Beaulieu-sur-Dordogne – opatský kostel sv. Petra (Église abbatiale Saint-Pierre)

Bývalý opatský kostel sv. Petra je nejvýznamnější památkou malého francouzského městečka Beaulieu-sur-Dordogne. Přesto, že v Beaulieu žije jen asi třináct stovek obyvatel, najdeme zde téměř neuvěřitelné množství památek z období, kdy architektuře postupně vládl sloh románský, gotika a renesance. Díky tomu slovo nejvýznamnější znamená skutečně „značku nejvyšší kvality“ …

Současný kostel starého benediktinského opatství byl stavěn – jako románský – v 11. až 13. století. Nahradil tehdy svatostánek z roku 855, tedy ze století, kdy bylo zdejší opatství založeno. To pak v následujícím století zaznamenalo velký hospodářský růst a příval poutníků, kteří se přišli podívat na množství cenných relikvií. Nový kostel zřejmě do své podoby zakomponoval i části budov a některé dekorativní prvky z období 9. až 11. století. Až do roku 1213 bylo zdejší opatství – jemně řečeno - pod silným vlivem opatství v Cluny.

Trojlodní kostel, který dnes vidíme před sebou, se začal stavět v roce 1095 a víceméně dokončen (chór, transept a většina hlavní lodi) byl před rokem 1130. Po roce 1160 se pak začala budovat jižní strana lodi a následně i ta severní. Západní průčelí a první dvě pole lodi vznikly na počátku 13. století, krásný portál pravděpodobně ve II. čtvrtině 13. století. Zvonice byla postavena na jihozápadním nároží až ve století čtrnáctém. Některé části kostela však byly později ještě několikrát přestavovány. Kostel byl také občas vypleněn a v letech 1569 až 1586 se stal chrámem protestantským.

Je zajímavé, že v období francouzské revoluce bylo opatství v podstatě zničeno, jen klášterní kostel a kapitulní síň (kapitula je umístěna v přístavbě jižního transeptu, od roku 1903 slouží jako sakristie a najdeme zde zajímavý soubor románských hlavic s ornamentální výzdobou) zůstaly ušetřeny. Ani chrám však neunikl různým katastrofám, např. částečnému zřícení klenby. Na konci 19. století se pak začalo s rekonstrukcí kostela pod vedením Anatola de Baudota, kterého později vystřídal architekt M. Chaîne. Několikrát byl kostel také zařazen na různé seznamy chráněných historických památek, poprvé v roce 1862.

Za nejcennější a současně i nejznámější část kostela je všeobecně považován tympanon jižního portálu. Ten zobrazuje vítězství Víry. Vidět zde můžeme Krista obklopeného rozmlouvajícími apoštoly a anděly nesoucími symboly Umučení. Ústředním tématem tympanonu je však druhý příchod Krista (Parusie) dle evangelia sv. Matouše. Kristus je zde znázorněn jako vítězný, trůnící pod velkým křížem a zašlapující své nepřátele. Mrtví vycházejí ze svých hrobů a přicházejí na Kristův soud. Po obou stranách Krista - pod Vyvolenými - můžeme vidět sedm malých postav, což by měli být židovští a pohanští svědkové. Pod vyobrazením Parousie je překlad rozdělen do dvou pásů. Kristus se zde tyčí nad monstry (monstra s hlavami psů a ptáků polykají odsouzené do pekla, bestie z Apokalypsy se sedmi hlavami, čtyřhlavý had, chiméra apod.).

Z mobiliáře se nejčastěji zmiňuje oltář v kapli Panny Marie z roku 1678, oltářní obraz Předání klíčů sv. Petrovi ze 17. století, několik vzácných relikviářů nebo socha sedící Madony s dítětem.

Někdejší opatský kostel sv. Petra v Beaulieu je všeobecně považován za jednu z nejcennějších a nejpůvabnějších středověkých sakrálních staveb jihozápadní Francie.

Na závěr snad ještě pár upřesňujících informací:

Vzhledem k tomu, že se klenby všech tří lodí nacházejí ve stejné výšce, můžeme kostel považovat za halový. Křížení lodí završuje kopule. Západní průčelí má tři stupně a dodnes působí nedokončeným dojmem. Zvonice byla postavena ve 14. století a v roce 1556 byla zvýšena, aby následně sloužila i jako strážní a obranná věž. Jižní předsíň byla dokončena mezi lety 1130 a 1140 a je jedinečným mistrovským dílem. Zaujme zde zejména obrovský tympanon, který je přibližně 4,3 m vysoký a 5,8 m široký (jen postava Krista je údajně více než 2 m vysoká). Středový sloup portálu podpírá atlant. Vysoce ceněný je odstupňovaný chór s pěti stejně velkými kaplemi.