Zámek Průhonice u Prahy
ACK ČR zve na poněkud netypický památkový objekt
Sekce památek a významných turistických cílů Asociace cestovních kanceláří ČR připravuje pro členy asociace rozmanité návštěvy a exkurze, svým obsahem odpovídající názvu sekce. Vybírá jako cíle jak známé objekty a místa, která by neměla v programech cestovních kanceláří chybět, tak lokality, které dosud nebyly dostatečně turisty objeveny a přesto vykazují vysoké návštěvnické hodnoty. V nedávných dnech se tak cílem exkurze členů ACK ČR– jak majitelů cestovních kanceláří a agentur, tak i průvodců, stal zámek a park Průhonice na jihovýchodním okraji Prahy. Přesto, že je zapsán na seznamu památek UNESCO, dosud byl objeven především návštěvníky z blízkého, někdy i vzdálenějšího okolí, ale rozhodně na seznamu nejvyhledávanějších atraktivit ještě nezaujal místo, které by mu právem mělo patřit. Svou návštěvu a prohlídku zámku i parku členové ACK zahájili v Rytířském sále, který v poslední době bývá využíván v případě, kdy se na zámku konají kulturní, společenské, firemní a podobné akce. Po přivítání a videoprezentaci se hosté vydali na prohlídku interiéru objektu a poté unikátní obory. Ta se těší zajímavé historii.
Průhonický park založil hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca v roce 1885 a postupně jej utvářel podle svých představ. Vzorem mu sloužil park v Čechách pod Kosířem a zejména pak vyhlášený park knížete Pückler-Muskau v Horní Lužici. Průhonický park vznikl v době, kdy krajinářský styl už dosáhl svého vrcholu a kdy tzv. anglické parky v Evropě počaly být obohacovány rostlinami exotického charakteru. Při zakládání parku bylo využito původních zalesněných částí, jejich vzrostlých dřevin, které tvořily kostru nových výsadeb. Některé přirozené partie zůstaly zachovány, někde byly ponechané dřeviny použity ke stínění či ochraně nových výsadeb. Základem okrajových partiíé se staly původní porosty, zahuštěné výsadbou nových druhů tak, aby tvořily jak kulisu pohledovou, tak i ochranu proti větru. Zajímavé mladé stromy ve vnitřních porostech byly uvolněny a postupně zvýrazněny jako parkově cenné solitéry. Stylotvorné je volné uspořádání parkových ploch. Porosty dřevin, skupiny stromů a keřů se střídají s volnými lučními plochami, rybníky, potoky i jejich slepými rameny. Vůdčím prvkem parkové kompozice jsou mistrně volené průhledy. Bývají ukončeny dominantou, kterou v bližší části parku tvoří nejčastěji zámek, ve druhé pak skupiny porostů. Osu celého území tvoří potok Botič. Na něm a jeho přítocích vyrostly jezy, přepady a slepá ramena. Tyto úpravy spolu s rybníky Podzámeckým, Labeškou a Bořínem výrazně změnily tvář krajinného úseku a zlepšily i místní klimatické podmínky. Zvýšila se vlhkost vzduchu, jež příznivě ovlivnila pěstování jehličnanů a rododendronů. Cesty, tvořící v parku hustou síť, jsou vedeny v přirozených křivkách, sledují tvary terénu a zpřístupňují partie a výhledy, řešené s vytříbeným vkusem. Seskupení dřevin je voleno tak, aby v pozorovateli zanechalo trvalý dojem. Různých dřevin se využívá k odstupňování popředí, kulis a pozadí pohledů. Dovedně je využita rovněž proměnlivost dřevin v různých ročních obdobích, především po stránce barevnosti – při rašení, v květu či podzimním zbarvení listů. Nevidíme tu pravidelné geometrické tvary, výjimku tvoří pouze pravidelně řešená část Velkého nádvoří. Průhonický park se řadí k vrcholným krajinářským dílům na evropském kontinentu. Ojedinělým způsobem v něm bylo využito původních dřevin domácích v kombinaci s dodanými dřevinami odjinud. Pro mnohé z nich se staly Průhonice vstupní branou nejen do Čech, ale i do Evropy jako takové.
Zámek Průhonice se od ostatních podobných historických objektů nabídkou pro návštěvníky liší. Na rozdíl od klasických okruhů na hradech a zámcích kdekoli jinde poskytuje ukázky, co se tu – vzhledem ke zdejší velmi intenzivní činnosti Botanického ústavu Akademie věd ČR – děje v této oblasti, seznamuje s výsledky výzkumů a projektů, jež tu probíhají jaksi navíc… Teprve jako doplňkové činnosti jsou tu pořádány např. svatby, degustace vín ve vinotéce zdejších sklepů, ochutnávky sýrů, akce čistě „zahradnické turistiky“ apod. Jak byli členové ACK informováni, existuje již projekt obnovy parku do původní podoby, jakou dal areálu jeho zakladatel hrabě Silva-Tarouca. Ten ovšem předpokládá stamilionovou investici a tak se teprve uvidí, zda dojde v nejbližší budoucnosti k jeho realizaci. Soudě podle zájmu účastníků exkurze, uskutečněné pod patronací ACK ČR, své publikum by si tento velkorysý projekt bezpochyby nalezl..
Miroslav Navara