Tajemné Chřiby – nikdy nedobytý hrad, Metodějova kazatelna, víno, koně i větrné mlýny

Každý, kdo má rád přírodu, tajemná a zajímavá místa, zařadí do svého Cestovatelského deníku pohoří Chřiby. Mohli byste se setkat také s jinými názvy, místní jim také říkají Hříběcí hory, ale také Buchlovské hory, to podle hradu Buchlova, který stojí na jednom z vrcholů pohoří.

Chřiby se rozkládají se v samotném středu Moravy. Táhnou se severovýchodním směrem od Kyjova k Otrokovicím v délce asi 34 km. Dalo by se říci, že přes Chřiby prochází pomyslná hranice mezi národopisnými oblastmi Hanou (na severu) a Slováckem (na jihovýchodě).

Nejsou to hory nijak vysoké, nejvyšší vrchol se jmenuje Brdo, má nadmořskou výšku 587 metrů. Území Chřibů má status přírodního parku. Jak by ne. Cenných přírodních lokalit je zde velké množství. Na rozdíl od jiných hor porostlých zejména jehličnany, jsou pro Chřiby typické rozlehlé bukové lesy. Jsou to lesy plné zvěře, dokonce sem na lov jelenů kdysi vyjel i císař František Josef I. s ruským carem Alexandrem III. A milovníci houbaření jsou zde jako v ráji.

Na jižních svazích Chřibů se pěstuje vinná réva. Dříve tomu tak bylo i na severních svazích, což vysvětluje, proč Zdounky a Kroměříž, což jsou místa ležící severně od Chřibů, mají ve svých městských znacích zobrazeny vinařské nože. Pohoří je prostoupeno mnohdy bizardními skalami a roztroušenými skalními městy. Také se zde nacházejí stopy velmi starého osídlení – mystická hradiště, archeologické památky z doby lovců mamutů či Velkomoravské říše.

Ačkoliv není pohoří příliš známé, dokonce se vkrádá myšlenka, že jsou to hory tak trochu zapomenuté, o turistických atraktivitách, které zde naleznete, se dá říct pravý opak.  

Důkazem je třeba již zmíněný, mohutný a nikdy nedobytý hrad Buchlov. Jeho sbírky nadchnou nejen milovníky historie, ale také cestovatele – jsou zde k vidění zajímavé předměty, které majitelé hradu získali při svých cestách mimo Evropu. Hrad slouží již od poloviny 19. století jako veřejné muzeum, spolu s Národním muzeem v Praze tak patří mezi ta nejstarší u nás. Sluší se doplnit, že ze skály, na níž hrad stojí, byl vylomen kámen, který je zasazen do základů pražského Národního divadla.

S hradem souvisí další velmi známá turistická atraktivita, a tou je zámek v Buchlovicích. Majitelé hradu Buchlova vyměnili bydlení v nepříliš pohodlné kamenné stavbě za útulnou barokní vilu vystavěnou v italském stylu. Její krásu můžete obdivovat jak zvenčí, tak při prohlídce, která může nabídnout řadu zajímavých příběhů, které s Buchlovicemi a jejich majiteli souvisejí.

V podhůří Chřibů leží Velehrad, nejvýznamnější poutní místo v ČR se skvostnou bazilikou Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje. Velehrad je cílem putování po mezinárodních Cyrilometodějských stezkách, které jsou aktuálně vyznačeny na 500 km tras na Moravě, v Polsku a Slovensku. Více na www.putujmebezhranic.cz

S cyrilometodějskou tradicí velmi úzce souvisí další známé místo – Hora svatého Klimenta zvedající se nad městysem Osvětimany. Zde údajně pobývali sv. Cyril s Metodějem, když přenášeli ostatky sv. Klimenta od Černého moře do Říma.

Rozhodně byste neměli vynechat návštěvu hradu Cimburka, který je přístupný jak z Osvětiman, tak z Koryčan. Rozlehlý hrad ze 13. století byl na 300 let opuštěn, nyní díky sdružení Polypeje zažívá doslova znovuzrození.

