Bělá - u hájenky

Lípa srdčitá (též malolistá, Tilia cordata)   Velmi statný opadavý strom dosahující výšky 30 i více metrů s klenutou leckdy nepravidelnou korunou. Mladé stromy mají borku hladkou a šedou, starší stromy mají kůru členěnou podélnými rýhami na menší ploché lišty a rýhy. Větve jsou většinou vzpřímené, starší stromy mohou mít větve ohnuté a skloněné k zemi. Listy rostou na větvích střídavě v typickém srdcovitém tvaru. Velikost listů cca 6x5 cm. Kvete v převislém květenství. Plodem je …

K potěše a oddychu návštěvníků Jesenicka slouží celá řada objektů, atrakcí a zařízení. K odpočinkovým místům patří i tzv. odpočívadla, tedy místa u turistických tras určených k posezení, rozdělání ohně, opečení nějakého buřtu, ale i případně k pokochání se z příjemného okolí nebo krátkému povyražení především mladších turistů. Jedno z odpočívadel najdeme v Bělé pod Pradědem, u tzv. koliby, což je dřevěná chata nedaleko hotelu…

K zotavení po náročné túře nebo po celodenním lyžování, ale i k sportovnímu výkonu přímo místě vybízí Relaxcentrum Bělá pod Pradědem. Obec na severním úpatí hlavního hřebene Hrubého…

Historie poutního místa pod svahem Jeřábu není obzvláště dlouhá. Letopočet 1879 napovídá, že místo vzniklo spíš jako lokální reakce na relativně čerstvé zjevení Panny Marie ve francouzských Lurdech. Jak známo, v roce 1858 se měla v městečku v podhůří Pyrenejí Bernadettě Soubirusové několikrát zjevit Bohorodička. Na faktu pramene „zázračné“ vody pak vyrostla poutní bazilika a k tomu se připojily i lázně. Pop…

Horní Domašov na toku rieky Běla je malou obcou s približne 965 obyvateľmi, ktorá tvorí strednú časť obce Běla pod Pradědem. Kostol sv. Jana Krstiteľa v Horním Domašově je jednoloďovým neskorobarokovým kostolom s …

Mladší z domašovských kostelů nalezneme v horním Domašově, jedná se o barokní kostel sv. Jana Křtilete postavený v letech 1797-98 dle plánů stavitele Jana Grogera zednickým mistrem Josefem Frankem ze Supíkovic. Vysvěcen byl dne 15.9.1798 Johannem Rothem von Friewaldau. Hudební kruchta pochází z druhé poloviny 19. století. Stavba kostela je sice barokní, ale vliv klasicismu je…

Bělá pod Pradědem je dlouhá 10 kilometrů a tato horská vesnice se skládá z několika částí: Bělá, Domašov, Filipovice a Adolfovice. My jsme sem přišli po modré značce ze Švýcárny. Tedy do Bělé, ostatními částmi js…

Hrubý Jeseník se ve svém členění dělí na tři větší podcelky (a pak ještě můžeme najít nějaké menší skupiny), ale v základě rozlišujeme na Západě Keprnickou klenbu, na východě Pradědskou klenbu (nebo Pradědskou hornatinu), třetí část zhruba severně od části Pradědské pak Medvědí (nebo Medvědskou) hornatinu. Ta je z tří částí rozlohou nejmenší a zároveň i nejnižší. Absolutní výšky dosahuje právě Medvědí vrch kótou 1216 m n.m. Z…

Jednoho zářijového víkendu jsme po dlouhé době zase sbalili batoh a vyrazili pěšky po horách. Na radu policistů parkujeme auto na utajeném parkovišti v Bělé pod Pradědem. Plácek, kde jsme vůz nechávali jiné roky, …

Bělá pod Pradědem je rozlehlá obec, táhnoucí se všeobecně podél toku řeky Bělé v severní části pohoří Hrubého Jeseníku. Dnes se jedná o spojenou obec s několika původně samostatných částí. Abychom to vzali podle abecedy, Adolfovice jsou nejsevernější částí položené už na dohled dnešního Jeseníku (dříve Frývaldova), defakto na opačném tedy jižním (jihovýchodním) konci j…

    Všem milovníkům neživé přírody Hrubého Jeseníku se při delším pobytu v této oblasti do dušiček vloudí červíček nespokojenosti - zajímavých skalních útvarů je tu sice všude po hřebenech hor a na jejich příkrých…

Že je Červenohorské sedlo významným komunikačním bodem a turistickým východištěm není třeba zvláště pochybovat. Nakonec je to nejkratší spojnice mezi poměrně silně obydlenými údolími Desn…

  Jak už jsem se zmínil v úvodu předchozí stati, stížnostmi na chybějící symboly a jiné nesrovnalosti v mapách.cz mne bombardovaly i Jejich Veličenstva, skály nacházející se pod ochranou vládce Jesenické říše - …

