Velikonoce ve Velkých Karlovicích budou patřit pomlázce, lyžování a jehněčím specialitám

Ukázky tradičních valašských řemesel a zvyků, ale také lyžování a gurmánské zážitky nabídnou návštěvníkům o velikonočním víkendu Velké Karlovice.

K jarnímu období tradičně patří jehněčí speciality. Po celý velikonoční prodloužený víkend je bude nabízet restaurace hotelu Lanterna. Kuchaři připravili jehněčí vývar s bramborem a kořenovou zeleninou, pečenou jehněčí kýtu na rozmarýnu s mladým špenátem a bramborovým knedlíkem, pečené jehněčí kolínko provoněné šalvějí s konfitovaným česnekem a bramborovou kaší či pirohy s trhanými kousky jehněčího masa a špenátem podávané na brynzové omáčce. www.lanterna.cz

Karlovický Ski areál Razula pořádá v sobotu 30. března k oficiálnímu ukončení lyžařské sezóny tradiční závod Razula Open Cup. Určen je široké veřejnosti bez ohledu na věk. „Zajímavostí je, že se ho zúčastní i český reprezentant Martin Vráblík, který letos získal 15. místo na mistrovství světa. Pro trénink na závody využíval právě i sjezdovku Razula. Martin pojede mimo soutěž a účastníci si mohou ověřit, jak jsou na tom v porovnání se závodníkem na úrovni světového poháru“ láká Lubomír Sušila ze Ski areálu Razula. Obří slalom se jede na hlavní, kilometrové sjezdovce Razula. Prezence probíhá do 10 hodin, start jednotlivých kategorií je od 11:30. Vypsáno je několik věkových kategorií. Nejmenší lyžaři jedou jen jedno kolo na kratším úseku s převýšením 160 metrů. Lyžovat se bude ve Ski areálu Razula ještě i v neděli a na Velikonoční pondělí. Poté bude o dalším provozu rozhodnuto podle zájmu lyžařů. www.razula.cz

V neděli 31. března se uskuteční u Karlovského muzea tradiční Velikonoční šmigrustování. Na podiu se představí Dětský taneční folklorní soubor Karlovjánek, Dětský pěvecký soubor při ZŠ Velké Karlovice, Dětská cimbálová muzika Jaloveček a Hudecká muzika Staré gatě. Pro děti budou připraveny rukodělné dílny, kde si vyzkouší malování a drátkování vajíček, zdobení perníčků nebo výrobu píšťalky a štípané holubičky. Součástí programu je i jarmark s ochutnávkou frgálů, trdelníků a medoviny. V muzeu bude zároveň otevřena výstava keramiky a květinových vazeb Radka Palána a Miroslavy Vojvodíkové. www.velkekarlovice.cz

Ve stejný den od 13 do 17 hodin chystá velikonoční program také Informační centrum Zvonice Soláň na blízké hoře Soláň. Připraveno bude pásmo v podání dětského souboru Kelčovan, beseda o velikonočním čase s hudebním doprovodem cimbálové muziky, ukázky výroby kraslic a řemesel a malé nahlédnutí do velikonočního jídelníčku.

Podvečer velikonočního pondělí si mohou návštěvníci Velkých Karlovic zpestřit posezením s cimbálovou muzikou Vincúch ve Valašské hospůdce hotelu Horal. Koná se od 19 do 23 hodin, nebude chybět ochutnávka vín a kuchaři připraví jehněčí speciality. www.valachy.cz

Velikonoční zvyky a tradice (nejen) na Valašsku
Užijte si připravené velikonoční programy ve Velkých Karlovicích – a inspirujte se dávnými zvyky našich předků. Různými pranostikami je protkán téměř celý týden před Velikonocemi. Středa se nazývala Škaredá nebo Sazometná, podle toho, že se v tu dobu vymetaly komíny. V ten den se lidé nemají škaredit a mračit, nebo jim to zůstane po celý rok.

Na Zelený čtvrtek se má snít něco zeleného, třeba špenát, kopřivy nebo zelí. Člověk pak bude zdravý a silný. Když při zvuku zvonů zacinká mincemi, bude jich mít po celý další rok dostatek.

Na Velký pátek se udržuje dávný zvyk „klepání“, kdy chlapci obchází vesnice a městy s hrkači a řehtačkami a hrkáním oznamují čas modliteb místo zvonů, jež „odletěly do Říma“. Na Velký pátek má voda ozdravující sílu. Hned ráno má člověk skočit do potoka, voda ho ochrání před nemocemi. V tento den se otevírá země, aby vydala poklady. Hospodyně nemají prát, říká se, že by namáčely ruce v krvi Krista.

Na Bílou sobotu, poslední postní den, se uklízí (bílí) domácnost a vrcholí přípravy na velikonoční neděli a pondělí. V tento den si lze pojistit pevné zdraví omytím obličeje vodou nebo sněhem.

Víte, že zvyk darování pentlí při pondělní pomlázce je novodobý, stejně jako nošení velkých tatarů, jež etnografové datují do meziválečného období? Na Valašsku se také dívky vyplácí březovými větvičkami, polévají se studenou vodou či voňavkou. Říká se, že po vyšlehání zůstane dívka či žena celý rok zdravá a uchová si plodnost. Podle jiných výkladů šlehání zeleným proutkem přenáší do ženy sílu a krásu probouzející se přírody.