Těžba pod karvinskou částí Doly končí, „šikmý kostel“ ožívá

Kostel sv. Petra z Alkantary; zdroj foto: OKD  •  Fotografie (1)

Těžba černého uhlí v Karviné-Dolech postupně končí. Konkrétně pod legendárním kostelem sv. Petra z Alkantary, který se kvůli poklesům terénu o více než 37 metrů naklonil téměř o 7 stupňů, již poklesy dozněly, a tak mohli těžaři přistoupit k jeho komplexní rekonstrukci. Kostel po generální opravě dnes společnost OKD slavnostně předala k užívání církvi.

„Ještě počátkem 90. let minulého století hrozilo kostelu zřícení a byl určen k demolici. To, že se ho podařilo zachránit a nyní bude vítat lidi při vjezdu do Karviné v plné kráse, je důkazem nové firemní kultury OKD, nového přístupu k rekultivacím a k odstraňování důlních škod. Péče o region patří k našim prioritám,“ řekl Václav Kabourek, ředitel Dolu Darkov, který měl rekonstrukci na starost.

Rekonstrukci zajišťovala stavební firma WINRO z Velkých Hoštic na Opavsku, která se zaměřuje na restaurování historických objektů a kulturních památek. Přestože kostel zůstal šikmý, proměnil se k nepoznání. Má novou fasádu ze speciálního materiálu odolného povětrnostním vlivům, odvětrávací kanálky proti vlhkosti, zabezpečené odvodnění a opravenou podlahu. Do rekonstrukce investovali těžaři téměř 5 milionů korun.

Kostel také ještě letos dostane díky daru Nadace OKD nové zvony. O ty původní ho připravili nacisté, po II. světové válce je sice nahradily jiné, byly už ale jen železné. „Ovšem zvony, které jsou železné, zvoní úplně jinak než zvony ze zvonoviny. Se zvony se vždycky vrací život, a tak je to taková naděje pro toto místo, které bylo poddolováno, že i zde znovu život přijde,“ řekl farář karvinské římskokatolické farnosti Daniel Vícha. Ve svatostánku teď chystá pravidelné nedělní mše i další církevní obřady.

Kostel svatého Petra z Alkantary byl postaven roku 1736 v barokním slohu místním šlechticem Františkem Wilhelmem Larischem na místě dřevěného kostela svatého Martina. Jelikož v Těšínském Slezsku bylo již svatému Martinovi zasvěceno několik kostelů, byl jako patron nového kostela vybrán svatý Petr z Alkantary. Jedinečnost chrámu spočívá nejen v jeho historické hodnotě, ale zejména v okolnostech, které stavbu postihly a natrvalo poznamenaly. Po zahájení těžby černého uhlí bylo od roku 1854 pod kostelem vytěženo 27 slojí v celkové mocnosti 46,82 metrů. O záchraně kostela bylo rozhodnuto v polovině 90. let minulého století, kdy firma OKD zajistila jeho první rekonstrukci.