  Večerní bouřka přočistila nejen vzduch, ale i naši mysl a my se budíme do překrásného rána. Po neodmyslitelné ranní dávce kofeinu a jednomu "hřebíčku do rakvičky" spěcháme na zastávku busu a v 6.16 odjíždíme pře…

Vysoký vodopád vznikl na Studeném potoce po povodni roku 1880. Dnes měří 28 metrů. Je nejvyšším jesenickým vodopádem a jedním z nejvyšších vodopádů v České republice. nachází se v nadmořské výšce 1007 metrů. Popr…

Do Bělé pod Pradědem, lépe řečeno její okrajové části, což je osada Filipovice na severním úpatí hlavního hřebene Hrubého Jeseníku pod Červenou horou. Osada je rozložená přímo u hlavní si…

Turistické značení: Filipovice – Pod Keprníkem Tz modrá| Pod Keprníkem – Sedlo pod Vřesovkou Tz červená| Sedlo pod Vřesovkou – U Kamenného okna Tz žlutá| U Kamenného okna – Pod Točníkem Tz…

Jeseníky,horská soustava na severu Moravy.Jsou síla,jsou krása,jsou kouzlo našeho domova.... Jsou to hory,do nichž se musí vcházet s pokorou,beznála po špičkách.Obloha se tu zdá tak nízko,že člověk marně vztahuje …

Kousek po stezce stoupající do lesa za Seifertovou Kapličkou u Bělé najdeme pozoruhodné odpočinkové místo. Podle informačních tabule se dozvíme, že místo je určeno široké veřejnosti k rel…

  Jako naprostý protipól k turisticky atraktivním kataraktům Bílé Opavy u Karlovy Studánky by se dalo označit povodí Studeného potoka na severních svazích moravských "velehor." Také tady můžeme spatřit kus nevídan…

Jesenické lesy ukrývají spoustu zajímavých míst, které jsou širší veřejnosti neznámé. Buď leží mimo známé trasy, nebo jsou ukryté v hlubokých lesích a díky tomu jsou oku utajené. Onehdy k…

Asi 4km dlouhý levobřežní přítok Bělé. Pramení v oblasti pod Velkým Jezerníkem, v oblasti Slatí, které jsou jeho zdrojnicí ve výšce přes 1220 m. Celý tok má značný spád, do Bělé se vlévá v nadmořské výšce kolem 620 m , tzn. Že na poměrně krátkém toku překonává rozdíl přes 600. Největší převýšení překonává již v počátku svého toku, po necelém kilometru překonává skalní stěnu Vysokým vodopádem, nejvyšším přírodním vodopád…

Významné místo na hřebenové trase Hrubého Jeseníku. Sedlo odděluje Pradědskou a Keprnickou hornatinu. Již v 19. století tady stál zájezdní hostinec, který nejdříve sloužil formanům a po…

Vřesová studánka (1313 m.n.m) se nachází 3,5 km SZ od Červenohorského sedla pod značenou trasou. Podle pověsti objevil Vřesovou studánku lovec, který v těchto místech pronásledoval zraněného jelena. Jelen, když …

Na nejfrekventovanější části hlavní hřebenové trasy Jeseníků, mezi Červenohorským sedlem a nejvyšší horou Moravy - Pradědem, leží na svahu Malého Děda v nadmořské výšce 1304 m.n.m jeden z…

Nejvyšší a nejnavštěvovanější vrchol Moravy určitě upoutá svou výškou (1492 m) a možnostmi vyžití, hlavně sportovními. Poskytuje podmínky pro pěší turistiku, sjezdové a běžecké lyžovaní. Z vrcholu je výhled na Rychlebské hory, kralický sněžník a další. Výstup na vrchol je velmi jednoduchý, vede na něj asfaltová cesta. Výstup můžete zahájit např. na Ovčárně, kde vás doveze autobus, a nebo na Hvězdě u Karlovy Studánky, pokud …

Bílá Opava je říčka pramenící pod vrcholkem Praděd a tvoří přítok Střední Opavy. Tok říčky a její okolí je součástí přírodní rezervace Praděd. Mezi Ovčárnou a Karlovou Studánkou vytvořila říčka ve skalním podloží …

Jeseník leží na Severní Moravě, severním směrem od města Šumperk. Jeseník je horské město, které obklopují zalesněné stráně kopců Hrubého Jeseníku. Jeseník je nejenom vyhledávaným rekreačním střediskem, ale také…

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Instalovaný výkon elektrárny je 650 MW. Horní nádrž je spojena s dolní nádrží (800 m.n.m.) dvěma tunely o průměru 3m. V době největších povodní zadržela přehrada 2 00…

Karlova Studánka leží severozápadním směrem od města Bruntál a tvoří vstupní bránu na vrchol Praděd ( 1492 m.n.m.), který se zvedá západním směrem nad obcí a je nejvýše položeným místem pohoří Jeseník. Karlova Studánka je jednak vyhledávanou rekreační oblastí a jednak světoznámými lázněmi, a to především pro léčbu dýchacího ústrojí. Obcí protéká říčka Bílá Opava. Karlova Studánka je nejvýše položenou obcí bruntálského re…