionem arény. Držitel tohoto titulu se musí zapsat na www.skiline.cc/zillertalarena, zadat číslo svého skipasu a absolvovat nejméně šest z celkového počtu čtrnácti kontrolních stanic Arena Champions, kde se měří rychlost, sjíždějí slalomové dráhy a fotografuje se. Každý, kdo předepsaný počet stanic navštíví, získá zdarma digitální Knihu šampionů arény – fotoalbum se všemi svými fotografiemi. Ty může pořizovat a posílat na sociální sítě i na mnoha hotspotech s free wi-fi připojením po celém resortu.

>> www.zillertalarena.com/winter/ 

Se žlutým slonem

Mnoho zábavy najdou v Zillertalu i rodiny s dětmi. Před časem tato oblast dokonce zvítězila mezi mnoha dalšími v Rakousku v testu Přívětivost k rodinám. Velký žlutý slon, symbol zdejších lyžařských škol, vítá malé i větší, úplné začátečníky i pokročilé ve všech čtyřech středicích – Zell am Ziller, Gerlos, Königsleiten a Wald und Krimml.
Program rodinné zimní dovolené v Zillertalu nemusí naplňovat jen lyžování. V údolí je čtrnáct udržovaných sáňkařských drah s celkovou délkou 45 kilometrů, 30 z nich je dokonce osvětlených. Nejdelší sáňkařská dráha v celém údolí je sedmikilometrová přírodní trať končící u parkoviště v Hainzenbergu.

Vyzkoušet si v Zillertalské Areně, ve středisku Gerslosstein, je možné i snowtubing. Na speciálně připravené dráze si mohou děti zařádit do sytosti a zdarma.

Ledovec je jistota

Jednou z velkých výhod Zillertalu je v dnešních časech sněhové bídy ledovec. Z hlavního údolí se k němu dostanete za chvilku a můžete lyžovat 365 dnů v roce. Mezi pěti tyrolskými ledovci patří v Česku k nejznámějším a nejnavštěvovanějším, ne nadarmo se mu říká „český“.
Mimo sezonu tu sice trénují špičkové lyžařské týmy z celého světa, ale ve Familyparku Hintertux najdou příležitost vyzkoušet si nyní tak módní freestyle i úplní začátečníci. Ti pokročilí zamíří do Betterpark Hintertux, jednoho z nejvýše položených a podle mnohých i nejlepšího snowparku v Alpách.

Kde se ubytovat … Theresa, jedině Theresa

K nezapomenutelné dovolené ovšem patří i nezapomenutelné ubytování. Když cestuji, ráda poznávám nové destinace a nové hotely. V případě hotelu Theresa, kam už jezdím víc než deset let, je to úplně jinak. Vracím se ráda a často, jedno v jakém ročním období, tam prostě musím. Je to kouzlo neuvěřitelné rodinné atmosféry, kterou musím opakovaně zažívat.

Hotel rodiny Eggerových najdete v městečku Zell am Ziller nedaleko areálu Zillertal Arena. Hotel řídí již tři generace Eggerů: šéfují tu stále rodiče – otec Siegfried filosoficky, energická matka Theresia fakticky – jejich syn Stefan je nejen šéfkuchař, ale i dietolog, sestra Theresa v hlavní roli sommeliérka a Stefanovi dvě dcery mají na starosti recepci, marketing a wellness. Hotel vlastní i lovecký revír, takže stačí lovecký lístek a Stefan vás vezme na lov.

Šéfkuchař a maratónec

Šéfkuchař Stefan Egger, bývalý ultramaratonec a vystudovaný dietolog, vychází z tradičních tyrolských receptů, ale inspiruje se i mezinárodní kuchyní. K jeho hitům patří například Alpské sushi, ve kterém jsou všechny suroviny včetně rýže ze Štýrska. Místo do mořské řasy balí rýži do listů zelí, pstruhy mu dodává jeho soused a kamarád ze zdejších vod, zeleninu farmáři z okolí, místo wasabi se podává nastrouhaný křen rozmixovaný s bylinkami… Další specialitou hotelu Theresa, mezi jehož hosty patří i nemálo Čechů, je také vlastní „sedmibylinný“ gin. Jeho složení Stefanova dcera Franziska prozradila jen rámcově – jalovec, všedobr, citronová kůra, seno, limbové dřevo, růže, levandule. Chutná náramně a potvrzuje krédo Stefana Eggera, které platí nejen u sporáku a u stolu: „Z přírody můžeš čerpat sílu, pokud jsi s ní v souladu.“

Více informací:

>> www.theresa.at

>> www.zillertal.at

 

Jak se tam dostat

Z Prahy přes Rozvadov a Mnichov a Kufstein. Z dálnice A12 sjedete u Wiesingu na silnici 169. Do Zell am Zilleru je to nějakých 550 km. Z Brna přes Mikulov, Vídeň, Linec a Salcburk je to asi o 50 km dál.

Do Zillertalského údolí se dopravíte pohodlně i vlakem. Nejbližší nádraží, kde staví rychlíkové spoje, je Jenbach, odkud jezdí směrem do Zell am Ziller autobusy Postbus a zillertalský vlak.