Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky
Měník, místní část Bílé Lhoty se 113 (2005) obyvateli se nachází na západním úpatí vrchu Třesína, 9 km severozápadně od Litovle v severní části Drahanské vrchoviny při silnici z Litovle do Mohelnice.
Měník byl původně zbožím olomouckého biskupství. V r. 1285 držel Měník man olomouckého biskupství Oldřich z Měníka (Menes). R. 1350 Ondřej z Měníka (Myenynu, Měnínu) nabyl hrad a zboží v Krakovci a v r. 1355 postoupil svobodníku Radslavovi z Měnína dvůr v Krakovci a r. 1359 dvůr a plat v Měníku. V r. 1358 utvořil Ondřej spolek se Zdenkem z Měníka. Radslav z Krakovce a Měníku v r. 1371 prodal dvůr, les a plat v Měníku markraběti Joštovi a koupil si zboží v Olšanech. Na listině z r. 1376 je uveden Radslav z Krakovce, předek vladycké rodiny, která se ještě v 15. stol. psala „z Měníku“. V r. 1387 nechal markrabě Jošt vložit Měník (Menes u Řinic) a Řimice do zemských desek svým komorníkům Oldřichovi Štosovi z Bránic a Jindřichovi Pluhovi. V r. 1389 prodal Oldřich Štos svůj podíl Vavřinci z Jestřebí. Od Vavřinců zdědil majetek Jan Haštal, který v r. 1415 věnoval své manželce Kateřině na Měníku 50 hřiven. R. 1437 koupil ves Měník se dvorem a dalším příslušenstvím Jan Chudobín z Bařic, který se potom psal „z Měnínka“. V r. 1555 prodal Zdeněk z Lichtenburka Měník úsovskému pánovi Dětřichu Černohorskému z Boskovic a úsovskému panství patřil Měník až do r. 1848. R. 1790 měl Měník 23 domů se 164 obyvateli. Alois Josef z Lichtenštejna povýšil v r. 1799 grunt č.1 v Měníku, který patřil Františkovi Melhubovi na zákupní rychtu s tím, že výsadní rychtářská hospoda bude odebírat pivo z úsovského pivovaru.
V r. 1834 bylo v Měníku 32 domů a 227 obyvatel a v r. 1900 38 domů a 253 obyvatel. Hasičský spolek byl v Měníku založen v r. 1889 a spolek Domovina v r. 1923. Mimo zemědělství se obyvatelé živili těžbou vápence a výrobou vápna v místních vápenných pecích, které byly nahrazeny po r. 1913 vybudováním Vitoulovy vápenky katastrální hranici s Měrotínem. V r. 1930 bylo v Měníku 45 domů a 226 obyvatel. Památky v Měníku najdete po celém jeho katastrálním území. Na návsi je kaple P. Marie Růžencové z r. 1810 s křížem a pomník obětem I.světové války. Na katastrálních hranicích s Řimicemi, již na řimickém katastru vystavěla v r. 1869 rodina rolníka a starosty Hájka z Měníka, který zemřel na smrtelné zranění kapli sv. Cyrila a Metoděje na které je také pamětní deska. Od kaple je nádherný výhled na Mohelnickou brázdu a Hrubý Jeseník. Blízko Měníka, ale již na katastru obce Řimice, u silnice na Loštice je kříž z r. 1857.