Antverpy – radnice (Stadhuis van Antwerpen)

Jednou z nejvýznamnějších památek druhého největšího belgického města je bezesporu zdejší radnice. Jedná se o renesanční stavbu z let 1561 až 1564 nebo 1565, na jejíž podobě se podílel zejména architekt Cornelis Floris De Vriendt. Na návrhu stavby, stojící na západní straně antverpského Velkého náměstí (Grote Markt), se ovšem podílelo také několik dalších architektů a umělců, takže není nijak překvapivé zjištění, že tato budova nese prvky vlámské i italské renesance. A hned na úvod si můžeme prozradit, že antverpská radnice je zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.

Samotná stavba radnice souvisí se skutečností, že v 16. století se Antverpy staly jedním z nejvýznamnějších obchodních přístavů i měst Evropy, nebo minimálně její severní části. Malá středověká radnice přestala vyhovovat, a proto někdy okolo roku 1540 vypracoval architekt Domien de Waghemakere plán na vybudování monumentální pozdně gotické radniční budovy, tolik typické pro města ve Flandrech a Brabantsku. Vzhledem k válečné hrozbě byl však zakoupený stavební materiál použit na posílení městských hradeb. Mezitím vyšla gotická architektura z módy, a proto byly nové plány na stavbu radnice navrženy již v novém renesančním slohu.

A jak že tedy vlastně antverpská radnice vypadá? Její přízemí tvoří nízké arkádové oblouky s rustikovaným kamenem a většinou jsou komerčně využity. Další dvě podlaží charakterizují dórské sloupy, oddělující velká okna, a horní patro je vlastně otevřenou galerií. Nejvýraznější je však bohatě zdobená a stupňovitá střední část, jejíž součástí jsou sochy ženských postav, představujících Spravedlnost, Obezřetnost a Pannu Marii. Ty ještě doplňují zlacené erby vévodství Brabantského, španělských Habsburků a markrabství Antverpy.

Celá radniční budova byla renovována koncem 19. století a na tomto kroku měli hlavní zásluhu architekti Pierre Bruno Bourla, Joseph Schadde a Pieter Jan August Dens. Při této renovaci došlo k až drastickým úpravám interiérů i k zastřešení vnitřního nádvoří. Vznikly také nové interiérové dekorací, včetně série nástěnných maleb, zachycujících klíčové události v dějinách Antverp a portréty bývalých belgických vládců. Jejich autorem je Henri Leys.

V každém případě však lze konstatovat, že antverpská renesanční radnice se stala vzorem pro další budovy tohoto typu nejen v Belgii a Nizozemsku, ale i v celé severní Evropě, včetně Německa a Polska.