Loading...
První den v roce se ve velké části naší země konají různé novoroční výšlapy, vástupy a podobné výlety, jejichž hlavním účelem je zahnat silvestrvoskou kocovinu a trošku se protáhnout po vánočním lenošení.
tato tradice je jistě záslužná, ale kupodivu polovina roku se zas tak moc neslaví. Asi je to tím, že dětem končí školní rok a valná část obyvatelstva se chystá někam na dovolenou.
Nicméně existuje pár poťouchlíků, ba celých skupin, kteří slaví pololetní vánoce (samozřejmě 24.6.). proč tedy neoslavit i povoiční Nový rok (tedy 1.7.). No rovnou se přiznám, že polorok jsem oslavil spíše pracovně v zakaboněném Jesenicku (až odpoledne se vyčasilo). Ale když už se udělalo v dalších dnech hezky, poněkud jsem omezil pracovní úsilí, prostě ukončil pracovní proces o hodinu dřív a vyrazil na Bukovku, tedy přesněji Přední Bukový kopec u Rapotína (ono těch různých Bukovek, Bukových hor a kopců je vůbec u nás celkem hodně). Už celkem dost let je na 624 m vysokém kopci přístupná (stále volně) rozhledna. Na horském kole je to od nás něco málo přes 10 km, celkem pěknou lesní cestou přes Tulinku, Rejchartice (po modré pěší, tam už je to náročnější, od Samoty žlutá). A ač v létě bývá víc oparu, i tak byl výhled v pondělí odpoledne víc než slušný.