Pokud se budete pohybovat kolem Cimburka, zcela jistě narazíte na řadu skalních útvarů. Těch je nakonec spousta v celém pohoří. A některé z nich mají zajímavé tvary, názvy či příběhy. Například poblíž Cimburka skála zvaná Kazatelna byla místem, odkud sloužil mše biskup sv. Metoděj. Nedaleko obce Modrá pak leží v lese u cesty zvláštní kámen zvaný Králův stůl. Je opracován a jsou na něm vyryty znaky o jejichž významu a smyslu není dosud vše známo. www.vychodni-morava.cz/vm3/skaly-jeskyne-a-jine-zajimavosti

Modrá ale má také jiné atraktivity. Například areál Skanzen. To je komplex soustředěný kolem archeologického naleziště z velkomoravského období nabízející poučení, zábavu i odpočinek. Archeoskanzen poskytuje hypotetický pohled na opevněnou vesnici z 9. století. Stojí zde i replika kostela sv. Jana Křtitele v blízkosti původních základů. Život pod hladinu rybníka ukazuje ojedinělá expozice „Živá voda“, neschází stádečko praturů, Centrum slováckých tradic, nabídka ubytování, stravování, i exotická zvířata v teráriu.

Kdo by chtěl uniknout do klidu hlubokých lesů, vydá se do rekreačního areálu Bunč. Silnice sem vede mnohdy až strašidelnou krajinou, ale areál samotný je přívětivým místem, je zde křižovatka turistických a cykloturistických tras. A také ideální místo pro výšlap na nejvyšší vrchol Chřibů  - Brdo, kde stojí populární kamenná rozhledna.

Milovníci dalekých výhledů mají daleko více možností. Rozhledny Zdenička a Lebedov nedaleko Zdounek stojí v severním podhůří Chřibů, do vinic nás zavede rozhledna Floriánka nedaleko vinařské obce Polešovice či nedaleko stojící rozhledna Doubí u Vážan. Na vinohrady budete shlížet i z rozhledny nad obcí Modrá. Jedinečným tvarem vás okouzlí rozhledna v obci Salaš nedaleko Velehradu. A skvělým vyhlídkovým místem je také věž hradu Buchlova.

Název Hříběcí hory se nepoužívá náhodně, Chřiby učarují milovníkům jízdy na koni. Jsou zde známá střediska hipoturistiky, zejména v Kostelanech, Těšánkách u Zdounek, Koryčanech či Buchlovicích. A také je zde řada tras, na které se můžete na hřbetu koně vydat. V Kostelanech pak můžete zažít nevšední atmosféru Divokého západu v tamním rekreačním komplexu.

K cenným památkám a zajímavým cílům patří větrné mlýny. Ten ve Velkých Těšanech je ceněnou originální národní kulturní památkou, v Jalubí stojí replika původního mlýna. Také Bukovanský mlýn nedaleko Kyjova je turisticky atraktivní, především je to rozhledna stylizovaná do podoby větrného mlýna.  

Možná byste nečekali, že lze Chřiby spojit i s firmou Baťa. V době těsně před II. světovou válkou se zde na základě iniciativy firmy Baťa začalo se stavbou dálnice, která měla směřovat do Prahy. Stavba byla po válce opuštěna, ale ve Chřibech zůstala řada mostů, pilířů, náspů. Některé jsou vidět při cestě z Bunče na Brdo, další například v Zástřizlech v severozápadní části pohoří. Ze Zástřizel je to jen pár kilometrů do Střílek. Historické obce, nad níž stával Střílecký hrad, dnes zřícenina na turistické trase. Střílky ale nabízejí evropsky významnou památku – barokní hřbitov vyzdobený sochami ctností a neřestí. Je národní kulturní památkou a milovníci historie by jej neměli vynechat.

Chřiby uspokojí i milovníky „plavby vzduchem“. V malé obci Břestek je vybudováno největší centrum balonového létání v ČR. Vystartujete tiše a neslyšně a než se nadáte, je před vámi silueta hradu Buchlova, zapadající slunce, krajina protkaná řádky vinohradů, lesklé provázky potoků, zrcadla jezírek a rybníků. A temně zelené lesy, kam až dohlédneš. Krása, které nejde odolat.

Jak se do Chřibů dostat?

Výchozími místy jsou města a obce v podhůří: Osvětimany, Koryčany, Střílky, Zdounky, Kroměříž, Kvasice, Otrokovice, Kudlovice, Modrá, Velehrad, Buchlovice. Pohořím prochází silnice I. třídy spojující Uherské Hradiště s Brnem. Autobusová doprava vyjíždí zejména z Kyjova, Uherského Hradiště, Kroměříže, Zlína, Uherského Brodu a Koryčan.