Bilčice-drobné památky

Obec Bilčice s 233(2005) obyvateli tvoří s obcí Májuvka se 17(2005) obyvateli společnou obec s 250 obyvateli, na pravém břehu řeky Moravice v Nízkém Jeseníku, asi 15 km jihovýchodně od okresního Města Bruntálu. Bilčice jsou součástí Mikroregionu Slunečná, spojena silnicí s 3 km vzdálenou přehradní nádrží Slezská Harta, jejíž prostředí využili francouzští filmaři v r. 1999 k natáčení filmu Johanka z Arku. Oblastí vede několik cykloturistických tras. Vodní plocha je využívána ke koupání, windsurfingu a k ježděním na loďkách a jachtách. Je zde rybářský ráj. Nedaleko jsou rovněž dva stratovulkány, Malý(772 m) a Velký Roudný(780 m) s rozhlednou a kapličkou na vrcholu. Ve 4 km vzdálených Dvorcích je v empírové faře malé místní muzeum.

Vznik Bilčic a okolních obcí souvisí s kolonizací území bohatého na železné rudy, osídlované olomouckými biskupy a pány ze Šternberka a obce zde založené měly téměř stejné osudy a patřily pod stejnou správu panství. Ves Bilčice, dříve také Blučí(Bluczy) a Blučice(Blczice), něm. Heidenpiltsch je i s Májuvkou(Majvald, něm.Meiwald), zmizelé Jakubčovice(Jacubczowicz) a Šternekem(Sterniek) s hradem poprvé uváděna v r. 1397 mezi jinými vesnicemi jako příslušenství hradu Šternberk, které Markvart ze Šternberka a Petr z Kravař internoval věnem Anně, kněžně opavské a ratibořské a vdově po Petru ze Šternberka. Přesné založení hradu Šterneku, který byl vybudován jako základna pro kolonizaci a ochranu okolních dolů a brodu přes řeku Moravici na staré obchodní cestě z Olomouce do Slezska není známo. Šternek byl od r. 1403 částí biskupského léna hradu Medlice. Z r. 1410 je listina ve které nový majitel šternberského panství Petr I. z Kravař a Plumlova dal Dvorcům, jako centru jejich panství v této oblasti mimo jiné vsi, také Bilčice, Májuvka, Jakubčovice a Šternek s hradem. Dvorce jako centrum panství dostalo od Petra z Kravař městské právo Šternberské, kterému příslušely i v listině zmiňované obce. Z r. 1418 je česky psaná listina o porovnání, které musela udělat Eliška z Kravař na hradě ve Šternberku. Jednalo se o urovnání sporu o role na hranicích pozemků mezi Mikešem ze Dvorců, landfojtem v Májuvce a Michelem, fojtem ve Dvorcích. V urbáři dvoreckého panství z r. 1500 je uvedeno 7 obcí a jedno městečko Medlice. Bilčice v té době měly 28 usedlých obyvatel a Májuvka 16. V další české listině z r. 1517 nový majitel dvoreckého panství Václav Berka z Dubé, dal lidem na svém panství , mimo jiné i z Bilčic(Blčic) a Májuvky(Meywaldu) na odběr dřeva z panských lesů jako paliva a stavební materiál za určitý plat. V česky psané listině z r. 1561 Václav Berka z Dubé potvrzuje městu Dvorce i vesnicím, které k němu náleží všechna získaná privilegia od r. 1363. V r. 1569 byla v Bilčicích evangelická fara s kostelem. Od r. 1588 měly Bilčice i Májuvka pozemkové knihy. R. 1581 se uvádí pustá ves Šternek a v r. 1600 jsou popsány pozemky u městečka Medlice „auf Iocksdorf“ s „auf Starneck“ po zmizelé vsi Jakubčovice a Šternek. R. 1597 se uvádí v Bilčicích i Májůvce zákupní rychta. Fara za 30leté války v letech 1618-1648 zanikla a byla obnovena v r. 1784 jako katolická, po vybudování nového barokního kostela sv. Markéty v letech 1781-82, který byl v 19. stol. upravován. Vévoda Sylvius Friedrich Würtenberský Karlovecké panství, ke kterému patřily i Dvorce, Bilčice a Májuvka prodal v r. 1693 Dětřichu Jindřichovi hraběti Strattmann, ale Jindřich Jan Strachmann Karlovecké panství prodal v r. 1699 Janu Adamu Ondřeji knížeti z Liechtensteina, čímž bylo opět spojené celé šternberské panství, který je odkázal své dceři Gabriele kněžně z Liechtensteina a Liechtensteinům patřilo panství až do zrušení panství v r. 1848. V r. 1715 podlehlo mnoho obyvatel Bilčic i okolních obcí morové epidemii. R. 1723 byl v Májůvce parcelován dvůr. V průběhu sedmileté války pruská vojska v červnu 1758 obléhala Olomouc. Zásobování pruských vojsk probíhalo různými cestami. Jedna z nich vedla ze Slezska přes Opavu a Dvorce. Rakouský plukovník Karel Ludwig Lania von Wellenberg, měl za úkol pruské transporty v této oblasti znepokojovat a pokud možno zničit. V bitvě u Bilčic 25. května 1758 se mu podařilo jeden takový transport zničit a ukořistit 114 vozů i s nákladem. Svojí vojenskou aktivitou přinutil pruská vojska vybrat si jinou zásobovací cestu, na které jim potom generálové Laudon a Žiškovič uštědřili porážku, po které se museli od Olomouce stáhnout. V letech 1775-1778 byla budována hlavní silnice z Olomouce přes Šternberk, Dvorce do Opavy, která vedla přes Májůvku a Bilčice. Na stavbu silnice byly využity jako stavební materiál také pozůstatky hradu a vsi Šterneka. Za války o bavorské dědictví proběhlo na Moravě několik drobných bitev a v jedné z nich 15.srpna 1778 u Bilčic, porazila císařská vojska pruské vojáky. R. 1784 byla v Bilčicích založena kuracie a v r. 1785 matrika. Ve válce o bavorské dědictví na jaře r. 1799 byl u Bilčic velký tábor císařských vojsk vedených markýzem Bettou, ve kterém bylo ubytováno asi 10 000 mužů. V r. 1809 byl v mocnářství zaveden nový vojenský řád a zřízena zeměbrana (Landwehr) a zálohy. Ve Dvorcích byla četa zeměbrany, do které Májůvka stavěla 3 muže. Za válek s Pruskem v r. 1866 bylo v Bilčicích a Májůvce ubytováno pruské dělostřelectvo. V r. 1834 měly Bilčice 77 domů a 580 obyvatel a Májůvka 50 domů a 323 obyvatel.

