Tourfilm - okénko do snů a přání.

Tourfilm je bezesporu perlou Karlovarského týdne. Sice působí mnohem komorněji, než tomu je při zdejším už světoznámém filmovém festivalu, ale i tak to pro návštěvníky i přítomné odborníky nebývá ztráta času. Loňský 4. ročník Karlovarského týdne to jasně prokázal. Jeho součástí byl byl už tradičně Mezinárodní filmový festival cestovního Ruchu Tourfilm, dále Lázeňský festival a dvě odborné konference – Lázeňská konference Sdružení lázeňských míst a Konference o lázeňství a cestovním ruchu. Karlovarský týden je totiž nejen Mekka turistů, skutečných i teoretických dobrodruhů, milovníků dálek či fandů do kultury popřípadě historie, ale také forum lázeňských odborníků, ředitelů balneologických provozů a zařízení nebo zástupců turistických kanceláří z domova i zahraničí. Ovšem vrcholem mezi již zmíněnými presentacemi je, alespoň pro běžného návštěvníka, filmový festival Tourfilm. Zde se mohou diváci při shlédnutí filmů dnes už z více jak stotřiceti zemí zasnít, nebo při doprovodných přednáškách pobesedovat s lidmi, kteří byli tam, kam se většina z nás asi nikdy nepodívá. V loňském roce krom toho v rámci akce proběhl i festival Tour Region Film, kde se promítala další více než stovka filmů. Na historii, současnost i možnou budoucnost této dnes již legendární filmové přehlídky jsme se zeptali toho nejpovolanějšího, ředitele Mezinárodního festivalu turistických filmů Tourfilm, dr. Josefa Schütze:

Filmový festival Tourfilm má za sebou pěknou řádku let. Jeho první ročník odstartovali nadšenci z tehdejšího národního podniku Merkur v roce 1967 v nevelkém sále hotelu ve Špindlerově Mlýně. Od té doby uplynulo mnoho let. Kdy se vám stal festival osudným?

Mnohem později. To se již Tourfilm rozrůstal, takže se ukázalo, že možnosti tehdejšího Špindlerova Mlýna prostě nestačí. Proto hledali organizároři jiné místo. Napadlo je přesunout celou akci do Karlových varů. Bylo tu příjemné lázeňské prostředí a díky už tehdy proslavenému filmovému festivalu i festivalové prostředí. Festival se nám, mladým, moc líbil, už jenom z toho důvodu, že se tu nepromítaly žádné politické propagandy, ale filmy o cestování a přírodě. Prakticky to bylo okno do nám uzavřeného světa. Tady jsme například poprvé shlédli filmy o Scheyselách. Do té doby jsme vůbec netušili, že něco takového existuje. Objevili jsme dokumenty o Číně, kterou jsme doposud znali pouze z propagandistických šotů. A další a další úžasné zajímavosti. To vše nejenom mne tehdy emotivně táhlo k filmařině a jejím prostřednictvím i ke Karlovým Varům. Do revoluce vše zastřešovala státní reklamní agentura Merkur. Po listopadu 89 se situace začala měnit. V roce 1992 se stát rozhodl, že aktivity jako byl Tourfilm, bude financovat pouze částečně. Zbytek si musí sehnat sami organizátoři, jak mohou. Ten, kdo bude napříště podobné akce organizovat, si musí umět získat nějaké spontzory, popřípadě partnery pro finanční podporu apod. Agentura Merkur dala od festivalu okamžitě ruce pryč, takže tehdejší ministerstvo kultury (?!)hledalo někoho, kdo by se za jmenovaných, tehdy velice nepopulárních, podmínek osyřelého festivalu ujal. Mimo jiné oslovilo i nás, tedy ty, kteří tuto akci pravidelně navštěvovali, jak z profesních důvodů (byli jsme filmaři) , tak protože jsme byli velcí ctitelé tohoto typu filmů. My zase jsme na nabízený projekt radostně kývli. Netušili jsme totiž, do čeho vlastně jdeme. Došlo nám to ve chvíli, kdy jsme začali pracně hledat to, co je pro organizaci festivalu, jako je Tourfilm nejdůležitjší – kontakty na filmaře, cestovní agentury, státní organizace a další osoby či firmy z celého světa. Začínali jsme zhruba s materiály, získanými ze třiceti států. V současné době pro ilustraci oslovujeme bez problémů důležité organizace 136 zemí, které se našeho festivalu účastní. To pro nás znamená nutnost komunikace se 160 zeměmi. Ne každý se totiž může zúčastnit. Důvod je jednoduchý. Malé státy každý rok film neudělají, ale je nutné je přesto oslovit a myslet na budoucnost.

Jak byste tento specializolvaný festival charakterizoval ?

Tourfilm je festival turistických filmů, festival, kde se dá vidět to nejlepší, co se na celém světě v současné době v tomto oboru produkuje. Uvidíte na něm na jedné straně filmy o státech, městech regionech, filmy o komerční turistice, presentace cestovních kanceláří, hotelových domů, leteckých společností, dopravců dokonce i záznamy turistických atrakcí. V neposlední řadě jsme v současné době zaznamenali opravdový boom televizních filmů. Televize má svojí rozsáhlou televizní obec, čítající moohamilionové publikum. Některé filmy tak vidí dokonce více než sto milionů diváků. Protomá už v našem sestivalu stabilní pozici. V současné době jsme svědky nové, další, neustále se rozrůstající kategorie, a to jsou presentace multimediálních internetových médií.

