Benešov
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Město
Benešov leží jihovýchodním směrem od města Prahy. Městem prochází železniční trať vedoucí z Prahy do Tábora. Benešov je nedaleko dálnice z Prahy do Brna. Město bylo postaveno mezi dvěma potoky a to Konopišťský a Benešovský. Město obklopují vrcholky Dobříšské pahorkatiny. U západního okraje města byl vybudován kemp. Nedaleko města jeho jižním směrem u obce Bystřice je letiště. Vydáme-li se z Benešova západním směrem do údolí Konopišťského potoka dojdeme k Zámku Konopiště.
Historie
V druhé polovině 11. století stál na místě zvaném Na Karlově opevněný panský dvůr. Nedaleko tohoto dvora byl ve 13. století postavem klášter Minoritů. Kolem kláštera vznikala osada a tržiště. Osada v roce 1294 lehla popelem. Novou obec dal postavit Milota z Dědic. V roce 1327 se poprvé Benešov objevuje jako město a v této době přešel do majetku rodu Šternberků. Město patřilo ke konopišťskému panství. V roce 1420 nechal město zničit a vypálit Jan Žižka z Trocnova. V 15. a 16. století bylo město střediskem zemských sněmů. Město vzkvétalo do doby třicetileté války. Nechvalně se na městě podepsala také morová epidemie. Město stálo na obchodní trase mezi Prahou a Jižními Čechami a obyvatelé z tohoto postavení dokázali těžit. Město vešlo ve známost svými trhy, kde se prodával především dobytek a koně. V době před bitvou u Bílé hory se v Benešově také dařilo malým řemeslníkům. V první polovině 18. století putovaly z Prahy do Benešova první poštovní zásilky. V roce 1871 byla z Benešova do Prahy postavena železnice. Mezi nejznámější majitele Benešova patří následník trůnu František Ferdinand, na kterého byl v roce 1914 v Sarajevu spáchán atentát. V době druhé světové války byla značná část obyvatel města po nátlakem vystěhována. Nacistické jednotky SS si v okolí Benešova vybudovaly cvičiště. Ve městě je zachováno málo historických památek, značná část historických budov byla zničena při přestavbě města v 80. letech 20. století. Ve městě najdeme dvě náměstí hlavní a malé. Na hlavním náměstí najdeme historickou budovu radnice z 18. století, která byla na počátku 19. století přebudována. Další rekonstrukce radnice proběhla počátkem 20. století. Na náměstí si můžeme prohlédnout ještě další historickou budovu a to barokní dům č.p.225. Na malém náměstí najdeme muzeum mapující život v regionu a také muzeum grafického designu. Benešov je rodištěm známých osobností. Topografa Jaroslava Schallera, spisovatele Karla Nového a básníka Jana Nohy. Své studijní léta si ve městě prožili spisovatelé Vladislav Vančura a Michal Viewegh.
Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 40 B4
kostel sv. Mikuláše (1246)
minoritský klášter (13. stol.)
kostel sv. Anny (1705)
secesní domy
židovský hřbitov
První zmínka o objektu 1246
První nejasné zmínky o městě pocházejí z 11. století, kdy zdejší území patří do přemyslovských držav. V té době má na návrší zvaném Karlov, kolem kostela sv. Mikuláše, vzniknout první osada, která dá později vzniknout okresnímu městu. Po založení osady se zde usídluje rod Benešovských z Benešova (Benešovicové). První hodnověrná zmínka o městě pochází z roku 1246, kdy zdejší majitel, pražský biskup Tobiáš z Benešova založil klášter. Následnými majiteli Benešova i blízkého Konopiště se stali Šternberkové, kteří získali zdejší zboží v roce 1327. Tento rod, který dal i Benešovu erb a to zlatou hvězdu na modrém poli, byli přívrženci krále Zikmunda byli husity napadeni a město vypáleno roku 1420, těsně před bitvou u Poříčí nad Sázavou. Po období husitských bouří se v městě konaly zemské sněmy a tak nepřímo došlo k rozkvětu města. Tak tomu bylo až do roku 1648, kdy bylo město napadeno švédskými vojsky. Další vývoj městečka je položen do roku 1703, kdy zde byla tehdejším majitelem Benešova, Karlem Přehořovským z Kvasejova, založena piaristická kolej. Dalšími majitelé byli páni z Vrtby a František Ferdinand D´Este. Z památek vyjmenujme např. zříceninu původního kláštera minoritů, který byl založen ve 13. století patrně Tobiášem z Benešova. V roce 1294 však vyhořel a byl následně upraven. Další požáry kostela zapříčinili v roce 1420 husité a roku 1648 švédské oddíly. Následně již nebyl opraven a tak můžeme dnes spatřit pouze zbytky vysokých zdí chrámové lodi. Zajímavý je i kostel sv. Mikuláše z roku 1246 v jehož zvonici se nachází pět zvonů z nichž nejstarší pochází z roku 1322, Tento kostel v roce 1420 vyhořel po husitském vpádu do Benešova. Dále uveďme Kostel Sv. Anny z roku 1703. Město se nachází na velké křižovatce červených TZN. Severní proud míří do Bedrče, Západním proudem červené TZN dojdeme kolem Konopiště, kde se opět dělí na dva směry. Poslední červenou TZN, která vede z Benešova je jihovýchodní proud vedoucí do Postupic. Z města též vychází žlutá TZN ke Konopišti.
Benešov
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Benešov
