Hrubý Jeseník je druhým nejvyšším pohořím v ČR a je dominantním pohořím severní Moravy. Jedná se o výraznou členitou hornatinu, nejmohutnější pohoří Jesenické oblasti, označované jako "střecha Moravy". Nejvyšším vrcholem je Praděd (1492m.n m.) Lidé v této oblasti nacházeli obživu zejména v dolech. Většina měst vznikla jako hornická sídla. Důlní činnost spolu se zásobami dřeva vedla k rozvoji hutí, skláren a papíren. Většina těchto výroben však zanikla. Pouze papírna ve Velkých Losinách si udržela výrobu papíru tradiční formou od roku 1516 dodnes.
Hrádek v Adolfovicích, místní části Bělé pod Pradědem je na turistických mapách označen východně od středu obce na „Zámeckém kopci“. V publikaci „Hrádky a tvrze na Moravě“ od autorů Vladimír Nekuda-Josef Unger je popis hrádku s nákresem po archeologickém průzkumu. Je popisovaná obvodní zeď široká 1,6 m z vnějšku podepřená širokými pilíř atd. Podobný je také popis v publikaci Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku severní Morava z r. 1983. Na internetu je několik článků turistů, kteří hrádek hledali, ale bezvýsledně.
Přímo ve středu obce se nachází na ostrohu mezi hlavní cestou do Jeseníku a vedlejší cestou k bývalé myslivně vratislavských biskupů v místní části V Mlýnku kruhové(oválné) tvrziště se zachovalým příkopem, na východě přerušeným stavební činností a malé zbytky valů a zdí šířky necelý metr na hradním vršku. Tvrziště je chráněné na západě říčkou Bělou, na jihu Javořickým potokem a ze severu dalším potokem. Moc to neodpovídá popisovanému hrádku na „Zámeckém kopci“, hlavně umístěním na mapách.
Adolfovice se připomínají v r. 1284 kdy patřily vratislavskému biskupství. Prvním známým majitelem byl rytíř Albert Haugwitz, který prodal Adolfovice v r. 1370 svému bratru Merhotovi. Haugwitzové se stali loupeživými rytíři, kteří po desetiletí loupili v okolním kraji a vládli Adolfovicím ještě na počátku 15. stol. O tvrzi je zpráva z roku 1689, kdy se uvádí již pustá.
Snad některý z turistů najde hrádek i v místech označených na mapách a dá ostatní vědět.