Zimní stanování v Ježíškově království:
Městečko Boží Dar leží v nadmořské výšce 1028 n.n.m a je známé hlavně jako středisko zimních sportů, jako nejvýše položená obec v ČR, působí zde tzv. Ježíškova pošta, a od roku 2007 zde najdete také Ježíškovu cestu, což je okruh v krásné Krušnohorské přírodě obohacený tématickými zastávkami který měří od 5,6 do 12,9 km.
V zimě se Ježíškova cesta stává součástí pečlivě upravovaných okruhů pro běžkaře, z nichž ten náš nejznámější - Lukáš Bauer na Božím Daru bydlí. Když jsme přemýšleli jaké místo zvolíme pro další ročník naší akce, byl právě tento kout krušnohoří jasnou volbou. Jen pro vysvětlení - tou akcí myslíme to, že si parta čtyřicátníků sbalí do báglu stan, spacák, karimatku a něco na zub a vyslyší pobídky svých drahých poloviček a jde se „zahrabat”. Letos jsme museli čekat až do 23.2. než byly podmínky opravdu zimní a mohli jsme vyrazit. Již při výjezdu z Karlových Varů pěkně chumelí a tak jsme rádi, že se nám nahoře o 600 m výše stele nová čerstvá peřina. Na „Božáku” jak tady Boží Dar familierně nazýváme je nádherně. Sněhu asi 80 cm, zima, lyžaři… Němci se trousí do hospod za levným knedlem a jen nechápavě zírají na 4 blázny co navlékají návleky, nahazují batohy a za vrzajícího doprovodu bot a trekových holí mizejí na pláně směrem na Myslivny. Potkáváme poslední běžkaře, kteří spěchají aby byli ještě za světla v teple chat a domovů. Místo, které jsme si vyhlídli na táboření se nachází asi 3 km od městečka. Jde se dobře, nefouká, cesta je prohrnutá a když pak u jedné ze zastávek ježíškovy cesty odbočujeme jsme rádi, že můžeme pokračovat po upravené běžecké stopě. Letos jsme si totiž nevzali sněžnice, jaký rozdíl proti loňské akci, kdy jsme se v nich brodili hlubokým sněhem na Tisovský vrch. Za necelou hodinku jsme na místě, poblíž velkého krmelce a můžeme začít budovat tábor. Ke slovu přichází lavinová lopata a čelovky, protože se začíná stmívat. Sníh je krásný prachový, příjemně se s ním pracuje a cca. po 30ti minutách máme vyhrabaný ve sněhu čtvercový zákop pro naše dva stany Jurek a Coleman. Stany stavíme již za úplné tmy a ani se příliš nezdržujeme jejich kotvením - je stejně bezvětří a navíc v takovém sněhu není ani kotvění klasickými kolíky možné. Teplota klesá k -8°C a my se těšíme na příjemně strávenou noc v našich spacácích. Dva z nás se pro letošní akci vybavili spacáky Pinguin Expert, které by jim měly zajistit pohodovou noc. My máme své osvědčené spací pytle Coleman Latitude X1150, ve kterých jsme loni spali i v teplotě o pár stupínků nižší. Někteří z nás spí na samonafukovacích karimatkách někdo zvolil Evazote karimatku, která se nakonec ukázala jako dobrá volba, protože má vynikající izolační vlastnosti a je lehká. Ležení je připraveno a tak si před spaním můžeme dopřát hodinovou zdravotní procházku noční planinou a po návratu po půlnoci uléháme do stanů a za chvíli usínáme. Absolutní tma a ticho přerušované jen šuměním vloček na plachty stanů je naší vytouženou odměnou.
Každý, kdo má dostatečné vybavení by měl ten pocit zažít. Stačí k tomu málo: dostatek sněhu, stan, karimatka, dobrý spacák i oblečení a chuť podniknout něco bláznivého.