Loading...
Loňsko-letošní zima (tedy 2021/2022) začalo vcelku úspěšně několika vydatnými příděly sněhu. Takže my, lyžující národové, jsme celkem radostně očekávali úspěšného pokračování a toho, že si sněhem podložených radovánek dosti užijeme. Bohužel hlavně přelom roku s vydatnou oblevou dosti zacvičil s bílou nadílkou a zbytky sněhu se zachovaly spíše ve formě ledové krusty a to spíše ve vyšších až nejvyšších polohách našich hor. U nás v Jeseníkách se tak dá obstojně běžkovat snad jen kolem Pradědu (Ovčárna–Švýcárna) jinde je to už horší. V druhém týdnu ledna naštěstí přišlo ochlazení, takže si polepšili minimálně sjezdaři, protože kde to šlo, jely sněžná děla na plné obrátky.
S vydatnějším přísunem přírodního sněhu si polepšili spíš jen západněji, k nám na východ toho bohužel dorazilo míň.
Nicméně i díky pravidelné údržbě zbyl nějaký podklad i v oblasti mezi Ramzovou a Paprskem, což je v Jeseníkách možná nejlepší běžkařská oblast. A protože na nás přeci jen dolehla menší kocovina, využili jsme nadějnou předpověď na třetí lednovou sobotu, kdy i předpověď počasí slibovala nějakou sněhovou nadílku.
Protože jsme se přeci jen zdrželi v Mázhausu fanděním Ester při sjezdu v Zauchensee (slušné 8. místo), projeli jsme jen magistrálu na Paprsek a zpět. K rozcestí Černý potok leze kamení, což do kopce moc nevadí, ale nazpět jsem raději nesli, ale horní část magistrály k Liščí hoře, Císařské boudě a k Paprsku při té bídě nabízí celkem slušné podmínky a i ten noční přísun cca 1–2 cm sněhu poněkud zakryl nevzhledný podklad. Spolu se sluníčkem tak nakonec celkem pěkná zima.