K Bilčicím patřily i samoty s mlýny Höfermühle, Rautenbergermühle a Röhrichmühle. V r. 1880 měly Bilčice 118 domů a 692 obyvatel, v r. 1930 129 domů a 973 obyvatel a v r. 1950 97 domů a 306 obyvatel. V Bilčicích byla od r. 1852 přádelna lnu přeměněná v r. 1895 na výrobu stuh a prýmků a později na tkalcovnu, která měla za majitele dvoreckého podnikatele Rudolpha v r. 1937 400 zaměstnanců. Byly zde také 4 mlýny(1930), 3 pily(1944), v okolí 3 lomy(1930), mlátící družstvo(1900) a záložna (1930). Obecnou školu od r. 1853 a od r. 1930 v tovární kolonii 2 tř. školu. V Bilčicích byla bohatá spolková činnost hasičského sboru(1884) a čtenářského(1911), pěveckého(1913) a hudebního(1931) spolku.

Májůvka v r. 1880 měla 63 domů a 303 obyvatel, v r. 1930 62 domů a 255 obyvatel a v r. 1950 57 domů a 116 obyvatel. Obecná škola byla Májůvce od r. 1853, záložna od r. 1894. Bylo zde vodní(1905) a strojní zemědělské(1948) družstvo. Ze spolků byl v Májůvce hasičský(1900) a zemědělský(1936) spolek. Stará obecná škola sloužila pro potřeby MNV. Od r. 1960 se Májůvka stala místní částí obce Bilčice.

Po r. 1848 došlo ke zrušení patrimoniální správy a byla zřízena obecní správa. Bilčice i Májůvka se staly samostatnými obcemi ve šternberském hejtmanství v okrese Dvorce, od r. 1869 v soudním okrese Dvorce. Po rozdělení šternberského hejtmanství se stal soudní okres Dvorce, mimo jiné i Bilčice a Májůvka součástí až do r. 1949 okresu moravský beroun. Po zrušení okresu moravský beroun z důvodu utvoření Vojenského výcvikového prostoru Libavá se staly součástí okresu Bruntál.

Na zalesněném skalnatém ostrohu nad Bilčickým potokem asi 2 km východně jsou zbytky příkopů, valů a zdiva hradu Šterneku. V místní části Májůvka je barokní budova školy z konce 18.stol. V Bilčicích je barokní farní Kostel Sv. Markéty z let 1781-1782 s pruskými klenbami a lunetovým závěrem. V zadní části je vystavěna hudební kruchta. Rokokový oltář je z doby výstavby kostela v r. 1782. V obci je několik křížů a pomník padlým v I. světové válce.