Andělská Hora - kostel Narození Panny Marie

Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (19 fotografií)

Obec Andělská hora (Engelsstadt) na Bruntálsku je ukázkovým příkladem pomíjivosti světské slávy a neblahého vlivu dějin. Před dávnými časy byla díky objevu zlata ve svém okolí založena jako horní město, které se po necelých šestnácti letech existence roku 1566 dočkalo od Jana staršího z Bruntálu i udělení důlního řádu. Ve městě, ležícím na staré obchodní cestě z Vratislavi do Vídně, byla v roce 1626 zřízena poštovní stanice k přepřáhání vozů. To už se kolem ale naplno rozhořely hrůzy třicetileté války, při které došlo k velkému hospodářskému úpadku kraje. Přes to všechno ale městečko Andělská hora drželo krok s konkurenčním Bruntálem a dokonce ho i předstihlo ve výrobě nitářského, tkaného a stávkového (ponožky, punčocháče) zboží. Pak se ale proti němu obrátilo štěstí zády, neboť do Bruntálu byla zavedena železnice a tím nastal jeho ekonomický útlum. I když měla Zlatá Hora těsně před koncem 19.století ještě téměř 2400 obyvatel (převážně německé národnosti), žila pak už jen ve stínu svého stále se rozrůstajícího souseda a při jejím připojení k Říši v roce 1939 už jich bylo o tisícovku míň. Po odsunu Němců se bývalé městečko notně vylidnilo, neboť tu zůstalo jen pět set stálých obyvatel a dnes jich nemá Andělská hora ani čtyři stovky...

Připomínkou na bývalou slávu je dodnes svažité čtvercové náměstíčko, obklopené několika pozdně barokními domy, jehož středu ve svahu nad silnicí dominuje farní kostel Narození Panny Marie. Není tak známý jako ten nedaleký poutní kostel sv.Anny (Annenberg), přesto se ale jedná o stavbu historicky cennou. Předchůdcem byl – tak jako na jiných místech – dřevěný kostelík. Na jeho místě byl roku 1579 za Bruntálských z Vrbna vystavěn renesanční chrám, z něhož se zachovalo obvodové zdivo, překryté vnějším pláštěm s barokními úpravami, renesanční kropénky při bočních vstupech a hlavně 54 m vysoká věž, která je dnes nejen nejpůsobivější, ale i nejstarší částí kostela. (Pikantní je, že byl původně stavěn pro evangelíky

Opravy a nového vysvěcení se dočkal od Řádu německých rytířů v roce 1655. Chrámová loď byla tehdy zastřešena mohutnou sedlovou střechou.

(Ve vnější zdi východní stěny kostela dodnes můžeme obdivovat kvalitní sochařské dílo – soubor tří úřednických erbů rytířů Řádu.)

Po ničivém požáru v roce 1732 byl kostel opatřen novým barokním pláštěm a před boční vchody byly přistavěny vstupní předsíně. V polovině 19. století došlo na opravu fasád a obnovu mobiliáře. První polovina minulého století přinesla kostelu nový vstup do jižní předsíně presbytáře a ta druhá pak plechovou střechu.

Na stránkách kostela se uvádí, že se v interiéru nachází presbytář, zaklenutý valenou klenbou, který odděluje od chrámové lodi půlkruhový vítězný oblouk. Klenby sakristie, předsíně a oratoře jsou rovněž valené s výsečemi.

To vše ale bohužel náhodný návštěvník neuvidí, neboť kostel je pro veřejnost přístupný jen v průběhu mší.

A tak se musí spokojit jen s vnější obhlídkou kostela ze všech světových stran a pohledem na krásné erby, pamětní desku, sochu sv.Jana Nepomuckého a hodnotný kříž z roku 1815...

Nadmořská výška:

680 metrů nad mořem

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.060, 17.390)

Poslední aktualizace: 19.8.2016

Vyhledání vlakového spojení na výlet