Baťův kanál: plavba ze Spytihněvi do Starého Města u Uherského Hradiště

Při naší srpnové návštěvě Luhačovic jsme se rozhodli navštívit jednu z technických zajímavostí nacházejících se v blízkosti tohoto lázeňského města - Baťův kanál.

Tato, původně nákladní vodní cesta (budovaná v letech 1935 - 1938 firmou Baťa za účelem zásobování Baťových závodů v Otrokovicích hnědým uhlím získaného z lignitu těženého v Ratíškovických dolech na jižním konci kanálu) dnes funguje výhradně jako turistická.

Jelikož jsme si pro plavbu po Baťově kanále, jehož momentální délka činí cca 60 km, vyhradili půlden, rozhodli jsme se neplavit se po celé jeho délce, ale pouze po jeho části, konkrétně na úseku Spytihněv - Staré Město u Uherského Hradiště. Z výchozího přístavu se plulo, přes Babice a Huštěnovice do přístavu cílového. Některé úseky Baťova kanálu vedou řekou Moravou, námi vybraný úsek vedl korytem uměle vyhloubeným souběžně s korytem Moravy. Zřejmě je tomu tak proto, že koryto Moravy v témže úseku je velmi mělké.

Délka našeho úseku byla cca 8,1 km. Vzhledem k tomu, že samotná plavba výletní lodí Morava trvala téměř 2 hodiny, průměrná rychlost lodi Morava se pohybovala kolem 4 km/h. Nicméně, uvážíme-li, že na uvedeném úseku loď proplula třemi plavebními komorami (zdymadly) a na každé z nich strávila v klidu cca 10 minut, pak skutečná rychlost lodi byla o něco vyšší a blížila se 5 km/h. Přítomnost zdymadel (o rozměrech 5,3 m x 38 (nebo 50) m) na Baťově kanálu je přímo nezbytná, jelikož výškový rozdíl na Baťově kanálu činí 18,6 m, průměrná hloubka kanálu je 1,5 m a průměrná šířka 12 m.

Z celkem 13 zdymadel na kanálu je 11 plně automatizováno s možností ovládání prostřednictvím dálkového ovladače. Samotná plavba přes zdymadlo je velmi zajímavým zážitkem a potěší zejména technicky orientované turisty; nicméně snad i kohokoliv jiného přimněje alespoň ke krátkému zamyšlení jak zdymadlo vlastně funguje. Kromě zdymadel je plavební hladina udržována 13 jezy. Kromě toho je na vodní cestě postaveno kolem 50 mostů, z nichž mnohé jsou unikátní technickou památkou; na úseku, po kterém jsme se plavili, jsme viděli 9 z nich. Dodnes jsou na jejich konstrukcích patrné prvky nutné v minulosti k tomu, aby průplavu lodí pod mostem ulehčila koňská síla. Podjezdná výška mostů kolísá podle aktuálních průtoků, většinou kolem 2,4 m až 3,3 m; nejnižší most u Huštěnovic však má jen 2,2 m.

Kromě velkých výletních lodí (jakou byla Morava, na níž jsme se plavili) si zájemci o plavbu po kanále mohou vypůjčit i menší lodě či hausbóty v některé z 8 půjčoven rozmístěných po celé délce kanálu. Každoroční provoz na Baťově kanálu začíná obvykle v dubnu, přičemž "odemykání kanálu" obvykle probíhá 1. května a jeho "zamykání" 28. října. V plavební sezóně vyplouvají výletní lodě v časech určených plavebním řádem, jehož aktuální podobu lze dohledat např. na WWW stránkách.

Pro zajímavost - výletní loď Morava je schopna pojmout až 60 cestujících, na bezbariérové palubě má k dispozici WC, bar a vytápění. Její délka je 17,5 m a šířka 4,45 m. Uvážíme-li, že šířka plavební komory je 5 m, pak posádka lodi musí být dostatečně šikovná, aby loď či zdymadlo nepoškodila. Ponor lodi je 0,65 m, maximální rychlost lodi je 11,7 km/h a hmotnost lodi je 20 t.