Loading...
Krkonoše - svazek měst a obcí ustanovil se zástupců obcí centrálních východních i západních Krkonoš, Správy Krkonošského národního parku, Libereckého a Královéhradeckého kraje a dalších míst, pracovní tým, jehož úkolem je připravovat, na základě analýzy, Integrovanou strategii krkonošského regionu na léta 2014 – 2020. Jedním z možných přístupů je využít záměrů Ministerstva životního prostředí, a také pro krkonošský region připravit Krajinný integrovaný plán rozvoje (KIPR).
KIPR může být jedním z nástrojů podpory udržitelného rozvoje i našeho regionu. Zároveň se může stát důležitým pro efektivní čerpání finančních prostředků z evropských strukturálních fondů.
KIPR má, i podle našeho názoru, předpoklady, aby se stal koordinačním nástrojem pro společnou přípravu celého komplexu navazujících regionálně významných a vzájemně souvisejících projektů.
Projekty, které by byly zahrnuty v KIPR, podle představ ministerstva životního prostředí, by mohly být podpořeny z aktuálních operačních programů, i dalších rezortů, v případě řešení problematiky komplexního rozvoje měst a obcí v regionu, dále z ROP, případně dalších národních programů.
Projekty, které na jeho základě vzniknou, zahrnují např. resort vodohospodářství, rozvoje cestovního ruchu, infrastruktury, Dopravy, občanské vybavenosti. Nebudou ale například řešit nárůst lůžkové kapacity, ale spíše rozvoj služeb spojených s pobyty návštěvníků daných lokalit. Z toho vyplývá, že i Krkonošský region by se o tento koncepční přístup, který by mohl pomoci řešit jeho nejdůležitější problémy, měl intenzivně zabývat.
Ministerstvo životního prostředí asi před třemi lety pověřilo Správu národního parku Šumava přípravou pilotního projektu Krajinného integrovaného plánu rozvoje Šumavy. Cílem je, na základě získaných zkušeností, tento přístup uplatnit i v dalších regionech.
V té souvislosti Josef Nosek, pracovník Svazku Krkonoše a manažer regionálního rozvoje, který s vybranými členy pracovní skupiny Šumavu navštívil, vysvětlil: „Bylo třeba s pracovníky, kteří šumavský KIPR připravovali, prodiskutovat zkušenosti, a případně se podobnou cestou vydat i v Krkonošském regionu. To, co jsme se z otevřené diskuse dověděli, bude pro nás rozhodně přínosné. Víme, jak samotná společná příprava šumavského dokumentu přispěla k pochopení a upevnění dobrých vztahů mezi Šumavským národním parkem a obcemi, i dalšími subjekty, které se na vytváření a realizaci tamější politiky podílejí, s čím se potýkali ve vztahu k dalším organizacím, rezortům i ministerstvu životního prostředí.“
„To všechno se nyní budeme snažit využít i v Krkonoších. Aby naše záměry tady vyjadřovaly především potřebu regionu a současně zapadaly do koncepcí krajských i celostátních. To jsou, podle mého názoru, podstatné předpoklady, aby snažení krkonošského svazku měst a obcí i všech lidí, kteří tady žijí, podnikají, nebo do Krkonoš přijíždějí jako turisté, mělo smysl a přineslo v nastávajícím období konkrétní výsledky.
Pokud bychom Šumavu nenavštívili, pravděpodobně by nebylo iniciováno další setkání sedmi českých specifických regionů zvláště chráněných oblastí, do kterých Krkonoše také náleží. Jeho cílem bude sladit přístupy tak, aby argumenty podpořily taková řešení, která omezí byrokracii, zjednoduší řízení a zavedou objektivní kriteria pro posuzování kvalit jednotlivých i dílčích projektů. Aby finanční prostředky na jejich realizaci byly využity účelně a přispěly k řešení toho, co je v jednotlivých regionech nejdůležitější. Jednání se uskuteční během května v Praze,“ uzavřel J. Nosek.