Jak se stal Tourfil součástí lázeňského týdne?

Byla to především iniciativa státní agentury Czechturism. Původně byly tyto akce na sobě nezávislé. Zvlášť sepresentoval Tourfilm, zvlášť Lázeňský týden a Konference lázeňských míst byla dokonce putovní, tedy pokaždé byla v jiném městě. Vedení Czechturismu, kterému tehdy šéfoval nynější ministr Vondruška, přišli s myšlenkou, že by bylo ideální tyto tři akce dát do jednoho místa a spojit ve stejném čase. Tak vlastně vznikl Karlovarský lázeňský týden. Osobně si myslím, že je to velice pozitivní záležitost, už jenom proto, že v tomto týdnu, veškeré akce, které se týkají cestovního ruchu, nejsou u nás nikde jinde než v Karlových Varech. Navíc, abych parafrázoval slova primátora Karlových Varů, Ing. Wernera Hauptmana, který tvrdí,

že jeho město je České republice nejenom lázeňským městem číslo jedna, ale také hlavním městem filmu naší zemi.

Jak hodnotíte loňský ročník ?

Za sebe velice pozitivně. Rozdělili jsme program na logické celky, přesunuli jsme se z hotelu Pupp do hotelu Thermal, který je díky poloze i architektuře pro festival praktičtější. Je blízko centra města, tím pádem se sem podařilo dostat obrovské množství diváků. Bylo zajímavé pozorovat, jak se v průběhu dne proměňovala divácká struktura. Dopoledne festival opanovala mládež ze škol, po obědě přišlo starší publikum a večerní projekce byly doslova napěchované, těmi, kteří jsou přes den v práci. Návštěvnost letos překonala veškerá očekávání.

Na ve stejné době probíhající Konferenci lázeňských měst přednášející v nejrůznějších pádech skloňovali slovo „krize“. Projevila se tato hospodářská hrozba i u vás na Tourfilmu?

Řekl bych, že projevila. Ovšem paradoxně pro nás pozitivně. Krize donutila celou řadu států podpořit místní cestovní ruch a přidat peníze na propagaci. Prostě potřebují, aby se o nich vědělo, aby prostřednictvím filmu získali zájem diváků, tedy potencionálních turistů, kteří by mohli navštívit propagovanou destinaci a zlepšit tak i jejich obchodní a turistickou bilanci.

Během mezinárodního karlovrského filmového festivalu se stalo velkou atrakcí, konečně jako v podobných případech i jinde ve světě, že do promítacího areálu pořicházejí VIP hosté doslova po červeném koberci, což je velká sláva. Zrganizovali jste také něco podobného?

My si na červený koberec moc nepotrpíme, ale důležité hosty jsme tu měli také. Jedním z nich byl to Ian Wright, na kterého jsme trošku pyšní, protože po dvou letech se nám ho konečně podařilo přemluvit k účasti na našem festivalu. Třikrát ho ocenila U.S. Cable Ace Awards, jako nejlepšího TV moderátora v oblasti cestopisných pořadů.Tito lidé jsou obrovsky celoročně vytížení prací, takže najít volné okénko a sladit termíny bylo pro Tourfilm hodně obtížné. Našem oboru, tedy moderátorské turistické a dokumentaristické publicistice je to člověk číslo jedna. Jeho filmy se promítají v nejméně 50 státech světa a jeho publikum se dá počítat na destíky milionů. V jedné chvíli je v Asii, v druhé a Austrálii, nebo v Indii nebo Amereice. U těchto lidí je opravdu velký problém zkoordinovat termíny. Nám se to povedlo.

Jak vidíte budoucnost Tourfilmu?

Poměrně optimisticky. A to nepřemýšlím jenom z pohledu organizátorů Tourfilmu. Z turistického průmyslu se stal uznávaný zdroj státních i soukromých příjmů. Lidem se daří lépe a chtějí cestovat a také poznávat. Proto hledají informace, které na naší akci najdou. Na druhé straně mají filmy s turistickou tématikou vysokou sledovanost, takže je o ně zájem i v televizních redakcích.Krom toho se neustále objevují nová informační média, a zájem o tuto oblast roste. Lidé chtějí co nejvíce vědět o místu, kam pojedou na dovolenou, nebo alespoň kam by se chtěli někdy v životě podívat. Popřípadě si jen tak lehce zasnít. Tourfilm je jedním z hlavních zdrojů těchto informací u nás.

V roce 2008 v Karlových Varech také soutěžili amatérští filmaři. Loni nikoliv. Jak to bude v letošním roce?

Tuto akci se nám letos nepodařilo zopakovat z toho prostého důvodu, že se nám přihlásilo 650 filmů ze 136 zemích světa. Vzhledem k omezené době trvání festivalu to prostě z kapacitních důvodů nešlo. V roce 2009 roce jsme se zkrátka soustředili na profesionály. Ale do budoucna soutěž amatérských filmů v žádném případě nevylučuji. I když se nám to letos asi také nepovede.

Autor rozhovoru: Antonín Karoch