Za alchymistou magistrem E. Kelleym se vydejte do Mostu

Horkou novinkou letošní sezony na mosteckém hradě Hněvín je stálá výstava Dílna magistra Edwarda Kelleyho. Alchymista, kterého si oblíbil a posléze zatratil sám císař Rudolf II., právě na hradě Hněvín našel svou smrt. Krátce předtím než Edward Kelley dobrovolně odešel ze světa, údajně město Most proklel. Po několika staletích původní město skutečně zmizelo z povrchu zemského.

Jaká byla životní pouť této skutečné historické postavy, to už návštěvníkům hradu Hněvína odhalí nová expozice. V sedmi zastaveních poodkryje alchymistické kousky a triky, které dovedly Kelleyho až k císařskému dvoru. Prostřednictvím scénické koláže připomene, oč se velký alchymista, mág a mystifikátor pokoušel a co někdy s notnou dávkou štěstí i uskutečnil.

Dílna magistra Edwarda Kelleyho bude otevřena 12. června, navštívit ji můžete až do konce září, každý den od 11 do 17 hodin. U příležitosti otevření výstavy bude vydána limitovaná edice turistické známky.

V Mostě ale můžete navštívit spoustu dalších zajímavostí, například děkanský kostel, jehož unikátní přesun dodnes budí obdiv v celém světě, sportovní areály autodrom, hipodrom (koňské závodiště), aerodrom (letiště) a koupaliště Aquadrom nebo volnočasové areály u jezer Matylda a Benedikt, to je jen stručná nabídka z širokého a bohatého turistického menu.

Více informací: www.mesto-most.cz a www.imostecko.cz

Alchymista, mág a podvodník Edward Kelley
Magistr Edward Kelley se narodil v Anglii roku 1555. Byl zapsán ke studiu na Oxford, a přestože studium nedokončil, celý život užíval neoprávněně univerzitní titul. Následně se učil lékárníkem, pracoval také v advokátní kanceláři, kde se dopustil podvodu padělatelství, za což mu byly uříznuty obě uši. Poté vstoupil do služeb známého Johna Dee, se kterým později odcestoval do Polska a do Čech...

Alchymistické kousky, které E. Kelley předvádí u Viléma z Rožmberka, zaujaly samotného císaře Rudolfa II. První pokus uskutečněný před císařem dopadl skvěle, protože Kelley prý dokázal proměnit libovolný kov v čisté zlato. Další životní osud ho spojil s Johanou Westonovou, vdovou z Mostu. Byla to láska na první pohled, a tak se po měsíční známosti konala svatba. Paní Westonová se stala paní Kelleyovou, prodala svůj dům a své statky v Mostě a následovala svého manžela do Prahy.

Oblíbenost Edwarda Kelleyho u císařského dvora však začala pomíjet. Osudným se mu stal souboj s dvorním úředníkem Hunklerem v roce 1591, při kterém přišel císařův dvořan o život. Souboje byly v té době zakázány, a proto Kelley z Prahy prchá. Je ale zatčen a uvězněn na hradě Křivoklát. Odtud se snažil uprchnout, po laně se spustil z věže, to se však přetrhlo a Kelley se zranil tak vážně, že byla amputována noha. Kelley byl převezen do bezpečnějšího vězení na mostecký hrad Hněvín, kde mohl dělat i své pokusy. V létě roku 1597 zde dokončil své dílo Tractus de lapide philosophorum (Pojednání o kameni mudrců), kterým chtěl oblomit císaře. Rudolf II. ho však z vězení nepropustil. Magistr Kelley se rozhodl pro druhý útěk. Ten se opět nezdařil a alchymista si zranil druhou, zdravou nohu. Protože trpěl velkými bolestmi, rozhodl se, že nebude dožívat svůj život jako mrzák. Vypil smrtící tekutinu a 1. listopadu 1597 ve věku 42 let na hradě Hněvín umírá.

Traduje se, že před svou smrtí magistr Edward Kelley proklel mostecký hrad a město Most, aby zmizely z povrchu země za všechna příkoří, jichž se mu zde dostalo. Pravdou je, že hrad zmizel za několik desítek let a samotné město o necelých čtyři sta let také.